Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.

Kosterní úlomky nalezené v pohoří Atapuerca v severošpanělské provincii Burgos, pojmenované vědci Pink, patřily zřejmě hominidovi, který žil až před 1,4 milionu let. Byl tedy starší než takzvaný Homo antecessor, který žil v Evropě před asi osmi sty tisíci lety.

  • Hominidé jsou skupina shrnující v sobě člověka a jeho nejbližší příbuzné v rámci čeledi Hominidae. Z žijících hominidů sem patří oba druhy šimpanzů a člověk moudrý. Dále je do tohoto taxonu zahrnováno i množství vyhynulých předků obou skupin včetně jejich posledního společného předka.

Podle studie, kterou zveřejnil časopis Nature, byl Pink nejbližší druhu Homo erectus, a proto ho vědci předběžně pojmenovali Homo affinis erectus.

„Popisujeme nový druh, dosud neznámý v Evropě,“ řekla podle serveru španělské televize RTVE María Martinónová-Torresová z ústavu pro výzkum lidské evoluce (CENIEH) z Burgosu, která se na studii rovněž podílela. „Jde o první důkaz druhu podobného (Homo) Erectus,“ dodala. Pro potvrzení, že jde o druh příbuzný tomuto, by však podle ní byly potřeba kosterních ostatky jiných částí těla, ne jenom čelisti.

Kus čelisti, který měří asi deset centimetrů, našel v roce 2022 student, který pracoval v týmu Rosy Huguetové. „Byli jsme velmi nadšení, nejdřív jsem si myslela, že to bude zvířecí čelist, ale po bližším prozkoumání bylo jasné, že nejde o zvíře,“ vzpomněla na nález Huguetová. „Zdálo se mi to tak neuvěřitelné, že jsem si ani netroufla nahlas říci, jak starý by ostatek mohl být,“ řekla tehdy španělské televizi.

Naleziště v Atapuerce je od roku 2000 na seznamu světového dědictví UNESCO. Našly se tam tisíce úlomků kostí a nástrojů, včetně 1,4 milionu let starého štípaného pazourku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...