Studie: Pytláků sice ubývá, slonům v Africe ale dál hrozí vyhynutí

Navzdory tomu, že v posledních letech počet slonů zabitých pytláky klesá, hrozí chobotnatcům v Africe stále vyhubení, pokud mezinárodní společenství nepřijme další opatření na jejich ochranu. Vyplývá to ze zprávy Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN), o které informovala agentura AFP. Úsilí by se mělo podle ní vynaložit na snížení poptávky po slonovině, pomoci ale může také boj proti korupci a chudobě v afrických zemích.

Na počátku 20. století se počet slonů v Africe odhadoval na několik milionů, poslední údaj IUCN z roku 2016 hovoří jen o 415 tisících jedinců. Kvůli pytláctví se podle svazu snížila od roku 2006 populace slonů v Africe o 111 tisíc.

Studie zveřejněná v časopise Nature Communications uvádí, že případů zabití slonů pytláky ubývá. Zatímco v roce 2011 měli na svědomí deset procent všech těchto úmrtí, v roce 2017 to byly již „jen“ čtyři procenta. Navzdory tomu hrozí slonům africkým vyhynutím „prakticky na celém kontinentu“, uvedla v tiskové zprávě univerzita v anglickém Yorku, která se na studii podílela. Ročně totiž nadále padne za oběť touze po slonovině 10 tisíc až 15 tisíc chobotnatců.

Sloni z volné přírody mizí

„Pokud něco velmi rychle neuděláme, čeká nás budoucnost, kdy bude několik málo slonů žít v několika izolovaných rezervacích a budou přísně střeženi,“ řekl agentuře AFP hlavní autor studie Colin Beale.

Podle spoluautora studie Juliana Blanca nicméně není situace až tak kritická. Sloni podle něj mohou za aktuální situace vymizet na některých místech, na jiných se jim ale podle něj může dál dařit. Například v Jihoafrické republice počet slonů trvale roste. Příznivá situace je také v Botswaně, která se před časem dokonce rozhodla povolit omezený odstřel slonů.

Studie uvádí, že ohrožení pro slony představuje především vysoká poptávka po slonovině v Číně, zároveň ale upozorňuje na spojitost míry korupce v konkrétní zemi s mírou ohrožení chobotnatců. Kde je korupce vyšší, tam je i vyšší počet upytlačených slonů.

„Pytláctví nepřestane, dokud bude po slonovině poptávka,“ uvedl Beale. Snižovat zájem o sloní kly ale bude podle něj během na dlouhou trať a úkolem i pro příští generaci. „Mezitím se musíme soustředit na snížení korupce a chudoby,“ dodal výzkumník.

Po zákazu obchodování se slonovinou v Číně v roce 2017 se podle studie sice poptávka po této komoditě snížila, odborníci se ale domnívají, že by to mohlo souviset spíše se zpomalením hospodářského růstu ve východoasijské zemi. „Obáváme se proto, že aktuální snížení (počtu případů pytláctví) může být jen dočasné,“ varoval Beale.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 33 mminutami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 1 hhodinou

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 2 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 4 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 5 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
před 21 hhodinami

Drobné dary, velké dopady. Studie popsala, jak lékaře ovlivňují farmaceutické firmy

Lékaři se často setkávají s nejrůznějšími dárky od firem, které podnikají v lékovém průmyslu. Vědci teď prostudovali všechny dostupné důkazy, aby zjistili, jak moc se to projevuje na předepisování léků.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.