Lepšímu pochopení lidské plodnosti by mohl pomoci málo pravděpodobný tvor. Drobný východoafrický hlodavec rypoš lysý totiž podle nové studie představuje mezi savci výjimku – za celý život nikdy nepřestane být plodným.
Rypoši mohou mít potomky po celý život. Vědci toho chtějí využít pro léčbu lidské neplodnosti
Rypoš lysý je z lidského pohledu jedním z nejbizarnějších savců. A nemůže za to jen jeho vzhled. Má i spoustu úžasných vlastností, například necítí bolest, dožívá se pozoruhodně vysokého věku, žije v koloniích jako hmyz – a dokonce se částečně chová jako rostlina. Teď vědci prozkoumali další záhadu, která je s nimi spojená: nikdy během jejich dlouhého života se jim nesnižuje plodnost.
Věčná plodnost je snem spousty lidí – a nový výzkum rypošů by jim možná mohl pomoci. Zatímco lidé a jiní savci se s přibývajícím věkem stávají méně plodnými, rypoši se mohou rozmnožovat po celou dobu svého pozoruhodně dlouhého života. Nová studie, která vyšla v časopise Nature Communications, totiž vysvětluje, jakým trikem to blízký příbuzný potkanů dělá. Věří, že mechanismus by mohl vést k novým léčebným postupům, jež by byly účinné i u lidí.
„Rypoši jsou ti nejpodivnější savci,“ řekl hlavní autor studie Miguel Brieño-Enríquez z Pittsburghské univerzity. „Jsou to nejdéle žijící hlodavci, téměř nikdy neonemocní rakovinou, necítí bolest jako ostatní savci, žijí v podzemních koloniích a jediný, kdo v kolonii může mít potomky, je královna. Ale pro mě je nejúžasnější, že nikdy nepřestanou mít děti – s věkem u nich nedochází k poklesu plodnosti. Chceme pochopit, jak tohle dělají,“ dodal.
Zásoba vajíček, která nikdy nekončí
U většiny savců, včetně lidí a myší, se samice rodí s konečným počtem vaječných buněk, které vznikají ve vaječnících procesem zvaným oogeneze. Některá vajíčka se uvolní během ovulace, ale většina jednoduše odumře. Protože se tato omezená zásoba vaječných buněk časem vyčerpá, plodnost logicky musí s věkem klesat.
Ne tak u rypošů. Jejich královny tráví rozmnožováním celý svůj život, připomínají tím třeba „vládkyně“ společenského hmyzu, například včel nebo mravenců. A mohou se rozmnožovat až do vysokého věku, což naznačuje, že tito hlodavci mají speciální procesy, které jim umožňují uchovat si vaječníkové rezervy a zabránit tak poklesu plodnosti.
„Existují tři možnosti, jak to dělají: Buď se rodí s velkým množstvím vaječných buněk, nebo jich tolik neumírá, anebo pokračují v tvorbě dalších vaječných buněk i po narození,“ předpokládá Brieño-Enríquez. „Moje oblíbená hypotéza je, že používají kombinaci všech tří možností.“ A jeho výzkum potvrzuje, že je na správné stopě.
Cesta k věčné plodnosti
Našel totiž důkazy pro všechny tři tyto procesy. Biologové na to přišli díky tomu, že porovnávali vaječníky samic rypošů a myší v různých stadiích vývoje. Oba druhy jsou sice podobně velké, ale myši žijí maximálně čtyři roky a v devíti měsících se u nich začíná projevovat pokles plodnosti, zatímco rypoši mají předpokládanou délku života víc než třicet let – a pokles plodnosti se nedostavuje.
Tato analýza ukázala, že samice rypošů mají ve srovnání s myšmi mimořádně velké množství vaječných buněk a současně je míra jejich odumírání nižší než u myší. Například ve věku osmi dnů má samice v průměru 1,5 milionu vaječných buněk, což je asi 95krát více než u myší stejného věku.
Fascinující pro autory bylo, že našli i důkazy toho, že k produkci vajíček dochází po celý život – prokazatelně ve věku nejméně deseti let, kde ještě nezjistili jedinou stopu toho, že by se tento proces začal byť jen zpomalovat. Podle vědců je to mimořádné zjištění, které přepisuje desítky let starý předpoklad, že se samice savců rodí s daným počtem vajíček, jejichž počet se už nemůže zvýšit.
Rypoši žijí v koloniích o několika desítkách až stovkách tvorů. Podobně jako včely nebo mravenci si členové kolonie rozdělují úkoly, jako je zajišťování obrany, kopání tunelů, péče o mláďata nebo sběr potravy. Rozmnožovat se ale může pouze jediná dominantní samice v kolonii, která aktivně potlačuje rozmnožování ostatních samic, aby si udržela královské postavení.
Konstituční monarchie v podání hlodavců
„Na rozdíl od včel nebo mravenců se ale samice rypoše lysého královnou nerodí,“ vysvětluje Brieño-Enríquez. „Když královna zemře anebo ji z kolonie odstraníme, do té doby podřízené samice soutěží o její místo v hierarchii. Královnou se může stát každá samice, ale teprve když se této role ujme, aktivuje se u ní její reprodukční systém.“ Biologové si to ověřili, když zkoumali kolonie, z níž královny odstraňovali. Samice neschopné rozmnožování sice měly ve vaječnících předstupně vajíček, ale tyto buňky se začaly dělit až poté, co se staly královnami.
GALERIE
Rypoš lysý - bizarní div přírody
„Tohle je nesmírně důležité. Když zjistíme, jak to dělají, mohli bychom na základě této znalosti vyvinout nové cíle pro léky nebo techniky, které by pomohly lidskému zdraví,“ připomíná Brieño-Enríquez. „I když se lidé dožívají ještě vyššího věku než rypoši, menopauza u nich nastává stále ve stejném věku. Doufáme, že to, co se naučíme od těchto tvorů, využijeme k ochraně funkce lidských vaječníků v pozdějším věku a tak i k prodloužení plodnosti.“
„Vaječníky jsou ale mnohem víc než jenom továrna na děti,“ dodává. „Zdraví vaječníků ovlivňuje riziko rakoviny, zdraví srdce, a dokonce i délku života. Lepší pochopení vaječníků by nám mohlo pomoci najít způsoby, jak zlepšit celkové zdraví.“