Larvy pravěkých mihulí jsou důkazem, že se věda mýlila v evoluci obratlovců

Nové objevy mění pohled vědy na vznik obratlovců. Důkaz přinesl výzkum zkamenělin pravěkých mihulí a jejich larev.

Mihule jsou vzhledem tvorové podobní úhořům – až na zuby, které mají umístěné v kruhu kolem úst. Jedná se o jedny z nejprimitivnějších zástupců dnes žijících obratlovců, tedy alespoň až donedávna si to vědci mysleli. Nový výzkum ale vrhá na jejich historii i současnost úplně jiné světlo.

Paleontologové se v něm podívali do minulosti mihulí, zejména s ohledem na minohy. Tímto slovem se označují jejich larvy, proslulé mezi biology svým absurdním životním cyklem.

Od dospělých mihulí jsou tak odlišné, že si vědci původně mysleli, že jde dokonce o úplně jiný druh ryb. „Jakmile se larvy vylíhnou, zahrabou se do říčního koryta a tam filtrují potravu, později se promění v krvežíznivé dospělce,“ uvedl hlavní autor nové práce Tetsuto Miyashita z Kanadského muzea přírody. 

Mihule na začátku evoluce obratlovců

„V minulosti jsme larvy moderních mihulí využívali jako model pro podmínky, za nichž vznikali obratlovci,“ popisuje Miyashita. „Vypadaly dostatečně primitivní, srovnatelně s červovitými bezobratlými. A také jejich vlastnosti odpovídaly oblíbené teorii o původu obratlovců. Ale neměli jsme důkazy,“ dodává vědec.

Fosilie pravěké minohy
Zdroj: Tetsuto Miyashita/ Nature

Jenže tuto verzi evolučního příběhu popírají nově nalezené fosílie objevené v Illinois, Jižní Africe a Montaně. A vyprávějí složitější příběh.

Při studiu těchto zkamenělin se podařilo paleontologům rekonstruovat různé fáze životního cyklu pravěké mihule – a to umožnilo sledovat jejich růst a vývoj od vylíhnutí až po dospělost. Na některých z nejmenších vzorků o velikosti nehtu byla dokonce zachycena měkká tkáň se zbytky žloutkového váčku, což naznačuje, že fosilie zachycuje tyto mihule krátce po vylíhnutí.

Zásadní na tomto objevu bylo, že zkamenělí nedospělí jedinci byli zcela odlišní od svých moderních protějšků – tedy minoh. Místo toho vypadají spíše jako současné dospělé mihule s jejich velkýma očima a zubatými ústy. Nejzajímavější podle autorů studie je, že tento znak lze pozorovat během larvální fáze u více různých druhů pravěkých mihulí.

„Pozoruhodné je, že teď máme dost vzorků, abychom dokázali zrekonstruovat vývoj od mláďat do dospělosti rovnou u několika nezávislých liniích pravěkých mihulí,“ řekl Michael Coates, který se na výzkumu podílel. „A každá z nich ukazuje stejný vzorec: larvální forma vypadala jako miniaturní dospělý.“

Ústní otvor moderní mihule mořské se zřetelnými zuby a jazykem
Zdroj: Wikimedia Commons

Výzkumníci tvrdí, že tyto výsledky zpochybňují 150 let starou evoluční teorii, která říká, že moderní larvy mihule nabízejí přesný pohled na pravěký vznik obratlovců. Teď vědci prokázali, že mihule v pravěku nikdy neprošly fází slepé bezbranné minohy jako moderní mihule – od narození tedy byly dravé. A to podle vědců boří model vývoje obratlovců oblíbený starší generací paleontologů.

„V podstatě jsme tím vyškrtli mihule z pozice na začátku vývoje obratlovců,“ řekl Miyashita. „Takže teď potřebujeme nějakou jinou alternativu.“

Na základě jiných nově nalezených fosilií se tento vědecký tým domnívá, že lepšími kandidáty by mohli být štítnatci, vyhynulé ryby žijící před 300 až 500 miliony lety. Moderní podoba minoh je tedy spíše až mnohem pozdějším evolučním vylepšením. Výzkumníci tvrdí, že se jedná přesně o ten druh objevu, který může přepsat učebnice.

Digitální rekonstrukce štítnatce
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 17 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 19 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 22 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...