Britští vědci vytvořili speciální materiál na respirátory. Virus v něm uvízne jako moucha v pavučině

Výzkumný tým z Liverpoolské univerzity vyvinul nový materiál, který perfektně zachycuje částice koronavirů. Díky tomu by mohl změnit k lepšímu účinnost roušek a respirátotů, které mnoho lidí využívá jako ochranu nejen před covidem ale i dalšími virovými chorobami. Vědci to popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Nature Communications.

Účinnost nového materiálu je oproti těm používaným dnes o 93 procent vyšší, uvedli autoři výzkumu. O tolik je lepší při zachycování bílkovin, tedy hmoty, která tvoří i tělo koronavirů. Přitom to má jen minimální dopad na prodyšnost roušky či respirátoru.

Pro vznik nového materiálu spojili síly experti na chromatografii a spektrometrii, tedy na materiálové vědy zkoumající z různých úhlů pohledu nejrůznější látky. Profesoři Peter Myers a Simon Maher využili zkušeností s procesy takzvané kapalinové chromatografie, při nichž se proteiny „lepí“ na povrch nosných materiálů.

Tyto procesy jsou sice známé už dlouho, ale během pandemie profesora Myerse napadlo, že by toho šlo využít: umožnilo by to, aby se v látce roušky absorbovaly proteiny, v tomto konkrétním případě nechvalně známý hrotový protein viru. Ten protein, jímž SARS-CoV-2 proniká do lidských buněk.

Covid lapený

Když vymyslel tento teoretický model, spojil se Myers s kolegy, kteří umí na povrch látky přinést částice oxidu křemičitého tak, aby se tento povrch stal pro hrotový protein viru lepkavou pastí. Do ní se pak tělo nového koronaviru zamotá jako moucha do lepkavé pavučiny. 

Takle vypadaly první respirátory N-95. Vymyslel je americký inženýr Peter Tsai, která se narodil na Taiwanu. Absolovent Univerzity v Knoxville na nich pracoval 34 let, během covidové krize patřil k předním vědcům, jimž se podařilo tyto ochranné prostředky ještě vyleošit a zrychlit jejich výrobu.
Zdroj: Expozice Museum of East Tennessee/Tomáš Karlík

Aby to fungovalo ještě lépe, zvýšili vědci pórovitost částic oxidu křemičitého tak, aby měly větší povrch. Tím se „pavučina“ významně zahustila a „moucha“ jí teď nemůže proletět, aniž by o ni nezavadila.

V laboratorních testech zatím vše funguje zcela dokonale. Podle autorů se podařilo prokázat, že se materiál skvěle hodí nejen do specializovaných vzduchových filtrů v letadlech, automobilech a klimatizacích, ale i v běžných respirátorech a rouškách. 

Současně se podařilo vymyslet způsob, jak těmito speciálně upravenými částicemi vylepšit starší, méně účinné, respirátory.

„Tento výzkum prokázal správnost našeho konceptu. I když covid už nepředstavuje globální hrozbu pro naše zdraví, má tento materiál potenciál pro využití v široké škále aplikací. Náš výzkumný tým se zabývá vývojem pokročilejších lepivých povrchů pro různé bioaerosoly, včetně nové varianty BA.2.86, ale také pro chřipku a další smrtící viry, jako je například Nipah,“ dodal profesor Myers.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...