Bangladéš je dlouhodobě hlavním centrem pytláctví a pašování ohrožených tygrů. Nic na tom nezměnil ani mimořádně krvavý zásah tamních úřadů vůči pytlákům před sedmi lety. Dnes je nelegální obchod s tygry a částmi jejich těl ještě silnější a dosahuje miliardových zisků. Bangladéšská vláda přitom problém zpochybňuje.
Biologové rozkryli centrum pytlačení a pašování tygrů
Jedna z největších světových populací tygrů indických žije v rozsáhlém mangrovovém lese Sundarbans mezi Indií a Bangladéší. A také se zde koncentrují pytláci těchto ohrožených šelem.
Tygří kůže, kosti a maso od nich vykupují obchodníci, kteří je pak přeprodávají na černém trhu, odkud se šíří do sítí mezinárodního nelegálního obchodu. Hodnota tohoto byznysu se odhaduje na dvacet miliard dolarů, v přepočtu 433 miliard korun.
- Sundarbans je les na hranicích Bangladéše a Indie, kde se rozkládají největší mangrovy na světě. Les pokrývá plochu okolo deseti tisíc kilometrů čtverečních, přičemž větší část se rozprostírá na území Bangladéše. Leží v oblasti delty vlévající se do Bengálského zálivu a tvořené soutokem řeky Gangy, Brahmaputry a Meghny.
- Pro svou jedinečnou hodnotu a přírodní bohatství je Sundarbans od roku 1997 zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Nová analýza, za kterou stojí spolupráce skupiny na ochranu velkých koček Panthera a Čínské akademie věd, popsala, že části tygrů ulovených v Sundarbanu se vyvážejí do 15 zemí světa, přičemž nejčastějšími destinacemi jsou Indie a Čína. Část exportu ale míří také do Evropy, studie vysloveně zmiňuje Německo a Velkou Británii. Výsledky tohoto výzkumu vyšly v odborném žurnálu Conservation Science and Practice.
„Bangladéš hraje v nelegálním obchodu s tygry mnohem významnější roli, než jsme si dříve uvědomovali,“ uvedl v tiskové zprávě jeden z autorů práce, biolog Rob Pickles. „Identifikovali jsme šest přístavů používaných pro dovoz tygrů, 14 přístavů používaných pro vývoz tygrů a tři přístavy vykazující obousměrný obchod. Nejdůležitější skupinou spotřebitelů byli elitní Bangladéšané. Tygři pocházeli z populací v severní Indii, Myanmaru a Bangladéši,“ popisuje výzkum.
Tygry nakupují bohatí Bangladešané
Pytlácké skupiny působící v Sundarbans zde roky fungovaly prakticky bez odporu. Až do roku 2016, kdy tam proběhl vládní zátah, který měl tento byznys zničit. Podle oficiálních údajů tehdy bylo nejméně 117 pytláků zastřeleno a stovky dalších zadrženy. Akce byla tak drastická, že další stovky zločinců se vzdaly dobrovolně. Jenže toto vakuum nevydrželo dlouho.
Nová studie popisuje, že v současné době se na nelegální lov a obchod s tygry specializují nejméně tři desítky syndikátů, některé „na plný úvazek“, další jen příležitostně a pytláctví kombinují s další kriminální aktivitou.
Obchodníci, kteří kusy tygřích těl prodávají, působí prostřednictvím vlastních logistických společností a v některých případech svou činnost skrývají pod licencemi pro legální obchod s volně žijícími zvířaty, dodává studie.
Výzkum, založený částečně na rozhovorech přímo s pytláky a pašeráky, také zjistil, že od doby zátahu proti obchodu s tygry se výrazně zvýšila domácí spotřeba jejich masa a orgánů – hlavně díky rychle rostoucí bangladéšské ekonomice. Bohatí místní kupci nakupovali léky s použitím tygřích částí a také „velké ozdobné předměty, jako jsou lebky a kůže“, uvádí studie.
Vše je pod kontrolou, tvrdí vláda
Oficiální bangladéšský vládní činitel zodpovědný za ochranu Sundarbansu Abu Naser Mohsin Hossain výsledky studie podle agentury AFP zpochybnil. Uvedl, že zásah před sedmi lety nelegální obchod zastavil. „Přijali jsme opatření na ochranu populace tygrů bengálských v Sundarbans,“ tvrdí.
Hossain dodal, že „za posledních pět let nezemřel žádný tygr v důsledku konfliktu mezi tygrem a člověkem a počet pozorování tygrů se zvýšil.“
Podle oficiálního sčítání zveřejněného v roce 2019 žije v bangladéšské části Sundarbans jen 114 tygrů bengálských, což je o něco více než před čtyřmi lety, kdy jich byl zaznamenán rekordně nízký počet. Aktualizované sčítání tygří populace má být zveřejněno příští rok.
