Hlodavci

Česká města se potýkají s přemnoženými potkany. Hubit se je snaží pravidelně, ne vždy v tom jsou ale úspěšná. Velcí hlodavci se totiž množí velmi rychle, jejich populaci navíc svědčí i mírné zimy z posledních let. Jen v Praze jich je podle odhadů minimálně pětkrát více než obyvatel.

Tým portugalských bioinženýrů přišel na způsob, jak pomocí genetického inženýrství přidat myším další končetiny anebo je zbavit pohlavních orgánů. Tento výzkum by v budoucnu mohl pomoci nejen v hlubším pochopení genetických zákonitostí. Jednou by se daly poznatky využít i v lidské medicíně, například při léčení genetických poruch.

S rostoucími teplotami se o víkendu zvýší aktivita klíšťat. Ta se podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) vyšplhá na 3. stupeň, který představuje střední riziko napadení. Obezřetní by měli být lidé v lesích, ale i městských parcích. Nejčastěji se lidé nakazí bakteriemi lymeské borreliózy. Ta se od začátku roku podle dat Státního zdravotního ústavu potvrdila ve více než třech stovkách případů.

Jak rychle rostou zuby, co dynamiku jejich růstu ovlivňuje a jak zubní tkáně regenerují. To vše v detailu umožňuje sledovat nová monitorovací metoda vyvinutá výzkumnou skupinou Jana Křivánka z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Uplatnění může najít v regenerativní medicíně, při testování nových přístupů v hojení ran nebo při sledování vývojových vad kostí a zubů.

Čínští vědci provedli experiment, ve kterém sledovali, jak se v mozku myší projeví, když slabší jedinec porazí dosud dominantního samce. U něj pak zaznamenali v části mozku, která je lidskou obdobou centra zklamání, výraznou aktivitu. To následně může ovlivňovat i další nervové oblasti. Ve studii, která vyšla v časopise Cell, biologové popsali, že při mírnění dotyčné nervové aktivity získali ponížení myší samci zpět své dřívější sociální postavení, což se jim bez potlačení depresivních příznaků nedařilo.

Lepšímu pochopení lidské plodnosti by mohl pomoci málo pravděpodobný tvor. Drobný východoafrický hlodavec rypoš lysý totiž podle nové studie představuje mezi savci výjimku – za celý život nikdy nepřestane být plodným.

Krysy mají vrozený smysl pro rytmus. Podle listu The Guardian to zjistili vědci z Tokijské univerzity v Japonsku, když pouštěli hudbu od Wolfganga Amadea Mozarta a tito hlodavci začali instinktivně pohupovat hlavou v jejím rytmu.

Americká lesní správa tento týden oznámila, že musí uzavřít několik oblíbených lokalit v okolí kalifornského jezera Lake Tahoe – mezi tamními veverkami a čipmanky se totiž rozšířil dýmějový mor.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) bude individuálně povolovat aplikaci jedu proti hrabošům na půdní povrch. Zemědělci se proti hlodavcům budou moci takto bránit, jakmile ústav zveřejní podrobnosti povolení. Zemědělský svaz krok uvítal, hraboši už prý způsobili škody za 1,7 miliardy korun.

Někteří zemědělci na Olomoucku začali do hloubky rozorávat pole kvůli přemnoženým hrabošům. Chtějí tak narušit hnízda tohoto hlodavce a eliminovat jeho rozmnožování. V případě, že by tento postup populaci hrabošů nesnížil, jsou připraveni na plošnou deratizaci. Právě na střední Moravě je situace nejhorší, a zemědělci tak dostali povolení k plošnému trávení hraboše. Kvůli kritice odborníků však bylo nakonec pozastaveno.

Zemědělci do pondělí nesmí plošně aplikovat jed Stutox II, který hubí přemnožené hraboše. K takovému závěru došlo ministerstvo zemědělství po diskuzi s odborníky. Po víkendu se zástupci státní správy s experty sejdou znovu. Zemědělci ale varují, že krize je příliš závažná a lokální aplikace toxinu nestačí.

Moravští zemědělci varují před přemnoženými hraboši – plodiny ničí ve velkém. Někteří pěstitelé už teď vědí, že leckde nesklidí vůbec nic. Odborníci se kvůli tomu v úterý mimořádně sjeli na jednání do Kroměříže.