Potkani zdatně loví netopýry. I přímo ze vzduchu, odhalily kamery

Nahrávám video

Potkani nejsou považováni za vrcholové predátory, spíše za lovce odpadků. Ve skutečnosti ale ovládají triky, které by jim mohly závidět i mnohem slavnější šelmy. Prokazuje to i nový výzkum německých přírodovědců.

Vědci nafilmovali celou řadu úspěšných útoků potkanů v severním Německu, kteří řádili v netopýřích zimovištích. Útočili na zemi, ale také je chytali přímo ze vzduchu, když na ně skákali a strhávali je k zemi, kde je pak zakousli.

Hlodavci byli tak úspěšní, že se vědci obávají, aby to neohrozilo populace létajících savců.

Vědci využili infračervené a termovizní kamery, aby sledovali netopýry na dvou místech, kde zvířata zimovala. Kamery odhalily dvě odlišné lovecké strategie. Někteří potkani se postavili na zadní nohy, aby udržovali pomocí ocasu rovnováhu, a když kolem prolétal netopýr, vymrštili se a strhli ho dolů, kde už se stal snadno jejich kořistí. Druhá taktika byla ještě jednodušší – potkani vyhledávali netopýry, když odpočívali na zemi a byli zcela bezbranní.

Potkani loví netopýry
Zdroj: Global Ecology and Conservation

Podle vědců pomáhají potkanům v lovu hlavně vousky. Ty umí nejen osahávat okolí v temnotě, ale jsou tak citlivé, že dokonce zaznamenávají vlnění vzduchu, které pohyb netopýrů způsobuje.

Biologové nafilmovali na jednom ze dvou míst během pěti týdnů rovných třináct úspěšných útoků, ale případů je zřejmě mnohem více. Prokazuje to objev jakési potkaní spižírny, kam si predátoři odkládali ulovenou kořist. Vědci v ní našli 52 mrtvých netopýrů.

Toto číslo nevypadá jako velké, ale pokud se potkani naučili podobné triky i jinde, tak by to mohlo znamenat na jedné lokalitě velikosti okresu ztráty až sedmi procent všech netopýrů, kteří tam žijí. K útokům docházelo době, kdy byli netopýři nejzranitelnější – během hibernace a těsně po ní. To znamená, že i omezený lov by mohl ohrozit jejich dlouhodobé přežití.

Nenápadný predátor

Potkani se dokázali díky svým vlastnostem rozšířit po většině planety, dostali se dokonce až do těsného sousedství Antarktidy, na britský ostrov Jižní Georgie. A všude způsobili velké problémy tamním druhům, hlavně na ostrovech, kde se zvířata vyvíjela se specializací jen vůči druhům, s nimiž se v tomto prostředí desítky a stovky tisíc let mohla potkávat. Potkani přispěli k vyhynutí řady ptačích a savčích druhů.

Autoři studie tvrdí, že města mohou vytvářet podobné podmínky, jaké jsou na ostrovech. Kvůli dostatku zdrojů se zde divoká zvířata soustřeďují na malých územích. A přesně to potkanům usnadňuje lov.

„Naše zjištění ukazují, že městské prostředí může napodobovat podobnou ekologickou dynamiku ostrovů, kde invazivní hlodavci využívají vysokou hustotu netopýrů během kritických životních fází, jako je rojení a hibernace,“ popisují ve studii.

O loveckých schopnostech potkanů se zatím příliš nevědělo, výsledky jsou proto pro vědce povzbuzením. Studie totiž zdůrazňuje, že se poznatky dají využít na účinnější ochranu netopýrů. Tato zvířata hrají důležitou roli v tom, že brání v přemnožení některým druhům hmyzu, ale některé druhy také podporují zdravé ekosystémy opylováním rostlin a šířením jejich semen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina mozku nemusí začínat bolestí hlavy, upozorňuje lékařka

Rakovinou mozku sice v Česku onemocní ročně „jen“ několik stovek lidí, ale je to přes pokrok v medicíně stále velmi ničivá diagnóza. Pomáhají nejen nové léky, ale také lepší diagnostika a také práce s pacienty.
před 5 hhodinami

„Jsme krávy budoucnosti,“ míní historik Harari. Varuje před AI migranty

Umělé inteligence mění zásadním způsobem svět, upozornil v pořadu Hyde Park Civilizace historik a intelektuál Yuval Noah Harari. Západní svět se podle něj sice obává migrantů ze zemí třetího světa, ale ve skutečnosti za mnohem nebezpečnější označil mnohem cizejší AI migranty, kteří doopravdy berou lidem práci.
před 8 hhodinami

Japonsko vyšle sondu na Phobos

Japonská agentura pro výzkum vesmíru (JAXA) se tento týden chystá vyslat sondu na jeden ze dvou měsíců Marsu – Phobos. Slibuje si od toho poznatky o vzniku obou měsíčních souputníků této planety. Mise, která má trvat pět let, by také mohla pomoci objasnit původ života ve Sluneční soustavě, napsala agentura AP.
před 10 hhodinami

Nástup bakterií odolných proti antibiotikům je pomalá pandemie, říká přední expert

Odolnost bakterií proti antibiotikům představuje rostoucí hrozbu pro globální zdraví, protože snižuje účinnost léčby zachraňující životy a současně vystavuje lidi zvýšenému riziku, ať už v souvislosti s běžnými infekcemi, nebo s rutinními lékařskými zákroky, varuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Jak vážný je to problém a jaké možnosti má věda k dispozici, vysvětluje přední expert na toto téma.
před 12 hhodinami

Ničení amazonského pralesa v Brazílii kleslo na minimum za skoro čtyřicet let

Rozsah ničení amazonského pralesa v Brazílii klesl v uplynulých dvanácti měsících na minimum od začátku měření v roce 1988. Uvedl to brazilský ústav INPE, který tyto údaje celou dobu shromažďuje. Meziročně plocha zničeného amazonského pralesa v Brazílii klesla o 42 procent.
před 12 hhodinami

Plzeňští lékaři využívají unikátní metodu k přesnější diagnostice rakoviny slinivky

Fakultní nemocnice Plzeň oznámila světové prvenství v onkologické diagnostice. Začala kombinovat radiofarmakum 68Ga-Trivehexin s vyšetřením PET/MRI, které spojuje pozitronovou emisní tomografii a magnetickou rezonanci. Nový postup umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit ho od okolní zánětlivé tkáně.
před 15 hhodinami

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
17. 10. 2026‌‌

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
17. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.