Virus nipah vědci odhalili teprve před čtvrtstoletím, od té doby se objevují jeho ohniska v Asii pravidelně. Nové výzkumy ukazují, jaký má potenciál vyvolávat větší epidemie, nebo se dokonce šířit pandemicky.
Virus nipah se přizpůsobuje lidem, jeho smrtnost ale neklesá, ukazují studie
Na konci srpna se v jihoindickém státě Kérala objevil virus nipah. Od té doby se nakazilo šest lidí, dva z nich zemřeli. Tento virus je tak nebezpečn,ý, že se tam začalo masivně testovat a pro jistotu byly uzavřeny některé školy, úřady a dokonce i přerušena veřejná doprava.
Tato část Indie se s virem nipah v poslední době potýká často. Od roku 2018 ji zasáhly už čtyři vlny epidemie, naposledy roku 2021. Většinou sice postihnou jen malou oblast a několik málo lidí, podle nových výzkumů to ale výrazně zvyšuje riziko, které tento mikroorganismus představuje.
Nemoc způsobená tímto virem má totiž smrtnost mezi 40 a 75 procenty. Kolik procent nakažených jí podlehne, záleží na tom, o jakou variantu se jedná. Indičtí epidemiologové se obávají, že čím více šancí nakazit člověka virus dostane, tím snadněji se lidem naučí přizpůsobovat. Což by se nejprve projevilo tím, že by se zvýšila jeho nakažlivost, tím by se mohl snadněji šířit a měnit tak, aby se stal větší hrozbou.
„Každé ohnisko dává patogenu příležitost, aby se uzpůsobil,“ uvedl pro odborný žurnál Nature veterinář Rajib Ausraful Islam, který se specializuje na patogeny přenášené kaloni a netopýry v Mezinárodním centru pro výzkum průjmových onemocnění v Bangladéši v Dháce. „Každé ohnisko je znepokojující.“
- Kaloni (Megachiroptera) jsou jedním ze dvou podřádů letounů, což je skupina savců, kam dále patří netopýři. Zařazuje se k nim jediná čeleď, kaloňovití (Pteropodidae). Přes své velké rozměry jsou kaloni velmi lehcí a i ti největší dosahují hmotnosti pod dva kilogramy.
- Tělo kaloňů je podobné netopýrům, ale hlava se nápadně podobá lišce.
Virus může způsobit horečku, zvracení, dýchací problémy a záněty v mozku. Přenášejí ho hlavně kaloni, ale kromě lidí může nakazit i domácí zvířata, například prasata. Šíří se kontaktem s tělesnými tekutinami nakažených zvířat nebo lidí. Neexistuje proti němu zatím žádná schválená vakcína ani přímá léčba, takže nakazí-li se dnes někdo, pak se mu jen zmírňují příznaky. Řada vědeckých týmů lék i vakcínu už několik let hledá, existuje dokonce několik nadějných látek, ale doposud není žádná schválená.
Příběh viru
Virus nipah patří mezi ty novější zoonotické mikroorganismy, které věda zná. Poprvé se prokázal roku 1999, když se objevila nákaza u chovatelů prasat v Malajsii. Během několika měsíců se pak nemoc prostřednictvím nakažených prasat rozšířila do Singapuru. Následkem této první epidemie bylo téměř tři sta nakažených a více než stovka úmrtí.
Riziko šíření viru nipah
Od té doby nebylo v Malajsii zaznamenáno žádné další ohnisko, ale roku 2001 se virus objevil v Bangladéši a Indii, kde se ohniska pravidelně objevují dál. Nejhůře je na tom Bangladéš, kam se nákaza vrací téměř každý rok. Vědci předpokládají, že příčinou je, že místní pijí fermentovanou šťávu z datlových palem, na které močí kaloni přenášející virus. Jestli je stejná příčina i u současné vlny v Kérale, zatím není jasné, epidemiologové to ale prověřují.
A je tu problém
Epidemiolog Stephen Luby ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii v Nature upozorňuje, že virus nipah se od doby, kdy se poprvé zjevil v Malajsii, značně změnil. Zatímco tehdy se přenášel hlavně mezi zvířaty, jeho současná podoba už mu umožňuje přenášet se z člověka na člověka. A navíc má výrazně větší smrtnost než původní virus.
Smrtnost viru je sice výrazně vyšší než například u covidu, má ale naopak mnohem nižší nakažlivost. Když roku 2019 vědci zkoumali všechny známé případy z Bangladéše za celou dobu, co se tam nemoc vyskytuje, zjistili, že většina nakažených nikoho dalšího nenakazí. Pouze třetina infikovaných nakazí jednoho dalšího člověka.
Epidemiologové proto neočekávají, že by měl teď nipah potenciál rozšířit se po světě podobně jako právě SARS-CoV-2. Může způsobovat větší problémy lokálně, nicméně i tomu brání jeho vysoká smrtnost.
Kaloní nemoc
Zásadní podle epidemiologů je, aby se lépe podařilo kontrolovat populace divoce žijících zvířat, jež mohou nemoc přenášet, to znamená hlavně kaloně. Studie o viru hendra, který je příbuzný viru nipah, a navíc ho také přenášejí primárně kaloni, nedávno prokázala, že tito létající savci uvolňují do okolí virové částice, když jsou vystresovaní.
To zvyšuje pravděpodobnost, že se pak nemoc přenese na domácí zvířata a poté na člověka, protože ve všech zmiňovaných lokalitách, kde teď nemoc řádí, se mohutně kácí, takže trpí přirozený ekosystém kaloňů. A oni pak logicky cítí stres. Obnova lesních oblastí je tedy poměrně snadnou metodou, která by mohla snížit pravděpodobnost nákazy, a tedy i toho, aby se patogen dál přizpůsoboval lidem.
Vědci doporučují, aby tamní stromy zastupovaly zejména druhy, jejichž plody chutnají kaloňům, ale pro lidi jsou nepoživatelné.
