Královny rypošů chemicky „kastrují“ své konkurentky, popsal výzkum s českou účastí

Hlodavci obvykle žijí kolem dvou až tří let, královny rypošů ale vládnou svým koloniím až desetkrát déle. Je to překvapivé rovnou ze dvou důvodů: jednak tím, že žijí tak dlouho, ale současně i faktem, že vládnoucí samice dokáže odolávat konkurentkám. Jak je to možné, teď popsali i vědci z Českých Budějovic.

Rypoši lysí žijí ve velkých podzemních koloniích, které jsou v mnohém podobnější těm hmyzím než savčím. Jedinci tam mají jen malou individualitu a všemu vládne královna, která je za běžných okolností jedinou samicí, která se rozmnožuje. Všichni ostatní kolektivně budují rozsáhlé chodby a sály svého útočiště, získávají potravu a pečují o mláďata. Zatímco mechanismy, jak vzniká královna u včel a jak brání ostatním v uchopení moci, jsou popsané desítky let, u rypošů se to nevědělo.

Mezinárodní vědecký tým, ve kterém hráli zásadní roli biologové z Českých Budějovic, musel propojit celou řadu přístupů – od chemické analýzy pachových látek, přes experimenty sledující chování zvířat a měření hormonálních hladin, až po analýzy mozkové aktivity. Díky tomu experti zjistili, že klíčovou roli hraje molekula isopropyl myristát (IPM), která se ve vysokých koncentracích vyskytuje právě jen u královen, především ve vaginálních a análních sekretech. Její množství je pak nejvyšší v období ovulace.

Ostatní samice ji vnímají čichem, pak signál proniká do mozku a tam aktivuje nejen oblasti spojené se zpracováním pachových podnětů, ale hlavně s řízením reprodukce. U výše postavených samic, které mají největší šanci stát se budoucími královnami, IPM vyvolává vyhýbavé chování vůči královně a zároveň zvyšuje hladinu prolaktinu – hormonu, který tlumí plodnost. Látka zjednodušeně řečeno zajišťuje dočasnou chemickou kastraci konkurentek vládnoucí královny.

Důkazy v experimentu

Nejpřesvědčivější důkaz přinesly pokusy, při kterých vědci královnu z rodinné skupiny odebrali. Za normálních okolností pak mezi samicemi propuknou tvrdé souboje o reprodukční postavení, z nichž nakonec vzejde královna nová. Když ale výzkumníci skupině bez královny denně aplikovali samotný IPM, žádné boje se nekonaly – všechny samice zůstaly klidné a reprodukčně neaktivní, jako by královna byla stále přítomna. Jakmile vědci s aplikací přestali, propukly agresivní střety, samice začaly pohlavně dospívat a z krvavých bojů vzešla nová královna.

„Poprvé se u savců podařilo prokázat, že jediná pachová látka dokáže zabránit v rozmnožování ostatním samicím ve skupině. Hlavní zásluhu na objevu mají naši němečtí kolegové z laboratoře dr. Garyho Lewina, především Mohammed Khallaf. My jsme se do výzkumu zapojili díky našemu unikátnímu chovu podzemních savců, kde máme osm druhů a přes 400 jedinců, což nám umožnilo prokázat přítomnost IPM i u rypošů rodu Fukomys,“ popsal podíl jihočeských vědců Jan Okrouhlík z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
včera v 19:58

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
včera v 10:50

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
včera v 10:16

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
včera v 09:15

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
včera v 08:46

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
10. 9. 2026

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.