Hrachor může nasytit lidstvo. Je výživný a snáší sucho, vědci jen musí vyšlechtit odrůdu bez toxických účinků

Hrachor setý je rostlina známá tím, že roste v nehostinných a suchých oblastech a je bohatým zdrojem bílkovin. Tato odolná a výživná plodina ale zároveň obsahuje jedovatou látku, která může způsobit nezvratnou paralýzu, především u lidí, kteří již trpí podvýživou. Vědci by však už brzy mohli vyšlechtit odrůdu bez vedlejších toxických účinků.

Hrachor setý se nyní pěstuje spíš jako takzvaná pojistná plodina, která může poskytnout dočasnou zásobu potravin při neúrodě. K otravě hrachorem dodnes dochází v Bangladéši, Indii, Pákistánu, Nepálu, Etiopii a Alžírsku.

Skupina britských vědců teď ale našla způsob, jakým rostlina jedovatou látku vytváří. Očekávají proto, že se jim brzy podaří vyšlechtit odrůdu bez vedlejších toxických účinků, uvedl deník Guardian.

„Velmi brzy budeme schopni vytvořit bezpečnou odrůdu hrachoru setého a poskytnout naší podvyživené a přehřáté planetě velmi užitečnou plodinu,“ uvedla Anne Edwardsová z centra Johna Innese v Norfolku, která je do projektu zapojená.

Hrachor setý – lusky
Zdroj: Wikimedia Commons

Vědecký tým objevil klíčové biochemické kroky, při nichž jed v hrachoru vzniká, když pracovali na rozluštění velmi složitého genomu rostliny. Pomocí úpravy genů nebo běžnými šlechtitelskými technikami mohou vytvořit nové odrůdy, které budou zcela netoxické nebo s pouze velmi nízkým obsahem jedovatých látek.

„Samozřejmě nechceme vytvořit odrůdu hrachoru, která toxiny nevytváří, a zároveň zjistit, že už není odolná vůči suchu,“ poznamenala Edwardsová. Odstranění škodlivých látek nebo jejich výrazné snížení podle vědkyně tento dopad zatím nemá. 

Rostlina s potenciálem

Zařazení hrachoru setého do vyváženého jídelníčku bývá bezpečné. Jeho konzumace nicméně může mít i neblahé účinky, například při neúrodě ostatních plodin, kdy tato rostlina přežije jako jediná a je tedy hlavním zdrojem potravy. Může se tak dostavit neurotoxické onemocnění latyrismu.

Tato nemoc je způsobena lathyrogeny. Jedná se neurotoxické aminokyseliny přezdívané ODAP, jež jsou přítomné v semenech všech hrachorů. Pokud je konzumace pravidelná, ukládají se v těle savců, a pokud se jich tam nahromadí dostatečné množství, poškozují mozek.

Obraz španělského malíře Goyi s názvem „Kvůli hrachoru“ ukazuje následky Napoleonova obléhání Madridu. Je na něm žena, která už nemůže chodit kvůli následkům latyrismu
Zdroj: Wikimedia Commons

U lidí to má za následek špatnou funkci svalů, která vede až k celkovému ochrnutí nohou a u dobytka zase k paralýze zadních končetin.

Namáčením a vařením semen se hladina ODAP snižuje, při vaření nebo pečení z mouky namleté ze semen klesá ODAP téměř k nulové hodnotě. Nejčastěji tedy k otravě dochází při špatném a časově nedostatečném zpracování.

Hrachor zbavený škodlivin ale může hrát klíčovou roli ve světě, na který má rostoucí dopad klimatická krize. „Neměli bychom podceňovat potenciál hrachoru setého napříč celým světem,“ uvedla Edwardsová. „Je to luštěnina a bakterie v jejích kořenech vytvářejí hnojivo přeměnou vzdušného dusíku na sloučeniny amoniaku. Ty se uvolňují do půdy a zlepšují její kvalitu,“ dodala.

Hrachor setý – semena
Zdroj: Wikimedia Commons

„Má také obrovský kořenový systém, který sahá hluboko do země. Pěstování hrachoru by tak mohlo hrát významnou roli při zlepšování úrodnosti zemědělské půdy na celé planetě – na Západě i ve vyprahlých zemích Blízkého východu a Afriky,“ podotkla Edwardsová.

„Zatímco se připravujeme na rostoucí dopady změn klimatu, budeme potřebovat plodiny, které snesou sucha, záplavy nebo záplavy slané vody. Hrachor setý tyto podmínky dokáže přežít,“ řekl Peter Emmrich z Institutu pro udržitelný rozvoj v Norwichi, který se na vývoji nových odrůd hrachoru setého rovněž podílí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experiment nastínil neblahý vliv AI na mozek

Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) dokončili první studii skenování lidí, kteří používají pro svou práci umělou inteligenci. Výsledky výzkumu sice ještě neprošly recenzním řízením, ale už nyní se kolem nich vede rozsáhlé diskuze. Naznačují totiž velké množství negativních dopadů.
před 1 hhodinou

Český fotograf zachytil spuštění observatoře, která má odhalit záhady kosmu

V pondělí 23. června zveřejnila observatoř Very Rubinové první snímky vesmíru, které její výjimečný teleskop pořídil. Už po několika týdnech provozu dokázal najít desítky neznámých asteroidů, získat podrobnosti o vzdálených mlhovinách a slibuje také detaily o temné hmotě.
před 4 hhodinami

Situace je až depresivní, říká o sporu Harvardu s Trumpem vědkyně

Vědkyně Katarína Pšenáková působící v Praze studovala až do loňského roku na Harvardově univerzitě v Bostonu, kde má stále řadu kontaktů. Popsala, jak akademici vnímají spory s administrativou Donalda Trumpa a jaké to má dopady na vědu.
před 6 hhodinami

Nový lék je milník v léčbě AIDS, říká jeho autor Cihlář

Za obrovský milník, konec jedné dlouhé části cesty či za motivaci pro další výzkumnou práci považuje český virolog a biochemik Tomáš Cihlář schválení injekce na prevenci viru HIV americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Injekci označovanou za zásadní průlom vyvinula americká farmaceutická společnost Gilead Sciences, kde Cihlář vede jako viceprezident pro virologii vědecký tým vyvíjející látky proti viru způsobujícímu nemoc AIDS. V rozhovoru s ČTK Cihlář poukázal i na další náročné úkoly, před kterými virologie a antivirotická medicína stojí.
před 7 hhodinami
Načítání...