Vědci přečetli DNA křenu. Zásadní roli měl český genetik Lysák

Tým vědců s českým zastoupením přečetl genom křenu selského. Odhalil díky tomu tajemství jeho charakteristické ostré chuti a zdraví prospěšných účinků. Výsledky studie, která vyšla v časopise Nature Communications navíc nabízejí nové možnosti ve šlechtění a genetickém zdokonalení plodiny.

Křen je známý svou ostrou chutí. Ta vzniká v důsledku rozkladu glukosinolátů na isothiokyanáty při narušení jeho struktury, tedy například při strouhání kořene křenu. Tyto sloučeniny s protinádorovými, protizánětlivými a antimikrobiálními účinky řadí křen podle vědců mezi superpotraviny budoucnosti.

Šlechtění ale zatím  komplikovaly chybějící detailní informace o genetické výbavě, tedy genomu křenu. To se teď změnilo i díky českému vědci Martinu Lysákovi.

  • CEITEC je výzkumné vědecké centrum v Brně zaměřené na oblast živých věd, pokročilých materiálů a nanotechnologií. CEITEC byl založen skupinou brněnských univerzit a výzkumných institucí a podporují ho Jihomoravský kraj a město Brno. V rámci CEITEC došlo k výstavbě řady laboratoří s přístrojovým vybavením a zázemím.

Výzkumný tým vedený čínským genetikem Fej Šenem z Ústavu biotechnologického výzkumu Akademie zemědělských a lesnických věd v Pekingu a Martinem Lysákem ze Středoevropského technologického institutu CEITEC Masarykovy univerzity úspěšně přečetl genom křenu pomocí komplexní strategie sekvenování DNA.

Martin Lysák
Zdroj: CEITEC

„Díky aplikaci pokročilých genomických technik jsme charakterizovali epigenomickou architekturu a trojrozměrnou strukturu chromatinu obou složek genomu křenu,“ uvedl Lysák.

Tím, že se tento krok povedl a vědci konečně znají kompletní genom křenu, začíná nová éra v jeho úpravách pomocí moderních biotechnologií. Podle odborníků to otevírá cestu k jednoduššímu a rychlejšímu vylepšení nutričních a zdravotních vlastností křenu prostřednictvím pokročilých technik šlechtění. Zároveň ale prohlubuje porozumění genetickým a evolučním mechanismům, které se týkají nejen křenu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nově objevená gueréza vypadá jako superhrdina v masce. Chrochtá ale jako vepř

Objevit neznámý druh opice se povede jenom zcela výjimečně, teď se to podařilo biologům v Demokratické republice Kongo. Nově popsaný druh guerézy je přitom velmi nápadný – jak vzhledem, tak i chováním.
před 1 hhodinou

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
před 3 hhodinami

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
před 5 hhodinami

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.