Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.

Kosterní úlomky nalezené v pohoří Atapuerca v severošpanělské provincii Burgos, pojmenované vědci Pink, patřily zřejmě hominidovi, který žil až před 1,4 milionu let. Byl tedy starší než takzvaný Homo antecessor, který žil v Evropě před asi osmi sty tisíci lety.

  • Hominidé jsou skupina shrnující v sobě člověka a jeho nejbližší příbuzné v rámci čeledi Hominidae. Z žijících hominidů sem patří oba druhy šimpanzů a člověk moudrý. Dále je do tohoto taxonu zahrnováno i množství vyhynulých předků obou skupin včetně jejich posledního společného předka.

Podle studie, kterou zveřejnil časopis Nature, byl Pink nejbližší druhu Homo erectus, a proto ho vědci předběžně pojmenovali Homo affinis erectus.

„Popisujeme nový druh, dosud neznámý v Evropě,“ řekla podle serveru španělské televize RTVE María Martinónová-Torresová z ústavu pro výzkum lidské evoluce (CENIEH) z Burgosu, která se na studii rovněž podílela. „Jde o první důkaz druhu podobného (Homo) Erectus,“ dodala. Pro potvrzení, že jde o druh příbuzný tomuto, by však podle ní byly potřeba kosterních ostatky jiných částí těla, ne jenom čelisti.

Kus čelisti, který měří asi deset centimetrů, našel v roce 2022 student, který pracoval v týmu Rosy Huguetové. „Byli jsme velmi nadšení, nejdřív jsem si myslela, že to bude zvířecí čelist, ale po bližším prozkoumání bylo jasné, že nejde o zvíře,“ vzpomněla na nález Huguetová. „Zdálo se mi to tak neuvěřitelné, že jsem si ani netroufla nahlas říci, jak starý by ostatek mohl být,“ řekla tehdy španělské televizi.

Naleziště v Atapuerce je od roku 2000 na seznamu světového dědictví UNESCO. Našly se tam tisíce úlomků kostí a nástrojů, včetně 1,4 milionu let starého štípaného pazourku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Útroby Země jsou plné vodíku. Oxfordští vědci mluví o zdroji energie na tisíce let

Vodík je sice vydáván za bezemisní zdroj energie, ale při jeho zpracování skleníkové plyny vznikají. Britští vědci teď popsali, kde by lidstvo mohlo vzít obrovské množství tohoto plynu.
včera v 16:39

Kolektivní imunita už nedrží spalničky v šachu, varuje vědec

Předpokládá se, že očkování proti spalničkám zachránilo v letech 1974–2024 na celém světě více než 93 milionů životů a snížilo celkovou dětskou úmrtnost. Teď se ale tato nemoc vrací.
včera v 12:29

Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.
včera v 11:02

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
14. 5. 2025
Načítání...