Rypoši lysí se změní na rostliny, když mají málo kyslíku

Rypoš lysý je savec, který biology ohromuje prakticky všemi aspekty svého života. Nejnovější objev je však ukazuje v ještě podivnějším světle.

Pokud nemají rypoši dostatek kyslíku, přežívají díky fruktóze – stejně jako rostliny, tvrdí výzkumníci v článku vydaném tento týden v časopise Science. Pochopení způsobu, jak to tato zvířata dělají, by mohlo vést k léčbě pacientů, kteří trpí kyslíkovou deprivací, tedy například u srdečních záchvatů nebo mrtvice.

„Jedná se o zatím poslední pozoruhodný objev o rypoši lysém - studenokrevném savci, který žije o desetiletí déle než ostatní hlodavci, jen výjimečně trpí rakovinou a necítí mnoho druhů bolesti,“ uvedl Thomas Park, profesor biologie na University of Illinois v Chicagu, který v rámci tohoto výzkumu vedl mezinárodní tým výzkumníků.

Co se děje v mozku rypoše

Když se mozkovým buňkám lidí, laboratorních myší a vlastně všech ostatních savců nedostává kyslíku, rychle jim dojde energie a začnou umírat. Ovšem rypoši mají pro takový případ záložní plán: jejich mozkové buňky začínají spalovat fruktózu, která produkuje anaerobně energii; metabolickou cestou, kterou používají pouze rostliny.

V nové studii vědci vystavili v laboratorních podmínkách rypoše podmínkám s malým množstvím kyslíku. Pak sledovali, jak se jim do krevního řečiště uvolňuje velké množství fruktózy. Zjistilo se, že fruktóza se do mozkových buněk dostává molekulárními fruktózovými pumpami, které se ve všech ostatních savcích vyskytují pouze na buňkách střev.

„Rypoši si zkrátka umí přeskupit některé základní stavební bloky metabolismu, aby byli supertolerantní k podmínkám s nedostatkem kyslíku,“ uvedl Park, který studuje tento pozoruhodný živočišný druh už 18 let.

„Při hladině kyslíku dostatečně nízké, aby zabila člověka během několika minut, mohou rypoši lysí přežít minimálně pět hodin,“ řekl Park. V podstatě během toho upadají do stavu podobnému zimnímu spánku – přestávají se pohybovat, zpomalují dýchání i pulz, aby tak snížili spotřebu energie. A také začnou používat fruktózu, dokud nebudou mít opět k dispozici kyslík. Rypoš je jediný známý savec, který používá tuto metodu k přežití kyslíkové deprivace.

Vědci také v této studii prokázali, že rypoši jsou chráněni před jiným smrtícím aspektem nedostatku kyslíku – zvýšením množství tekutiny v plicích, jemuž se říká plicní edém. Postihuje například horolezce ve vysoké nadmořské výšce.

Vědci si myslí, že tento neobvyklý metabolismus je adaptací na to, aby mohli přežít ve svých norách, jež jsou chudé na kyslík. Na rozdíl od jiných podzemních savců totiž žijí v obrovských koloniích. Stovky zvířat se tísní v úzkých norách, kde je jen velmi špatný přísun kyslíku zvnějšku – s kyslíkovou deprivací se tedy setkávají mnohem častěji než jakýkoliv jiný savec.

Geniálně adaptovaný tvor

Rypoš lysý je podivuhodný africký hlodavec. Spojuje v sobě rysy krtka a krysy, je nahý, a především: má velmi zvláštní sociální návyky. Žije totiž eusociálním způsobem, tedy vysoce společensky, jako například včely nebo mravenci.

Rypošovo chování nyní zkoumají také londýnští vědci. Chtějí zjistit, jak mozek rypoše lysého ovlivňuje hormon oxytocin. Rypoši mají zajímavé zvyky. Třeba královna-matka se zásadně páří jen se dvěma nebo třemi samci. U zbytku komunity se rozmnožovací schopnost nikdy nerozvine.

Královna si udržuje autoritu tím způsobem, že ostatní jedince šikanuje. „Podzemními chodbami kráčí většinou tak, že prostě šlape na své podřízené,“ popisuje královnu-matku profesor evoluční ekologie Chris Faulkes.


Ostatní rypoši, bezpohlavní plebejci, pracují pro blaho královny a společnosti. Starají se o mláďata a shánějí potravu. Dělníci se v dospělosti proměňují a přebírají obrannou roli, tedy odrážejí útoky predátorů. Skupiny žijí ve velkých norách, které hloubí pomocí dvou dlouhých předních zubů. Volně žijící smečky v Keni, Etiopii a Somálsku mívají zhruba stovku členů. Laboratorní kolonie profesora Faulkese čítá na 250 zvířat.

Vědci se nyní snaží v mozkových spojích hlodavců najít vysvětlení pro výjimečnou schopnost spolupracovat. „Hlavně nás zajímá, jak se takové dispozice vyvinuly. Proč právě tahle zvířata mají sociální chování na tak vysoké úrovni. Hledáme, jaká fyziologická a neurobiologická výbava jim to umožňuje,“ vysvětluje profesor Faulkes.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obraz, zvuk i hudba naráz. Rozlišit realitu od výtvorů AI je stále těžší

Modely umělé inteligence na generování videí jsou zase o krok dál, a lidé tak mají o něco menší šanci rozlišit realitu od výtvorů AI. Modely tvořící videa jsou již schopné pracovat zároveň s obrazem, zvukem i hudbou. Odborníci proto varují před větším šířením takzvaných deepfaků a dalšího závadného obsahu nebo kyberšikanou. Problém rozeznat některé umělé výtvory od skutečných záběrů už mají i experti.
před 35 mminutami

Úsvit atomového věku začal Einsteinovým dopisem o Československu

Když se židovští vědci, kteří museli uprchnout před nacismem z Maďarska, dozvěděli, že Německo může získat nejsilnější zbraň na světě, rozhodli se konat.
před 59 mminutami

Mladí Tchajwanci a Číňané se s duševními problémy obracejí na AI

Na Tchaj-wanu a v Číně se mladí lidé obracejí s duševními problémy spíše na umělou inteligenci (AI) než na psychoterapeuta, napsal server The Guardian. Je pro ně jednodušší mluvit o věcech, které je trápí, s chatbotem než s reálnými lidmi. Odborníci ale upozorňují, že AI stále nemůže nabídnout ucelenou odbornou pomoc.
před 20 hhodinami

Trump vytáhl proti univerzitám, ohrožuje jejich schopnosti a prestiž

Situace na univerzitách ve Spojených státech je v současnosti napjatá. Soud dočasně zablokoval rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zakázat Harvardově univerzitě zapisovat zahraniční studenty, ale kroky šéfa Bílého domu přesto poškozují výzkumné instituce a mohou ohrozit jejich prestižní postavení.
před 20 hhodinami

Jak předpovídá počasí AI? Na deset dní dopředu a přesněji

Spolehlivou odpověď na otázku, jaké bude počasí, mají meteorologové na čtyři až sedm dní dopředu. Umělá inteligence ale vidí dál, až na hranici deseti dnů. Podle prvních zpráv jsou výsledky AI v mnoha ohledech lepší než předpovědi klasických modelů. Potvrzují to i nejnovější verze od Microsoftu nebo Googlu, jejichž umělé inteligence dokážou předpovídat přesněji i extrémy počasí.
včera v 07:20

Včelám hrozí 12 problémů. Jsou mezi nimi války, plasty i lampy

Válečné zóny, mikroplasty a pouliční osvětlení jsou nové hrozby, kterým čelí podle vědců včelí populace. Odborníci na včely z britské Readingské univerzity sestavili seznam dvanácti nejnaléhavějších hrozeb pro opylovače v příštím desetiletí, který zveřejnili ve zprávě nazvané Vznikající hrozby a příležitosti pro ochranu globálních opylovačů. Informoval o tom zpravodajský server The Guardian.
26. 5. 2025

Narozen a pohřben v nevěstinci. Historici rozkrývají příběh belgického kojence

Belgičtí archeologové dokázali díky novým vědeckým metodám lépe popsat příběh kojence, jehož tělo našli pod podlahou veřejného domu.
26. 5. 2025

Geniální jestřáb pochopil semafor a využil ho pro lov

Ruskoamerický přírodovědec popsal zatím nepozorované chování dravého ptáka. Ten při lovu projevil mnohem více inteligence, než se u tohoto druhu kdy předpokládalo.
25. 5. 2025
Načítání...