Nález dvou pravěkých druhů mihulí ukázal, že jejich vývoj byl velmi rychlý a také, jak moc se lišily od mihulí moderního typu. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Nature Communications.
Dvěma druhům pravěkých mihulí, které objevili v Číně, vědci přezdívají „vrahoun“ a „velké zuby“. Česká jména zatím nedostaly, odborné pojmenování je nevyslovitelné: Yanliaomyzon occisor a Yanliaomyzon ingensdentes.
Oba tvorové jsou pro paleontoology velmi důležití, protože jejich vývoj byl z hlediska evoluce víc než překotný. Tyto nově objevené pravěké mihule jsou totiž desetkrát delší než nejstarší známé mihule, jež měřily jen kolem dvou až tří centimetrů. Dnes jsou jejich moderní potomci ještě větší: mohou mít až 120 centimetrů. To naznačuje, jak dynamicky se vyvíjely.
Mihule jsou vzhledem podobné úhořům – až na zuby, které mají umístěné v kruhu kolem úst, nemají tedy čelisti, jen ozubené ústní přísavky. Živí se jako vodní upíři: tlamou se přisají na rybu a jazykem ji zbaví masa, aby se tak dostaly ke krvi a dalším na živiny bohatým tekutinám uvnitř. Jedná se o jedny z nejprimitivnějších zástupců dnes žijících obratlovců: mají hladké tělo bez šupin, nemají ale kosti, nýbrž chrupavky.
Pravěk nepřál sání krve
Nově objevené pravěké mihule z Číny jsou velmi dobře dochované, takže vědci mohli rekonstruovat jejich rozměry. Menší druh měřil asi 30 centimetrů, ten větší dvojnásobek. Kromě rozměrů se ale lišily od svých moderních příbuzných hlavně způsobem výživy. Jejich tlamy naznačují, že se neživily krví, ale masem.
Jinak ale byly pozoruhodně podobné těm dnešním. Rozměry hřbetních ploutví zase ukazují, že mohly plavat proti proudu a byly schopné plavby na velké vzdálenosti; možná se tak chovaly podobně jako úhoři nebo lososi, kteří táhnou za rozmnožováním.
Tito pravěcí tvorové měli také podobně jako dnešní mihule třístupňuvý vývojový cyklus, tedy s larvou, která se u nich nazývá minoha.
Proč zkoumat mihule
Mihule jsou pro vědu tak důležité hlavně proto, že patří k nejstarším a tedy i nejprimitivnějším obratlovcům. Dokonce dlouho existovala hypotéza, že právě ony byly tím vůbec prvním známým obratlovcem v evolučních dějinách planety. Vyloučily to teprve nedávné výzkumy, které ukázaly, že tuto čest mají spíše štítnatci.
Jenže tím se staly mihule pro vědu ještě zajímavějšími. Vědce zajímá jejich evoluční postavení, které může ukázat, jaké adaptace a příčiny vedly ke vzniku obratlovců a jak vypadaly první miliony let, kdy tito naši vzdálení prapraprapředkové existovali.
