Nature Communications

Emoce spojené s hudbou dokáží podle nového výzkumu skvěle propojovat různé vzpomínky, takže zlepšují paměť. Autoři studie doporučují, aby se jejich výsledky využily pro nové terapie.

Ptačí chřipka zabíjí ptáky ve volné přírodě, ale také ohrožuje chovy drůbeže po celém světě. Vysoce nakažlivý virus se mění natolik rychle, že proti němu není příliš účinné očkování. Skupina vědců ted přišla s řešením, které by se jednou dalo použít: je jím genetická úprava drůbeže.

Nález dvou pravěkých druhů mihulí ukázal, že jejich vývoj byl velmi rychlý a také, jak moc se lišily od mihulí moderního typu. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Nature Communications.

Autoři nové studie předpokládají, že v budoucnu výrazně ubude sněhu, ale také se změní jeho barva. A to by podle nich mohlo pomoci kompenzovat některé negativní dopady klimatických změn, a zpomalit tak v důsledku i rychlost tání sněhové pokrývky.

V jídelníčku lidí na Západě se v současnosti mořské řasy objevují spíše výjimečně, ale naši předci, kteří žili v Evropě zhruba před osmi tisíci lety, konzumovali řasy a další vodní rostliny běžně. Důkazy našli archeologové, kteří zkoumali zubní kámen v chrupu asi tří desítek dávných obyvatel starého kontinentu. Ve většině vzorků objevili chemické markery, které ukazují, že vodní rostliny byly obvyklou součástí stravy.

Stejnopohlavní sexuální aktivity nejsou ve zvířecí říši ničím ojedinělým. Pozorovány byly u nejméně 1500 druhů od cvrčků přes racky po tučňáky, stále však nejsou objasněným jevem. Nová studie nabízí vysvětlení, že sexuální styky mezi dvěma samci či dvěma samicemi mohou pomáhat savcům navazovat a udržovat sociální vazby nebo potlačovat konflikty, píše deník The Washington Post (WP).

Výzkumný tým z Liverpoolské univerzity vyvinul nový materiál, který perfektně zachycuje částice koronavirů. Díky tomu by mohl změnit k lepšímu účinnost roušek a respirátotů, které mnoho lidí využívá jako ochranu nejen před covidem ale i dalšími virovými chorobami. Vědci to popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Nature Communications.

Tým vědců s českým zastoupením přečetl genom křenu selského. Odhalil díky tomu tajemství jeho charakteristické ostré chuti a zdraví prospěšných účinků. Výsledky studie, která vyšla v časopise Nature Communications navíc nabízejí nové možnosti ve šlechtění a genetickém zdokonalení plodiny.

Tryskové proudění se v důsledku změny klimatu dostává do stále extrémnějších zeměpisných šířek, což přináší do mírného pásu severní polokoule stále silnější mrazy ze severu a horka z jihu, vyplývá z nového výzkumu, který vyšel v odborném žurnálu Nature Communications. Změny v proudění v minulých letech souvisely s nižší úrodou.

Mravenci jsou mistry obrany proti nakažlivým nemocem. Dokázali dotáhnout do dokonalosti společnou péči jeden o druhého, aby tak zabránili šíření nemocí v kolonii. Jak ale jednotlivý mravenec pozná, koho má ošetřovat? Zaměřil se na to tým rakouských a slovenských vědců, který to zkoumal z pohledu více oborů – biologie, epidemiologie nebo matematiky.

Česká republika by se mohla stát první zemí na světě, která bude mít screeningový program na rakovinu slinivky břišní. Nemoc by se díky němu mohla zjistit pouze z krve a dokonce už v raném stadiu nemoci – anebo dokonce před jejím vypuknutím.

Existují lidé, kterým se říká extrémní altruisté – jsou to ti, o nichž se říká, že by se pro ostatní roztrhali. Jde o osoby, které darují své orgány či riskují životy, když vytahují z ohně cizí lidi. Jejich chování je z hlediska evoluce a psychologie docela záhadou. Protože pomáhají lidem, kteří nejsou jejich příbuzní, jednají evolučně nelogicky. Nová práce teď prozkoumala, co je k jejich činům motivuje.

Na dno hlubokomořských příkopů by se teoreticky neměly dostávat desítky let zakázané chemikálie. Nový mezinárodní výzkum vedený švédskými experty ale ukázal, že právě těchto látek je v hlubinách oceánů nečekaně mnoho – voda totiž na jejich rozklad významněji nepůsobí.

Japonská mise, která odebrala vzorky prachu z planetky, zveřejnila, že tato hmota obsahuje základní stavební prvky, z nichž vzniká život. Analýza těchto sloučenin navíc říká, že se mohou vyskytovat na různých místech v kosmu.

Lepšímu pochopení lidské plodnosti by mohl pomoci málo pravděpodobný tvor. Drobný východoafrický hlodavec rypoš lysý totiž podle nové studie představuje mezi savci výjimku – za celý život nikdy nepřestane být plodným.

Ochrana před početím je v současné době převážně v rukou žen. Mohla by to změnit první antikoncepce pro muže, která pomocí chemie účinkuje velmi rychle a bez vedlejších účinků. Vědci jsou s prvními výsledky na myších nadmíru spokojení.

Madagaskar je obdobou biblické Rajské zahrady, unikátním a světově nenahraditelným ekosystémem. Více než devadesát procent jeho rostlinných i živočišných obyvatel se vyskytuje pouze na tomto ostrově. Pro vědce je tak ideálním místem pro studium toho, jak funguje evoluce na podobných izolovaných místech. V rámci bádání ovšem došli i k poněkud znepokojivému zjištění – ohledně toho, jak dlouho by obnova takto bohatého ekosystému trvala.

Na stepích a lukách Bílých Karpat roste podobné množství rostlinných druhů jako v amazonském deštném pralese. Je to ale patrné jenom tehdy, když se druhy počítají na malých plochách, vyplývá z mezinárodního výzkumu s českou účastí. Studii zveřejnil časopis Nature Communications.