Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
„Bez toho, že budeme podporovat kvalitní vědu a výzkum, nebudeme schopni držet krok s dynamicky se rozvíjejícím světem,“ řekl prezident. Rychle se podle něj vyvíjí nejen přírodní vědy, ale i humanitní. Akademie věd má podle hlavy státu nezastupitelnou roli nejen ve zvyšování kvality domácího výzkumu, ale také v rámci koordinace se zahraničím. Za důležitou považuje právě spolupráci s institucemi ve světě.
Pánek v prosinci uvedl, že mezi jeho hlavní cíle patří zlepšení financování Akademie věd, která podle něj v posledních letech trpí nedostatkem peněz, ale také zvýšení platů zejména v humanitních oborech, zlepšení vnitřního fungování instituce i komunikace mezi vedením a pracovišti. Pánek působil jako ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, ve funkci ho v únoru vystřídal Tomáš Chráska.
Ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR Radomír Pánek se věnuje výzkumu fyziky termonukleárního plazmatu a pokročilých technologií pro fúzní reaktory (tokamaky). V minulosti vedl projekt instalace tokamaku COMPASS. Od ledna 2024 je předsedou Valného shromáždění Evropského konsorcia EUROfusion, které koordinuje výzkum termojaderné fúze v Evropě, a je členem vědeckého a technického výboru Evropské komise EURATOM.
V letech 2020–2024 působil po dvě funkční období jako místopředseda Správní rady evropské agentury Fusion for Energy v Barceloně. Do roku 2023 zastával post zástupce Evropské unie ve vědeckotechnickém poradním výboru projektu ITER, což je největší mezinárodní výzkumný projekt na světě. Radomír Pánek přednáší na Univerzitě Karlově a ČVUT.
Základem role předsedy Akademie věd je možnost odvolávat a jmenovat ředitele jednotlivých pracovišť. A také spravuje rozpočet. Ten na rok 2025 dosáhne výše 7,9 miliardy korun jen z vyčleněné kapitoly státního rozpočtu. Ta tvoří zhruba třetinu příjmů Akademie věd – celkem pak instituce ročně hospodaří asi s dvaceti miliardami korun. Její další příjmy pocházejí zejména z licencí. Pro kontext: celkové výdaje na českou vědu, výzkum a inovace vzrostou na 51,6 miliardy korun.
Kandidaturu na předsedu Akademie věd podali Pavel Baran, Libor Grubhoffer, David Honys, Radomír Pánek a Jiří Plešek. Pavel Baran svou kandidaturu přímo na prosincovém sněmu stáhl. Ze čtyř kandidátů pak vybral sněm, který sestává z ředitelů a ředitelek 54 pracovišť Akademie věd, zástupců z řad vědců a vědkyň, vysokých škol, státních orgánů, průmyslu a obchodu, právě fyzika Radomíra Pánka. Z 242 hlasujících členů sněmu získal v tajném hlasování 128 hlasů.
Akademie věd je největší veřejná výzkumná instituce v Česku, zaměřuje se na základní i aplikovaný výzkum v širokém spektru vědních oborů, od přírodních věd přes humanitní po technické disciplíny. Sdružuje 54 veřejných výzkumných pracovišť.
