Tryskové proudění se v důsledku změny klimatu dostává do stále extrémnějších zeměpisných šířek, což přináší do mírného pásu severní polokoule stále silnější mrazy ze severu a horka z jihu, vyplývá z nového výzkumu, který vyšel v odborném žurnálu Nature Communications. Změny v proudění v minulých letech souvisely s nižší úrodou.
Vědci varují, že v blízké budoucnosti dojde ve světových regionech produkujících potraviny k výraznému snížení výnosů. Nejprve analyzovali klimatické modely a údaje o úrodě z let 1960 a 2014 a v druhé části výzkumu se zabývali prognózami pro roky 2045 až 2099.
Analýzou dat zjistili, že k neúrodě v minulosti přispělo měnící se tryskové proudění, také známé jako jet stream. To je proudění vzduchu v atmosféře ve směru ze západu na východ. Může mít značnou rychlost – až 700 kilometrů za hodinu. Vyskytuje se v oblasti tvaru přibližně trubice podél rovnoběžek, která bývá zvlněná ve směru od jihu k severu.
Tryskové proudění je vyvoláno například rozdílem teplot v rozdílných zeměpisných šířkách. Asi dvě desítky let už má tento jev více vlnitý vzhled. Tyto vlny jsou schopné přinášet extrémní meteorologické podmínky jak do Evropy, tak i do USA a Kanady – jde zejména o vlny výjimečného chladu nebo horka: čím víc se vlní, tím více proniká na extrémní sever nebo jih a přináší odtamtud do středních šířek horko, nebo naopak mráz.
Vědci už v uplynulých letech detailně popsali, že změna klimatu mění způsob pohybu těchto tryskových proudů, což by mohl být problém pro oblasti pěstování plodin po celém světě. Klimatické modely jsou sice vytvořené tak, aby tyto změny v atmosféře ukázaly, ale nemohou vždy demonstrovat, jak to ovlivňuje podmínky na Zemi.
- Tryskové proudění má značný význam v letecké dopravě, respektive letectví, protože usnadňuje let a snižuje náklady na množství spotřebovaného paliva – to platí při letu po směru tryskového proudění. Pokud letadlo letí proti němu, pak se zvyšuje spotřeba a roste čas potřebný k přepravě.
Studie popsala, že pokud by lidstvo pokračovalo ve stylu svého života, bez omezování emisí oxidu uhličitého, a nastal by tedy scénář s vysokými emisemi, pak by zvlnění tohoto jet streamu mohlo způsobit nižší úrodu po celém světě. Data výzkumníkům ukázala, že roky s výrazným zvlněním tryskového proudění často vedou k poklesu regionálních výnosů plodin až o sedm procent.
Ruská tragédie jako příklad
Odborníci také zjistili, že tyto události pravděpodobně zasáhnou zemědělské oblasti ve východní Evropě, východní Asii a Severní Americe. Studie se odvolává na vlnu veder, která v roce 2010 výrazně poškodila zemědělství v Rusku. Vysoké teploty v tomto roce podle vědců souvisely právě se změnou tryskového proudění.
Podle britské meteorologické služby Met Office vlna veder v Rusku zničila 9 milionů hektarů úrody a vyvolala také sucha a lesní požáry. Při požárech umírali lidé a mnoho rodin muselo opustit své domovy. V červenci tohoto roku bylo v Moskvě zaznamenáno 14 tisíc úmrtí, což je nejméně o 5 tisíc úmrtí více než v červenci 2009. Jednalo se pouze o jednu událost související se změnami v proudění. „Potenciálně rušivé dopady se staly běžnějšími a budou dále narůstat, pokud emise skleníkových plynů zůstanou nezmenšeny,“ varovali autoři studie.
Kai Kornhuber, hlavní autor studie a výzkumník z Kolumbijské univerzity, označil tyto informace za „budíček“. Zdůraznil, že případy neúrody se podceňují, a proto se lidstvo ani ohrožené země na tyto scénáře téměř nepřipravují. „Musíme být na tyto typy komplexních klimatických rizik připravení – problém je, že modely tyto hrozby v současné době nezachycují,“ uvedl v tiskové zprávě.
Hlad
Podle OSN se v roce 2021 považovalo za „potravinově nezajištěných“ více než 800 milionů lidí ve světě – jedná se o ty, kteří žijí „z ruky do úst“ a nevědí, co budou jíst druhý den. Volker Türk, vysoký komisař OSN pro lidská práva, nedávno varoval před tím, že katastrofy související se změnou klimatu pravděpodobně zvýší toto číslo do poloviny tohoto století o více než 80 milionů.
V současné době zvyšuje hrozbu nedostatku potravin rozhodnutí Ruska zastavit svou účast na černomořských obilných dohodách. Tyto smlouvy o vývozu obilí a dalších komodit z ukrajinských přístavů a zemědělských produktů a hnojiv z Ruska byly záchranným lanem pro světovou potravinovou bezpečnost, prohlásil v pondělí generální tajemník OSN António Guterres, který zároveň vyjádřil zklamání nad tím, že ruský prezident nepřijal jeho návrhy na oživení dohod a rozhodl se účast Ruska pozastavit. OSN však podle Guterrese dál pracuje na řešení situace.
