Studie: Pytláků sice ubývá, slonům v Africe ale dál hrozí vyhynutí

Navzdory tomu, že v posledních letech počet slonů zabitých pytláky klesá, hrozí chobotnatcům v Africe stále vyhubení, pokud mezinárodní společenství nepřijme další opatření na jejich ochranu. Vyplývá to ze zprávy Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN), o které informovala agentura AFP. Úsilí by se mělo podle ní vynaložit na snížení poptávky po slonovině, pomoci ale může také boj proti korupci a chudobě v afrických zemích.

Na počátku 20. století se počet slonů v Africe odhadoval na několik milionů, poslední údaj IUCN z roku 2016 hovoří jen o 415 tisících jedinců. Kvůli pytláctví se podle svazu snížila od roku 2006 populace slonů v Africe o 111 tisíc.

Studie zveřejněná v časopise Nature Communications uvádí, že případů zabití slonů pytláky ubývá. Zatímco v roce 2011 měli na svědomí deset procent všech těchto úmrtí, v roce 2017 to byly již „jen“ čtyři procenta. Navzdory tomu hrozí slonům africkým vyhynutím „prakticky na celém kontinentu“, uvedla v tiskové zprávě univerzita v anglickém Yorku, která se na studii podílela. Ročně totiž nadále padne za oběť touze po slonovině 10 tisíc až 15 tisíc chobotnatců.

Sloni z volné přírody mizí

„Pokud něco velmi rychle neuděláme, čeká nás budoucnost, kdy bude několik málo slonů žít v několika izolovaných rezervacích a budou přísně střeženi,“ řekl agentuře AFP hlavní autor studie Colin Beale.

Podle spoluautora studie Juliana Blanca nicméně není situace až tak kritická. Sloni podle něj mohou za aktuální situace vymizet na některých místech, na jiných se jim ale podle něj může dál dařit. Například v Jihoafrické republice počet slonů trvale roste. Příznivá situace je také v Botswaně, která se před časem dokonce rozhodla povolit omezený odstřel slonů.

Studie uvádí, že ohrožení pro slony představuje především vysoká poptávka po slonovině v Číně, zároveň ale upozorňuje na spojitost míry korupce v konkrétní zemi s mírou ohrožení chobotnatců. Kde je korupce vyšší, tam je i vyšší počet upytlačených slonů.

„Pytláctví nepřestane, dokud bude po slonovině poptávka,“ uvedl Beale. Snižovat zájem o sloní kly ale bude podle něj během na dlouhou trať a úkolem i pro příští generaci. „Mezitím se musíme soustředit na snížení korupce a chudoby,“ dodal výzkumník.

Po zákazu obchodování se slonovinou v Číně v roce 2017 se podle studie sice poptávka po této komoditě snížila, odborníci se ale domnívají, že by to mohlo souviset spíše se zpomalením hospodářského růstu ve východoasijské zemi. „Obáváme se proto, že aktuální snížení (počtu případů pytláctví) může být jen dočasné,“ varoval Beale.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
před 19 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
10. 5. 2025

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
10. 5. 2025

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
10. 5. 2025

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025
Načítání...