Homosexualita má u savců smysl, ukázala studie. Přináší jim stabilitu

Stejnopohlavní sexuální aktivity nejsou ve zvířecí říši ničím ojedinělým. Pozorovány byly u nejméně 1500 druhů od cvrčků přes racky po tučňáky, stále však nejsou objasněným jevem. Nová studie nabízí vysvětlení, že sexuální styky mezi dvěma samci či dvěma samicemi mohou pomáhat savcům navazovat a udržovat sociální vazby nebo potlačovat konflikty, píše deník The Washington Post (WP).

Článek, který vyšel v odborném časopise Nature Communications, navazuje na rostoucí poznatky o zvířecí sexualitě. Vědci dlouho na homosexuální aktivity nahlíželi jako na evoluční paradox, neboť zvířata stojí cenný čas, který by mohla trávit hledáním partnera opačného pohlaví, s nímž by se mohla rozmnožovat.

Někteří tento jev považovali za takzvané neadaptivní chování, které nepomáhá danému živočichovi přežít, zároveň však nepodkopává jeho reprodukční úspěšnost. Jiní na něj nahlíží jako na dědictví nahodilých sexuálních styků našich nejjednodušších předchůdců, tedy jako na součást normy, nikoli anomálii.

Nová studie vypracovaná výzkumníky ze Španělské národní vědecké rady (CSIC) a Granadské univerzity naznačuje, že tento jev se u savců postupně vyvíjel a nemusí souviset s oním primitivním způsobem páření, který nedělal rozdíly. Jejich analýza naopak našla spojitost mezi stejnopohlavním sexuálním chováním a poklidným soužitím.

Homosexualita vede ke klidu

Autoři výzkumu nepozorovali zvířata v jejich přirozeném prostředí. Profesor ekologie José María Gómez a jeho kolegové místo toho analyzovali databázi existujících informací o stejnopohlavních stycích a zrekonstruovali vývojové stromy s cílem zjistit, zda existují vazby mezi těmito aktivitami a mezi společenským chováním savců.

Závěr je takový, že sexuální chování zahrnující zvířata stejného pohlaví se zdá být častější u společenských zvířat, jako jsou primáti, čili u druhů, které potřebují utvářet komunity, chtějí-li přežít a rozmnožovat se. Dané chování se podle vědců mohlo vyvinout za účelem posílení sociálních vazeb a snížení agrese mezi zástupci stejného pohlaví.

Závěry studie jsou v souladu se zjištěními dalších badatelů. „V sociálně vypjatých situacích podle všeho sexuální chování mezi stejnopohlavními partnery funguje jako způsob snížení onoho napětí,“ uvedla odbornice na primáty z Harvardovy univerzity Christine Webbová, která se španělským týmem nespolupracovala. Podle ní dává smysl, že i zvířatům slouží sex na různé účely, vzhledem k tomu, z jakých různých důvodů jej mohou mít lidé. 

Pro zvířata může být kopulace způsobem, jak rozptylovat konflikty, nebo i předehrou ke sdílení potravy, míní Christine Wilkinsonová, která se zabývá ochranou životního prostředí na Kalifornské univerzitě v Berkeley a rovněž nepatří k autorům nového článku. „Lví samci v Africe se přesouvají spolu a pomáhají si přežít. Také po sobě lezou a utužují vztahy více tělesnými způsoby, protože se navzájem potřebují,“ vysvětluje.

Sexuální chování je pestré

Jon Richardson, který zkoumá homosexuální chování u hmyzu na Minnesotské univerzitě, poznamenal, že veřejnost často hledá jedno univerzálně platné vysvětlení tohoto jevu, ovšem jeho výzkum týkající se cvrčků nasvědčuje jinému mechanismu. Také odrazoval od vyvozování závěrů ohledně lidského chování z výzkumu o zvířecí říši.

Skutečnost, že nejnovější studie se týká savců, může znamenat, že má potenciál napovědět něco i o lidské evoluci, ovšem stejnopohlavní sexuální aktivity u zvířat nejsou stejné jako lidská homosexualita. Ve většině případů se nezdá, že by zvířata vykazovala trvalou preferenci pro stejné pohlaví, nýbrž jakousi sexuální flexibilitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 23 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...