Pardubičtí vědci představili novou metodu, jak rychle odhalit rakovinu slinivky

Nahrávám video

Prestižní vědecký časopis Nature Communications zveřejnil studii o nové metodě diagnostiky rakoviny slinivky, kterou objevil tým analytického chemika Michala Holčapka z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Metoda dokáže odhalit nemoc už v počáteční fázi pomocí analýzy lipidů z pouhé kapky krve.

Skupina profesora Holčapka získala už v roce 2020 na tuto diagnostiku, kterou také ověřovali vědci na specializovaných pracovištích v Německu a v Singapuru, evropský patent. Na konci roku 2021 výzkumníka ocenil ministr školství Cenou za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti přírodních věd. Publikace v časopise Nature Communications je důkazem o úspěchu tohoto výzkumu.

„Už evropský patent byl pro nás velmi významným mezníkem, protože patentový úřad uznal náš výzkum za unikátní. Nynější publikace v časopise Nature Communications je pro mě jako pro vědce osobně nejcennější,“ uvedl Holčapek.

Celý výzkum týkající se analýzy lipidů odstartoval už v roce 2013 a pracuje na něm desetičlenný vědecký tým. Jeho součástí je i rakouská vědkyně Denise Wolrabová, která je první autorkou studie. „Mým cílem bylo úspěšně dokončit vývoj metody na screening rakoviny slinivky. Byla to několikaletá práce, která by bez podpory kolegů ve skupině nebyla možná,“ uvedla.

„Jsem nesmírně rád, že se mi podařilo vytvořit skupinu mladých lidí, které vědecká práce opravdu baví. Bez jejich mimořádného nasazení a pečlivosti při experimentální práci bychom se na tuto úroveň nikdy nedostali,“ dodal Holčapek.

Co bude s metodou dál

V dalších měsících se k výsledku práce pardubických vědců plánuje připojit česká firma FONS, která vlastní síť klinických laboratoří a pomůže s ověřením metody v klinické praxi. Spojení a vznik spin-off firmy umožní přiblížit výsledky výzkumu k běžnému využití.

 Před zavedením nové metody do praxe ji čekají klinické testy a řada ověřování. 

Proč právě rakovina slinivky

Včasná diagnostika je u rakovin slinivky břišní mimořádně důležitá. U většiny pacientů se ji totiž podaří diagnostikovat až v rozvinuté fázi, kdy je už nemoc v těle rozšířená, což znemožňuje úspěšnou léčbu. Kvůli tomu se jedná o nádor, který současná medicína stále ještě neumí pořádně léčit: více než pětadevadesát procent pacientů na nemoc umírá.

Karcinom slinivky je přitom třináctým nejčastějším zhoubným onemocněním, ve vyspělých zemích je průměrně čtvrtým nejčastějším nádorem, na který se umírá. Ze dvaceti pacientů s rakovinou slinivky do pěti let od data diagnózy devatenáct zemře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 51 mminutami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 17 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 19 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 20 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 22 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Evropský pohled