Česko chce mít klinickou studii metody, která včas najde rakovinu slinivky. Vymysleli ji vědci z Pardubic

Nahrávám video
Screening k odhalení rakoviny slinivky
Zdroj: ČT24

Česká republika by se mohla stát první zemí na světě, která bude mít screeningový program na rakovinu slinivky břišní. Nemoc by se díky němu mohla zjistit pouze z krve a dokonce už v raném stadiu nemoci – anebo dokonce před jejím vypuknutím.

Umožní to metoda, kterou objevil tým profesora Michala Holčapka. Využívá analýzy lipidů a statistická srovnání jejich profilu u zdravých a nemocných lidí. Tato metoda je světově jedinečná - vědci ji světu představili v odborném časopise Nature Communications. Univerzita Pardubice na ni drží dva patenty (slinivka, ledviny) a má založenou i spin-off firmu.

Tato metoda už byla ověřená například v Německu a v Singapuru na téměř tisíci laboratorních vzorcích, ale chybělo jí testování na reálných lidech. A nyní byl schválený koncept klinické studie v Česku, která už brzy začne. Vědec Holčapek navíc získal letos evropský ERC Advanced grant, ve kterém bude zkoumat biologický mechanismus tohoto jevu. Tedy, proč k těmto změnám koncentrací vybraných lipidů dochází.

Úspěšnost metodiky profesora Holčapka v odhalení bujení je více než 90 procent. Navíc s ní lze určit i další typy rakoviny – univerzita už má patent i na diagnostiku rakoviny ledvin.

Rakovina slinivky je zákeřná

Tento typ rakoviny je desátým nejčastějším typem karcinomu a je zcela bez příznaků – lidé si tedy všimnou, že trpí smrtelnou nemocí příliš pozdě na to, aby se ještě dala léčit. V roce 2022 bylo v České republice diagnostikováno více než 2400 nových případů. Přibližně 2100 pacientů tomuto onemocnění podlehne, což znamená  úmrtnost více než 87 procent.

Hlavním důvodem vysokého procenta úmrtí je právě pozdní diagnostika této rakoviny. Pouze asi tři procenta pacientů s pokročilým stadiem této nemoci se dožijí alespoň dalších pěti let po stanovení diagnózy. Pokud se ale nemoc odhalí včas, pravděpodobnost úspěšné léčby rychle stoupá. Podle nejnovější publikace amerických autorů při včasné diagnostice nemoci může pětileté přežití dosáhnout až 75 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 19 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026
Načítání...