Homosexualita má u savců smysl, ukázala studie. Přináší jim stabilitu

Stejnopohlavní sexuální aktivity nejsou ve zvířecí říši ničím ojedinělým. Pozorovány byly u nejméně 1500 druhů od cvrčků přes racky po tučňáky, stále však nejsou objasněným jevem. Nová studie nabízí vysvětlení, že sexuální styky mezi dvěma samci či dvěma samicemi mohou pomáhat savcům navazovat a udržovat sociální vazby nebo potlačovat konflikty, píše deník The Washington Post (WP).

Článek, který vyšel v odborném časopise Nature Communications, navazuje na rostoucí poznatky o zvířecí sexualitě. Vědci dlouho na homosexuální aktivity nahlíželi jako na evoluční paradox, neboť zvířata stojí cenný čas, který by mohla trávit hledáním partnera opačného pohlaví, s nímž by se mohla rozmnožovat.

Někteří tento jev považovali za takzvané neadaptivní chování, které nepomáhá danému živočichovi přežít, zároveň však nepodkopává jeho reprodukční úspěšnost. Jiní na něj nahlíží jako na dědictví nahodilých sexuálních styků našich nejjednodušších předchůdců, tedy jako na součást normy, nikoli anomálii.

Nová studie vypracovaná výzkumníky ze Španělské národní vědecké rady (CSIC) a Granadské univerzity naznačuje, že tento jev se u savců postupně vyvíjel a nemusí souviset s oním primitivním způsobem páření, který nedělal rozdíly. Jejich analýza naopak našla spojitost mezi stejnopohlavním sexuálním chováním a poklidným soužitím.

Homosexualita vede ke klidu

Autoři výzkumu nepozorovali zvířata v jejich přirozeném prostředí. Profesor ekologie José María Gómez a jeho kolegové místo toho analyzovali databázi existujících informací o stejnopohlavních stycích a zrekonstruovali vývojové stromy s cílem zjistit, zda existují vazby mezi těmito aktivitami a mezi společenským chováním savců.

Závěr je takový, že sexuální chování zahrnující zvířata stejného pohlaví se zdá být častější u společenských zvířat, jako jsou primáti, čili u druhů, které potřebují utvářet komunity, chtějí-li přežít a rozmnožovat se. Dané chování se podle vědců mohlo vyvinout za účelem posílení sociálních vazeb a snížení agrese mezi zástupci stejného pohlaví.

Závěry studie jsou v souladu se zjištěními dalších badatelů. „V sociálně vypjatých situacích podle všeho sexuální chování mezi stejnopohlavními partnery funguje jako způsob snížení onoho napětí,“ uvedla odbornice na primáty z Harvardovy univerzity Christine Webbová, která se španělským týmem nespolupracovala. Podle ní dává smysl, že i zvířatům slouží sex na různé účely, vzhledem k tomu, z jakých různých důvodů jej mohou mít lidé. 

Pro zvířata může být kopulace způsobem, jak rozptylovat konflikty, nebo i předehrou ke sdílení potravy, míní Christine Wilkinsonová, která se zabývá ochranou životního prostředí na Kalifornské univerzitě v Berkeley a rovněž nepatří k autorům nového článku. „Lví samci v Africe se přesouvají spolu a pomáhají si přežít. Také po sobě lezou a utužují vztahy více tělesnými způsoby, protože se navzájem potřebují,“ vysvětluje.

Sexuální chování je pestré

Jon Richardson, který zkoumá homosexuální chování u hmyzu na Minnesotské univerzitě, poznamenal, že veřejnost často hledá jedno univerzálně platné vysvětlení tohoto jevu, ovšem jeho výzkum týkající se cvrčků nasvědčuje jinému mechanismu. Také odrazoval od vyvozování závěrů ohledně lidského chování z výzkumu o zvířecí říši.

Skutečnost, že nejnovější studie se týká savců, může znamenat, že má potenciál napovědět něco i o lidské evoluci, ovšem stejnopohlavní sexuální aktivity u zvířat nejsou stejné jako lidská homosexualita. Ve většině případů se nezdá, že by zvířata vykazovala trvalou preferenci pro stejné pohlaví, nýbrž jakousi sexuální flexibilitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Význam setkání absolventů v digitální době klesá. Přesto mohou být jako psychický lék

Přelom května a června bývá nejčastější dobou, kdy probíhají srazy spolužáků ze středních škol, kteří v této době vzpomínají na doby, kdy společně maturovali. Podle psychologů mohou mít taková setkání silný a většinou pozitivní dopad.
před 23 mminutami

Více než stoletý vrak americké ponorky ukázaly nové záběry

Trvalo více než sto let, než se podařilo dostat k potopené americké ponorce, která při katastrofě v roce 1917 klesla do hloubky 400 metrů. Vědecká expedice přinesla záběry jejího vraku.
před 5 hhodinami

Pokud evropské ledovce roztají, jejich funkci už nic nenahradí, varuje bioklimatolog

Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí, říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V případě, že by ledovce zcela zmizely, ztratí podle vědce evropská krajina významný stabilizační hydrologický prvek a přeruší se důležité ekosystémové funkce. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.
před 6 hhodinami

Vedra jsou pro záchranáře výrazně náročnější než mrazy, ukázala obří analýza

Zvyšování teplot spojené se změnou klimatu bude mít významný dopad na vytíženost zdravotnické záchranné služby. V obsáhlé studii to popisují vědci z centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a jejich kolegové z Barcelony.
včera v 10:00

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
31. 5. 2025

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
31. 5. 2025

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
31. 5. 2025

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
31. 5. 2025
Načítání...