Britští vědci vytvořili speciální materiál na respirátory. Virus v něm uvízne jako moucha v pavučině

Výzkumný tým z Liverpoolské univerzity vyvinul nový materiál, který perfektně zachycuje částice koronavirů. Díky tomu by mohl změnit k lepšímu účinnost roušek a respirátotů, které mnoho lidí využívá jako ochranu nejen před covidem ale i dalšími virovými chorobami. Vědci to popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Nature Communications.

Účinnost nového materiálu je oproti těm používaným dnes o 93 procent vyšší, uvedli autoři výzkumu. O tolik je lepší při zachycování bílkovin, tedy hmoty, která tvoří i tělo koronavirů. Přitom to má jen minimální dopad na prodyšnost roušky či respirátoru.

Pro vznik nového materiálu spojili síly experti na chromatografii a spektrometrii, tedy na materiálové vědy zkoumající z různých úhlů pohledu nejrůznější látky. Profesoři Peter Myers a Simon Maher využili zkušeností s procesy takzvané kapalinové chromatografie, při nichž se proteiny „lepí“ na povrch nosných materiálů.

Tyto procesy jsou sice známé už dlouho, ale během pandemie profesora Myerse napadlo, že by toho šlo využít: umožnilo by to, aby se v látce roušky absorbovaly proteiny, v tomto konkrétním případě nechvalně známý hrotový protein viru. Ten protein, jímž SARS-CoV-2 proniká do lidských buněk.

Covid lapený

Když vymyslel tento teoretický model, spojil se Myers s kolegy, kteří umí na povrch látky přinést částice oxidu křemičitého tak, aby se tento povrch stal pro hrotový protein viru lepkavou pastí. Do ní se pak tělo nového koronaviru zamotá jako moucha do lepkavé pavučiny. 

Takle vypadaly první respirátory N-95. Vymyslel je americký inženýr Peter Tsai, která se narodil na Taiwanu. Absolovent Univerzity v Knoxville na nich pracoval 34 let, během covidové krize patřil k předním vědcům, jimž se podařilo tyto ochranné prostředky ještě vyleošit a zrychlit jejich výrobu.
Zdroj: Expozice Museum of East Tennessee/Tomáš Karlík

Aby to fungovalo ještě lépe, zvýšili vědci pórovitost částic oxidu křemičitého tak, aby měly větší povrch. Tím se „pavučina“ významně zahustila a „moucha“ jí teď nemůže proletět, aniž by o ni nezavadila.

V laboratorních testech zatím vše funguje zcela dokonale. Podle autorů se podařilo prokázat, že se materiál skvěle hodí nejen do specializovaných vzduchových filtrů v letadlech, automobilech a klimatizacích, ale i v běžných respirátorech a rouškách. 

Současně se podařilo vymyslet způsob, jak těmito speciálně upravenými částicemi vylepšit starší, méně účinné, respirátory.

„Tento výzkum prokázal správnost našeho konceptu. I když covid už nepředstavuje globální hrozbu pro naše zdraví, má tento materiál potenciál pro využití v široké škále aplikací. Náš výzkumný tým se zabývá vývojem pokročilejších lepivých povrchů pro různé bioaerosoly, včetně nové varianty BA.2.86, ale také pro chřipku a další smrtící viry, jako je například Nipah,“ dodal profesor Myers.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler neměl nikdy šanci vyrobit atomovou bombu, tvrdí archeologové

Nová studie se pokusila rekonstruovat nacistické snahy o získání atomové zbraně. Podle vědců Německu chyběly dva klíčové zdroje, bez nichž se obávaná puma nedala vytvořit.
před 2 hhodinami

Veganská strava je zdravá i pro ty nejmenší děti, ukazuje český výzkum

Mohou být vegani stejně zdraví jako lidé, kteří jí maso? Právě to se pokoušejí zjistit v rozsáhlém výzkumu čeští vědci. Dosavadní výsledky ukazují, že čistě rostlinná strava podporuje normální růst dítěte a přináší mu dokonce řadu zdravotních výhod. „Dobře plánovaná a správně suplementovaná veganská strava může být nutričně dostatečná i pro děti,“ tvrdí autoři studie.
včera v 10:00‌‌

Korálové útesy by mohly zachránit malé „slunečníky“

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.
2. 10. 2026‌‌

Horko a sucho v mapách. Podívejte se na bilanci letošního léta

Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus zveřejnila bilanci letošního léta. Shrnula, že v západní Evropě bylo nejteplejší v historii měření. Mimořádné bylo také sucho. Podrobný pohled nabízí následující mapy a grafy. Vzhledem k velkému množství dat může jejich načtení chvíli trvat.
2. 10. 2026‌‌

Bouře století v Pacifiku, v Atlantiku nic. Letošní hurikánová sezona je podivná

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.
2. 10. 2026‌‌

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
2. 10. 2026‌‌

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
2. 10. 2026Aktualizováno2. 10. 2026‌‌

Každý osmý nádor souvisí s infekcí, odhalil rozsáhlý výzkum

Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
1. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.