Hrachor setý je rostlina známá tím, že roste v nehostinných a suchých oblastech a je bohatým zdrojem bílkovin. Tato odolná a výživná plodina ale zároveň obsahuje jedovatou látku, která může způsobit nezvratnou paralýzu, především u lidí, kteří již trpí podvýživou. Vědci by však už brzy mohli vyšlechtit odrůdu bez vedlejších toxických účinků.
Hrachor může nasytit lidstvo. Je výživný a snáší sucho, vědci jen musí vyšlechtit odrůdu bez toxických účinků
Hrachor setý se nyní pěstuje spíš jako takzvaná pojistná plodina, která může poskytnout dočasnou zásobu potravin při neúrodě. K otravě hrachorem dodnes dochází v Bangladéši, Indii, Pákistánu, Nepálu, Etiopii a Alžírsku.
Skupina britských vědců teď ale našla způsob, jakým rostlina jedovatou látku vytváří. Očekávají proto, že se jim brzy podaří vyšlechtit odrůdu bez vedlejších toxických účinků, uvedl deník Guardian.
„Velmi brzy budeme schopni vytvořit bezpečnou odrůdu hrachoru setého a poskytnout naší podvyživené a přehřáté planetě velmi užitečnou plodinu,“ uvedla Anne Edwardsová z centra Johna Innese v Norfolku, která je do projektu zapojená.
Vědecký tým objevil klíčové biochemické kroky, při nichž jed v hrachoru vzniká, když pracovali na rozluštění velmi složitého genomu rostliny. Pomocí úpravy genů nebo běžnými šlechtitelskými technikami mohou vytvořit nové odrůdy, které budou zcela netoxické nebo s pouze velmi nízkým obsahem jedovatých látek.
„Samozřejmě nechceme vytvořit odrůdu hrachoru, která toxiny nevytváří, a zároveň zjistit, že už není odolná vůči suchu,“ poznamenala Edwardsová. Odstranění škodlivých látek nebo jejich výrazné snížení podle vědkyně tento dopad zatím nemá.
Rostlina s potenciálem
Zařazení hrachoru setého do vyváženého jídelníčku bývá bezpečné. Jeho konzumace nicméně může mít i neblahé účinky, například při neúrodě ostatních plodin, kdy tato rostlina přežije jako jediná a je tedy hlavním zdrojem potravy. Může se tak dostavit neurotoxické onemocnění latyrismu.
Tato nemoc je způsobena lathyrogeny. Jedná se neurotoxické aminokyseliny přezdívané ODAP, jež jsou přítomné v semenech všech hrachorů. Pokud je konzumace pravidelná, ukládají se v těle savců, a pokud se jich tam nahromadí dostatečné množství, poškozují mozek.
U lidí to má za následek špatnou funkci svalů, která vede až k celkovému ochrnutí nohou a u dobytka zase k paralýze zadních končetin.
Namáčením a vařením semen se hladina ODAP snižuje, při vaření nebo pečení z mouky namleté ze semen klesá ODAP téměř k nulové hodnotě. Nejčastěji tedy k otravě dochází při špatném a časově nedostatečném zpracování.
Hrachor zbavený škodlivin ale může hrát klíčovou roli ve světě, na který má rostoucí dopad klimatická krize. „Neměli bychom podceňovat potenciál hrachoru setého napříč celým světem,“ uvedla Edwardsová. „Je to luštěnina a bakterie v jejích kořenech vytvářejí hnojivo přeměnou vzdušného dusíku na sloučeniny amoniaku. Ty se uvolňují do půdy a zlepšují její kvalitu,“ dodala.
„Má také obrovský kořenový systém, který sahá hluboko do země. Pěstování hrachoru by tak mohlo hrát významnou roli při zlepšování úrodnosti zemědělské půdy na celé planetě – na Západě i ve vyprahlých zemích Blízkého východu a Afriky,“ podotkla Edwardsová.
„Zatímco se připravujeme na rostoucí dopady změn klimatu, budeme potřebovat plodiny, které snesou sucha, záplavy nebo záplavy slané vody. Hrachor setý tyto podmínky dokáže přežít,“ řekl Peter Emmrich z Institutu pro udržitelný rozvoj v Norwichi, který se na vývoji nových odrůd hrachoru setého rovněž podílí.