Homosexualita má u savců smysl, ukázala studie. Přináší jim stabilitu

Stejnopohlavní sexuální aktivity nejsou ve zvířecí říši ničím ojedinělým. Pozorovány byly u nejméně 1500 druhů od cvrčků přes racky po tučňáky, stále však nejsou objasněným jevem. Nová studie nabízí vysvětlení, že sexuální styky mezi dvěma samci či dvěma samicemi mohou pomáhat savcům navazovat a udržovat sociální vazby nebo potlačovat konflikty, píše deník The Washington Post (WP).

Článek, který vyšel v odborném časopise Nature Communications, navazuje na rostoucí poznatky o zvířecí sexualitě. Vědci dlouho na homosexuální aktivity nahlíželi jako na evoluční paradox, neboť zvířata stojí cenný čas, který by mohla trávit hledáním partnera opačného pohlaví, s nímž by se mohla rozmnožovat.

Někteří tento jev považovali za takzvané neadaptivní chování, které nepomáhá danému živočichovi přežít, zároveň však nepodkopává jeho reprodukční úspěšnost. Jiní na něj nahlíží jako na dědictví nahodilých sexuálních styků našich nejjednodušších předchůdců, tedy jako na součást normy, nikoli anomálii.

Nová studie vypracovaná výzkumníky ze Španělské národní vědecké rady (CSIC) a Granadské univerzity naznačuje, že tento jev se u savců postupně vyvíjel a nemusí souviset s oním primitivním způsobem páření, který nedělal rozdíly. Jejich analýza naopak našla spojitost mezi stejnopohlavním sexuálním chováním a poklidným soužitím.

Homosexualita vede ke klidu

Autoři výzkumu nepozorovali zvířata v jejich přirozeném prostředí. Profesor ekologie José María Gómez a jeho kolegové místo toho analyzovali databázi existujících informací o stejnopohlavních stycích a zrekonstruovali vývojové stromy s cílem zjistit, zda existují vazby mezi těmito aktivitami a mezi společenským chováním savců.

Závěr je takový, že sexuální chování zahrnující zvířata stejného pohlaví se zdá být častější u společenských zvířat, jako jsou primáti, čili u druhů, které potřebují utvářet komunity, chtějí-li přežít a rozmnožovat se. Dané chování se podle vědců mohlo vyvinout za účelem posílení sociálních vazeb a snížení agrese mezi zástupci stejného pohlaví.

Závěry studie jsou v souladu se zjištěními dalších badatelů. „V sociálně vypjatých situacích podle všeho sexuální chování mezi stejnopohlavními partnery funguje jako způsob snížení onoho napětí,“ uvedla odbornice na primáty z Harvardovy univerzity Christine Webbová, která se španělským týmem nespolupracovala. Podle ní dává smysl, že i zvířatům slouží sex na různé účely, vzhledem k tomu, z jakých různých důvodů jej mohou mít lidé. 

Pro zvířata může být kopulace způsobem, jak rozptylovat konflikty, nebo i předehrou ke sdílení potravy, míní Christine Wilkinsonová, která se zabývá ochranou životního prostředí na Kalifornské univerzitě v Berkeley a rovněž nepatří k autorům nového článku. „Lví samci v Africe se přesouvají spolu a pomáhají si přežít. Také po sobě lezou a utužují vztahy více tělesnými způsoby, protože se navzájem potřebují,“ vysvětluje.

Sexuální chování je pestré

Jon Richardson, který zkoumá homosexuální chování u hmyzu na Minnesotské univerzitě, poznamenal, že veřejnost často hledá jedno univerzálně platné vysvětlení tohoto jevu, ovšem jeho výzkum týkající se cvrčků nasvědčuje jinému mechanismu. Také odrazoval od vyvozování závěrů ohledně lidského chování z výzkumu o zvířecí říši.

Skutečnost, že nejnovější studie se týká savců, může znamenat, že má potenciál napovědět něco i o lidské evoluci, ovšem stejnopohlavní sexuální aktivity u zvířat nejsou stejné jako lidská homosexualita. Ve většině případů se nezdá, že by zvířata vykazovala trvalou preferenci pro stejné pohlaví, nýbrž jakousi sexuální flexibilitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 12 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 15 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...