Česko chce mít klinickou studii metody, která včas najde rakovinu slinivky. Vymysleli ji vědci z Pardubic

Nahrávám video
Screening k odhalení rakoviny slinivky
Zdroj: ČT24

Česká republika by se mohla stát první zemí na světě, která bude mít screeningový program na rakovinu slinivky břišní. Nemoc by se díky němu mohla zjistit pouze z krve a dokonce už v raném stadiu nemoci – anebo dokonce před jejím vypuknutím.

Umožní to metoda, kterou objevil tým profesora Michala Holčapka. Využívá analýzy lipidů a statistická srovnání jejich profilu u zdravých a nemocných lidí. Tato metoda je světově jedinečná - vědci ji světu představili v odborném časopise Nature Communications. Univerzita Pardubice na ni drží dva patenty (slinivka, ledviny) a má založenou i spin-off firmu.

Tato metoda už byla ověřená například v Německu a v Singapuru na téměř tisíci laboratorních vzorcích, ale chybělo jí testování na reálných lidech. A nyní byl schválený koncept klinické studie v Česku, která už brzy začne. Vědec Holčapek navíc získal letos evropský ERC Advanced grant, ve kterém bude zkoumat biologický mechanismus tohoto jevu. Tedy, proč k těmto změnám koncentrací vybraných lipidů dochází.

Úspěšnost metodiky profesora Holčapka v odhalení bujení je více než 90 procent. Navíc s ní lze určit i další typy rakoviny – univerzita už má patent i na diagnostiku rakoviny ledvin.

Rakovina slinivky je zákeřná

Tento typ rakoviny je desátým nejčastějším typem karcinomu a je zcela bez příznaků – lidé si tedy všimnou, že trpí smrtelnou nemocí příliš pozdě na to, aby se ještě dala léčit. V roce 2022 bylo v České republice diagnostikováno více než 2400 nových případů. Přibližně 2100 pacientů tomuto onemocnění podlehne, což znamená  úmrtnost více než 87 procent.

Hlavním důvodem vysokého procenta úmrtí je právě pozdní diagnostika této rakoviny. Pouze asi tři procenta pacientů s pokročilým stadiem této nemoci se dožijí alespoň dalších pěti let po stanovení diagnózy. Pokud se ale nemoc odhalí včas, pravděpodobnost úspěšné léčby rychle stoupá. Podle nejnovější publikace amerických autorů při včasné diagnostice nemoci může pětileté přežití dosáhnout až 75 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 12 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
včera v 20:23

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...