Stoupání hladin oceánů je podle studie nevyhnutelné, i když se zkrotí globální oteplování

Světové hladiny oceánů budou ještě po staletí nezadržitelně stoupat a zaplaví města, ve kterých aktuálně žije až půl miliardy lidí, tvrdí vědci v nejnovější studii. Tento trend nelze zvrátit, ani pokud se lidstvu podaří udržet globální oteplení pod hranicí 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou, což je aktuální světový klimatický cíl, upozorňují vědci.

Pokud se Země oteplí o půl stupně, dalších 200 milionů obyvatel měst bude pravidelně muset snášet záplavy a silné bouřky. Vyšší hladina moře dopadne zejména na asijské země –⁠ Čínu, Indii, Indonésii a Vietnam, které zároveň v posledních letech staví nejvíce uhelných elektráren, píše se ve studii, kterou vydal odborný časopis Environmental Research Letters. Další zemí kriticky ohroženou vzestupem moří je Bangladéš. 

Vědci tím rozhodně neříkají, že by se měly vzdávat snahy –⁠ naopak. Pokud by se naplnil nejvíce pesimistický scénář, pak na základě středních prognóz vývoje hladiny moří by podle této studie nejméně jeden velký stát na každém kontinentu kromě Austrálie a Antarktidy čelil mimořádně vysokému ohrožení: pod úrovní přílivu by se ocitlo území, kde žije nejméně desetina, ale maximálně dokonce dvě třetiny současné populace. Mnohým malým ostrovním státům hrozí téměř úplná ztráta souše. Hranice přílivu by mohla zasáhnout nad území, kde žije až patnáct procent současné světové populace, tedy přibližně jedna miliarda lidí.

Naproti tomu splnění nejambicióznějších cílů Pařížské klimatické dohody pravděpodobně sníží toto ohrožení zhruba o polovinu a může zabránit celosvětově bezprecedentním požadavkům na obranu všech pobřežních megapolí, tedy měst s více než deseti miliony obyvateli.

Ohroženi přílivem

„V současnosti žije asi pět procent světové populace pod úrovní, jíž světová moře dosáhnou při přílivu pod vlivem oxidu uhličitého, který už je nahromaděný v atmosféře,“ řekl agentuře AFP šéf výzkumu nezávislé organizace Climate Central Ben Strauss.

Současná koncentrace CO2 je o polovinu vyšší než byla v roce 1800, průměrná teplota na povrchu Země stoupla za tu dobu o 1,1 stupně Celsia. To je podle Strausse dostačující pro vzestup hladin moří o dva metry. Závazky Pařížské dohody počítají se vzestupem moří o tři metry, otázkou pouze je, za jak dlouho k nim dojde, podotýká Strauss.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Astronauti mise Artemis II se vrací na Zemi. Kritický bude průlet atmosférou

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončí svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletí atmosférou a potom by měla bezpečně dopadnout do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega.
před 32 mminutami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
před 50 mminutami

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
před 3 hhodinami

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24. Tématu se bude věnovat i pořad De facto v sobotu od 12:30.
před 8 hhodinami

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
před 22 hhodinami

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
včera v 12:52

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
včera v 12:32

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
včera v 10:45
Načítání...