Bangladéš strana 2 z 5

Před pěti lety rozpoutaly bezpečnostní složky v Myanmaru genocidu muslimských Rohingů. Stovky tisíc lidí musely zemi opustit, spousta z nich skončila v uprchlických táborech v Bangladéši. Tam se jim ale nedostává jídla, pitné vody ani zdravotní péče. Nemohou se ani začlenit do společnosti či posílat děti do bangladéšských škol. Tamní úřady uprchlíky nechtějí a občanství jim nechce dát ani vláda v Myanmaru.

Při nehodě letadla, které havarovalo v sobotu večer na severovýchodě Řecka, zemřelo všech osm lidí na palubě. Letoun ukrajinské společnosti přepravoval zbraně ze Srbska do Bangladéše, oznámil v neděli srbský ministr obrany Nebojša Stefanović. Národnost obětí nehody neuvedl, podle řeckých médií šlo zřejmě o Ukrajince. Srbský ministr také řekl, že zboží na palubě patřilo srbské soukromé společnosti a že let měl všechna řádná povolení v souladu s mezinárodními předpisy.

Ohňostrojem, ale především projekcí filmů v české i světové premiéře začíná 26. května Zlín Film Festival. Nejstarší festival pro děti a mládež na světě se po pandemických omezeních koná opět v tradičním, květnovém terminu. Skončí 1. června, tedy na Mezinárodní den dětí.

V roce 2021 stoupl počet rozsudků smrti i vykonaných poprav, upozorňuje ve zprávě organizace Amnesty International (AI). V osmnácti zemích bylo loni popraveno nejméně 579 lidí, z toho více než polovina v Íránu. Verdikt hrdelního trestu padl loni u soudu 2052krát; to je o čtyřicet procent více než v roce 2020. K opětovnému nárůstu v obou kategoriích došlo po pauze způsobené pandemií covidu-19. V dlouhodobém srovnání přesto patří loňská čísla k nejnižším. K dispozici ale nejsou údaje z Číny, Severní Koreje a Vietnamu. Peking přitom popraví tisíce lidí ročně.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se rozhodla prohlásit násilí páchané barmskou (myanmarskou) armádou na menšinových Rohinzích za genocidu. S odvoláním na nejmenované americké činitele to uvedly agentury AFP a Reuters.

Vyjednavači Ruska Vladimir Medinskij a Ukrajiny Mychajlo Podoljak oznámili dohodu na humanitárních koridorech s možným dočasným příměřím pro odchod civilního obyvatelstva. Podle Podoljaka to bylo jediné, na čem se v druhém kole rozhovorů dokázali shodnout, informuje ukrajinská agentura Unian. Silné ostřelování Kyjeva, Mariupolu, Charkova nebo Černihiva stále pokračuje. Invazní síly navíc ovládly město Cherson a k Oděse míří flotila ruských plavidel. Ukrajinská armáda zase oznámila zabití jednoho z velitelů ruských speciálních jednotek Specnaz, generálmajora Andreje Suchověckého.

Soud uložil svržené vůdkyni Myanmaru (Barmy) Do Aun Schan Su Ťij čtyřletý trest vězení za nelegální dovoz a držení vysílaček a za porušení protipandemických opatření. S odvoláním na zdroje blízké případu o tom informovaly světové tiskové agentury.

Před padesáti lety začal krvavý konflikt mezi Indií a Pákistánem. Pro jihoasijské země je 3. prosinec 1971 jedním z nejzásadnějších dní v historii. Válka vedla k největší vojenské kapitulaci po druhé světové válce, vzniku nezávislého Bangladéše a podle odhadů připravila o život dva až tři miliony civilistů. Výsledky konfliktu navíc výrazně zformovaly identitu Indie a Pákistánu nejenom politicky, ale i sociálně a demograficky. Dozvuky lze proto sledovat dodnes - a vztahy států nejsou ani po padesáti letech o moc lepší.

Ivermektin patří mezi oblíbené přípravky při domácí léčbě covidu – a to přesto, že vědecká komunita se na jeho účincích nedokáže shodnout. Americký lékař Scott Alexander se pokusil vysvětlit, proč v některých výzkumech v rozvojových zemích lék funguje, ale když se jeho účinnost pokouší otestovat lékaři v bohatších státech, tak se příznivé výsledky nepotvrdí.

Světové hladiny oceánů budou ještě po staletí nezadržitelně stoupat a zaplaví města, ve kterých aktuálně žije až půl miliardy lidí, tvrdí vědci v nejnovější studii. Tento trend nelze zvrátit, ani pokud se lidstvu podaří udržet globální oteplení pod hranicí 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou, což je aktuální světový klimatický cíl, upozorňují vědci.

Silné monzunové deště o víkendu zaplavily několik stovek cihelen poblíž bangladéšského Savaru. Ty jsou rozpoznatelné vysokými komíny a pro místní obyvatelstvo jsou životně důležité. V sezoně, která trvá zhruba půl roku, pracují dělníci deset hodin denně a víkendy neznají. Do těžké ruční práce se zapojuje zpravidla celá rodina včetně dětí. I přes fyzicky velmi náročnou činnost jejich denní výdělek nepřesahuje sto korun. Cihly se v zemi používají nejen k stavění budov, ale i k budování silnic a často zastupují beton a štěrk. Cihláři se tak v posledních dnech snažili z vody zachránit alespoň část vyrobených cihel, které dříve připravili k vypálení a ve vodě by se velmi rychle rozpadly.

Hilsa nebo také iliša je ryba příbuzná sledi, která v Bangladéši platí za vyhlášenou pochoutku. Stala se tu národní rybou a místní obyvatelstvo ji upravuje na nespočet způsobů – a to i přesto, že je dosti kostnatá. V posledních dnech ale obchodníci hlásí o rybu jen velmi nízký zájem. Důvodem je vysoká cena, kterou už Bangladéšané nechtějí zaplatit. V ulicích dvoumilionového města se tak v posledních dnech začaly hromadit ryby, které trhovci nemají komu nabídnout.

Mnoho veřejných nemocnic a klinik v Myanmaru zůstává zavřených nebo obsazených armádou. Ty, co fungují, mají omezený provoz. Při protestech v ulicích zemřelo přes devět set lidí. A přes pět tisíc dalších úřady zadržely. Lékařka z Myanmaru v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi popsala, jak to v zemi vypadá po únorovém vojenském převratu.

Nový Zéland souhlasil s repatriací ženy podezřelé z členství v teroristické organizaci Islámský stát (IS) a jejích dvou dětí. V únoru je zadržely bezpečnostní složky v Turecku. Wellington se tak rozhodl po sporu s Austrálií o to, která země za ženu nese odpovědnost. Zadržená měla občanství obou zemí, dokud ji Canberra na základě svých protiteroristických zákonů to australské neodebrala.

Nejméně padesát dva obětí má podle místních úřadů požár továrny v Bangladéši. Mnoho z těch, které plameny uvěznily ve vyšších patrech budovy, se snažilo zachránit skokem z okna. Komplex vzdálený asi třicet kilometrů od hlavního města začal hořet už včera. O neštěstí informovala francouzská agentura AFP.

Dárcovská konference, již svolala OSN, má vybrat nejméně miliardu dolarů na pomoc Rohingům. Jeden a půl milionu příslušníků muslimského národa totiž živoří v uprchlickém táboře na jihu Bangladéše. Většina se tam ocitla poté, co je brutálně vyhnala myanmarská armáda, která se podle mezinárodních vyšetřovatelů dopustila zločinů proti lidskosti.

Indie je v současnosti nejzasaženější zemí světa, denně tam přibývají statisíce případů a tisíce mrtvých. Kritická situace v druhé nejlidnatější zemi světa se přelévá i do sousedních států. Rapidně počty případů rostou v Nepálu či na Srí Lance a chudé země se jen tak nedočkají vakcín. Spoléhají totiž na jejich výrobu v Indii, která ale zakázala přípravky vyvážet.

Satelity odhalily, že z jedné ze skládek odpadu v Bangladéši uniká do atmosféry obrovské množství metanu. Tento bezbarvý plyn bez zápachu je mnohem účinnějším skleníkovým plynem než oxid uhličitý. Za dvacet let ohřeje metan atmosféru asi osmdesátkrát víc než stejné množství oxidu uhličitého.

Indie se dál potýká s mohutným vzedmutím koronavirové pandemie. Druhá nejlidnatější země světa již pátý den v řadě hlásí rekordní denní bilanci nových infekcí. Úřady za poslední den zaznamenaly 352 991 nakažených a 2812 obětí epidemie. Většina nemocnic v metropoli Dillí a řadě dalších měst již nemá volná lůžka a nakažení jsou tak nuceni léčit se doma nebo shánět léky na černém trhu. Spojené státy, Evropská unie i Velká Británie pošlou do Indie ochranné pomůcky a bomby s kyslíkem, kterých je v zemi kritický nedostatek.

Bangladéš se za téměř padesát let nezávislosti zvládl vypracovat ze země, která nedokázala přežít bez mohutné zahraniční finanční pomoci do pozice ekonomického tygra regionu. Také ve zdravotní péči skočil o obrovský kus a přiblížil se třeba k českému průměrnému věku dožití. K nezávislosti mu přitom pomohla přírodní katastrofa.

Při požáru v jihobangladéšském táboře pro Rohingy zemřelo nejméně 15 lidí. Podle úřadů se 560 osob zranilo a čtyři stovky lidí zůstávají nezvěstné. Humanitární pracovníci oznámili, že své příbytky muselo opustit 50 tisíc Rohingů. Jde o třetí požár v táborovém komplexu za poslední čtyři dny. Tábory jsou domovem téměř milionu příslušníků myanmarské muslimské menšiny, kteří ze své země uprchli před etnickými a náboženskými čistkami páchanými rukou tamních buddhistů v roce 2017.

Loni přišlo při výkonu svého povolání násilnou smrtí o život 65 novinářů nebo pracovníků médií v šestnácti různých zemích. To je o 17 zabitých žurnalistů více než v roce 2019, přičemž loňská statistika je zhruba na úrovni 90. let minulého století, uvedla při zveřejnění své každoroční zprávy Mezinárodní federace novinářů (IFJ).

Poláci mění postoj k přijímání uprchlíků. Ještě před čtyřmi lety to většina odmítala, teď se podle průzkumů skoro dvě třetiny vyslovily pro. Konzervativní vláda – podobně jako ta česká – dál odmítá převzít migranty z Řecka nebo Itálie, do země ale přijíždí za prací stále víc lidí z ciziny, včetně zemí jižní a jihovýchodní Asie. Informoval o tom zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé.

Od posledních parlamentních voleb v Myanmaru neuběhly ani tři měsíce a právě v den, kdy měl poprvé zasednout parlament s nově zvolenými poslanci, moc v zemi převzala armáda –⁠ prvního února provedla vojenský převrat. Při něm zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a vyhlásila na rok výjimečný stav. Nebe země tisíce zlatých pagod pak zaplavily červené balonky, které na protest vypustili někteří významní aktivisté. Stávkují lékaři, do protestů se zapojují i učitelé a studenti a nesouhlas dávají najevo i běžní občané. Ředitelka Barmského centra v Praze Sabe Soe v rozhovoru řekla, že země právě teď, snad ještě víc než kdy jindy, potřebuje podporu vlád demokratických zemí.