Nové objevy mění pohled vědy na vznik obratlovců. Důkaz přinesl výzkum zkamenělin pravěkých mihulí a jejich larev.
Larvy pravěkých mihulí jsou důkazem, že se věda mýlila v evoluci obratlovců
Mihule jsou vzhledem tvorové podobní úhořům – až na zuby, které mají umístěné v kruhu kolem úst. Jedná se o jedny z nejprimitivnějších zástupců dnes žijících obratlovců, tedy alespoň až donedávna si to vědci mysleli. Nový výzkum ale vrhá na jejich historii i současnost úplně jiné světlo.
Paleontologové se v něm podívali do minulosti mihulí, zejména s ohledem na minohy. Tímto slovem se označují jejich larvy, proslulé mezi biology svým absurdním životním cyklem.
Od dospělých mihulí jsou tak odlišné, že si vědci původně mysleli, že jde dokonce o úplně jiný druh ryb. „Jakmile se larvy vylíhnou, zahrabou se do říčního koryta a tam filtrují potravu, později se promění v krvežíznivé dospělce,“ uvedl hlavní autor nové práce Tetsuto Miyashita z Kanadského muzea přírody.
Mihule na začátku evoluce obratlovců
„V minulosti jsme larvy moderních mihulí využívali jako model pro podmínky, za nichž vznikali obratlovci,“ popisuje Miyashita. „Vypadaly dostatečně primitivní, srovnatelně s červovitými bezobratlými. A také jejich vlastnosti odpovídaly oblíbené teorii o původu obratlovců. Ale neměli jsme důkazy,“ dodává vědec.
Fosilie pravěké minohy
Jenže tuto verzi evolučního příběhu popírají nově nalezené fosílie objevené v Illinois, Jižní Africe a Montaně. A vyprávějí složitější příběh.
Při studiu těchto zkamenělin se podařilo paleontologům rekonstruovat různé fáze životního cyklu pravěké mihule – a to umožnilo sledovat jejich růst a vývoj od vylíhnutí až po dospělost. Na některých z nejmenších vzorků o velikosti nehtu byla dokonce zachycena měkká tkáň se zbytky žloutkového váčku, což naznačuje, že fosilie zachycuje tyto mihule krátce po vylíhnutí.
Zásadní na tomto objevu bylo, že zkamenělí nedospělí jedinci byli zcela odlišní od svých moderních protějšků – tedy minoh. Místo toho vypadají spíše jako současné dospělé mihule s jejich velkýma očima a zubatými ústy. Nejzajímavější podle autorů studie je, že tento znak lze pozorovat během larvální fáze u více různých druhů pravěkých mihulí.
„Pozoruhodné je, že teď máme dost vzorků, abychom dokázali zrekonstruovat vývoj od mláďat do dospělosti rovnou u několika nezávislých liniích pravěkých mihulí,“ řekl Michael Coates, který se na výzkumu podílel. „A každá z nich ukazuje stejný vzorec: larvální forma vypadala jako miniaturní dospělý.“
Ústní otvor moderní mihule mořské se zřetelnými zuby a jazykem
Výzkumníci tvrdí, že tyto výsledky zpochybňují 150 let starou evoluční teorii, která říká, že moderní larvy mihule nabízejí přesný pohled na pravěký vznik obratlovců. Teď vědci prokázali, že mihule v pravěku nikdy neprošly fází slepé bezbranné minohy jako moderní mihule – od narození tedy byly dravé. A to podle vědců boří model vývoje obratlovců oblíbený starší generací paleontologů.
„V podstatě jsme tím vyškrtli mihule z pozice na začátku vývoje obratlovců,“ řekl Miyashita. „Takže teď potřebujeme nějakou jinou alternativu.“
Na základě jiných nově nalezených fosilií se tento vědecký tým domnívá, že lepšími kandidáty by mohli být štítnatci, vyhynulé ryby žijící před 300 až 500 miliony lety. Moderní podoba minoh je tedy spíše až mnohem pozdějším evolučním vylepšením. Výzkumníci tvrdí, že se jedná přesně o ten druh objevu, který může přepsat učebnice.
Digitální rekonstrukce štítnatce