Vědci přečetli DNA křenu. Zásadní roli měl český genetik Lysák

Tým vědců s českým zastoupením přečetl genom křenu selského. Odhalil díky tomu tajemství jeho charakteristické ostré chuti a zdraví prospěšných účinků. Výsledky studie, která vyšla v časopise Nature Communications navíc nabízejí nové možnosti ve šlechtění a genetickém zdokonalení plodiny.

Křen je známý svou ostrou chutí. Ta vzniká v důsledku rozkladu glukosinolátů na isothiokyanáty při narušení jeho struktury, tedy například při strouhání kořene křenu. Tyto sloučeniny s protinádorovými, protizánětlivými a antimikrobiálními účinky řadí křen podle vědců mezi superpotraviny budoucnosti.

Šlechtění ale zatím  komplikovaly chybějící detailní informace o genetické výbavě, tedy genomu křenu. To se teď změnilo i díky českému vědci Martinu Lysákovi.

  • CEITEC je výzkumné vědecké centrum v Brně zaměřené na oblast živých věd, pokročilých materiálů a nanotechnologií. CEITEC byl založen skupinou brněnských univerzit a výzkumných institucí a podporují ho Jihomoravský kraj a město Brno. V rámci CEITEC došlo k výstavbě řady laboratoří s přístrojovým vybavením a zázemím.

Výzkumný tým vedený čínským genetikem Fej Šenem z Ústavu biotechnologického výzkumu Akademie zemědělských a lesnických věd v Pekingu a Martinem Lysákem ze Středoevropského technologického institutu CEITEC Masarykovy univerzity úspěšně přečetl genom křenu pomocí komplexní strategie sekvenování DNA.

Martin Lysák
Zdroj: CEITEC

„Díky aplikaci pokročilých genomických technik jsme charakterizovali epigenomickou architekturu a trojrozměrnou strukturu chromatinu obou složek genomu křenu,“ uvedl Lysák.

Tím, že se tento krok povedl a vědci konečně znají kompletní genom křenu, začíná nová éra v jeho úpravách pomocí moderních biotechnologií. Podle odborníků to otevírá cestu k jednoduššímu a rychlejšímu vylepšení nutričních a zdravotních vlastností křenu prostřednictvím pokročilých technik šlechtění. Zároveň ale prohlubuje porozumění genetickým a evolučním mechanismům, které se týkají nejen křenu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...