Potkani zdatně loví netopýry. I přímo ze vzduchu, odhalily kamery

Nahrávám video

Potkani nejsou považováni za vrcholové predátory, spíše za lovce odpadků. Ve skutečnosti ale ovládají triky, které by jim mohly závidět i mnohem slavnější šelmy. Prokazuje to i nový výzkum německých přírodovědců.

Vědci nafilmovali celou řadu úspěšných útoků potkanů v severním Německu, kteří řádili v netopýřích zimovištích. Útočili na zemi, ale také je chytali přímo ze vzduchu, když na ně skákali a strhávali je k zemi, kde je pak zakousli.

Hlodavci byli tak úspěšní, že se vědci obávají, aby to neohrozilo populace létajících savců.

Vědci využili infračervené a termovizní kamery, aby sledovali netopýry na dvou místech, kde zvířata zimovala. Kamery odhalily dvě odlišné lovecké strategie. Někteří potkani se postavili na zadní nohy, aby udržovali pomocí ocasu rovnováhu, a když kolem prolétal netopýr, vymrštili se a strhli ho dolů, kde už se stal snadno jejich kořistí. Druhá taktika byla ještě jednodušší – potkani vyhledávali netopýry, když odpočívali na zemi a byli zcela bezbranní.

Potkani loví netopýry
Zdroj: Global Ecology and Conservation

Podle vědců pomáhají potkanům v lovu hlavně vousky. Ty umí nejen osahávat okolí v temnotě, ale jsou tak citlivé, že dokonce zaznamenávají vlnění vzduchu, které pohyb netopýrů způsobuje.

Biologové nafilmovali na jednom ze dvou míst během pěti týdnů rovných třináct úspěšných útoků, ale případů je zřejmě mnohem více. Prokazuje to objev jakési potkaní spižírny, kam si predátoři odkládali ulovenou kořist. Vědci v ní našli 52 mrtvých netopýrů.

Toto číslo nevypadá jako velké, ale pokud se potkani naučili podobné triky i jinde, tak by to mohlo znamenat na jedné lokalitě velikosti okresu ztráty až sedmi procent všech netopýrů, kteří tam žijí. K útokům docházelo době, kdy byli netopýři nejzranitelnější – během hibernace a těsně po ní. To znamená, že i omezený lov by mohl ohrozit jejich dlouhodobé přežití.

Nenápadný predátor

Potkani se dokázali díky svým vlastnostem rozšířit po většině planety, dostali se dokonce až do těsného sousedství Antarktidy, na britský ostrov Jižní Georgie. A všude způsobili velké problémy tamním druhům, hlavně na ostrovech, kde se zvířata vyvíjela se specializací jen vůči druhům, s nimiž se v tomto prostředí desítky a stovky tisíc let mohla potkávat. Potkani přispěli k vyhynutí řady ptačích a savčích druhů.

Autoři studie tvrdí, že města mohou vytvářet podobné podmínky, jaké jsou na ostrovech. Kvůli dostatku zdrojů se zde divoká zvířata soustřeďují na malých územích. A přesně to potkanům usnadňuje lov.

„Naše zjištění ukazují, že městské prostředí může napodobovat podobnou ekologickou dynamiku ostrovů, kde invazivní hlodavci využívají vysokou hustotu netopýrů během kritických životních fází, jako je rojení a hibernace,“ popisují ve studii.

O loveckých schopnostech potkanů se zatím příliš nevědělo, výsledky jsou proto pro vědce povzbuzením. Studie totiž zdůrazňuje, že se poznatky dají využít na účinnější ochranu netopýrů. Tato zvířata hrají důležitou roli v tom, že brání v přemnožení některým druhům hmyzu, ale některé druhy také podporují zdravé ekosystémy opylováním rostlin a šířením jejich semen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 14 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 19 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...