V Indii sčítali tygry. Je jich téměř dvakrát víc než před deseti lety

Množství tygrů v Indii se za uplynulé čtyři roky výrazně zvýšilo a dosáhlo téměř tří tisíc. Výsledky loňského sčítání oznámil v pondělí na tiskové konferenci indický premiér Naréndra Módí. Připomněl zároveň, že před 15 lety v zemi žilo jen kolem čtrnácti set těchto zvířat. Indie nyní představuje jednu z nejbezpečnějších oblastí pro tyto ohrožené kočkovité šelmy na světě, uvedl předseda vlády.

Indické úřady sčítají tygry každé čtyři roky. Ministr životního prostředí Prakáš Džávadékar řekl, že zatímco v roce 2010 bylo na území Indie registrováno 1706 tygrů, v roce 2014 to bylo už 2226 a nyní kolem tří tisíc.

Podle premiéra Módího to je historický úspěch. „Před devíti lety se v Petrohradě rozhodlo, že do roku 2022 by se měla populace tygrů ve světě zdvojnásobit. My v Indii jsme tento cíl splnili se čtyřletým předstihem,“ řekl indický ministerský předseda. Počet chráněných území v Indii vzrostl z 692 v roce 2014 na 860, dodal Módí.

Indie je podle vědců na dobré cestě

Organizace na ochranu přírody výsledky přivítaly. „Indie může být velmi hrdá na své ekologické úspěchy… Pořád je ale před námi ještě dlouhá cesta, než se nám podaří zajistit pro divoce žijící tygry dlouhodobou budoucnost,“ prohlásila zakladatelka organizace na ochranu volně žijících druhů Wildlife Protection Society of India Belinda Wrightová.

Sloni a tygři patří podle agentury AP v Indii stále mezi nejvíce lovená zvířata, jejichž kosti a kly se draze prodávají na černém trhu k využití v čínské medicíně.

Wrightová poukázala také na to, že v Indii představuje velký problém soužití šelem s lidmi. Budování nových silnic, měst a energetických projektů a s tím spojené odlesňování zmenšuje přirozené životní prostředí zvířat. Ta se tak často ocitají v blízkosti lidských příbytků. Podle údajů indické vlády zabijí tygři nebo sloni v Indii denně v průměru asi jednoho člověka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 1 hhodinou

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026
Načítání...