Potkani nejsou považováni za vrcholové predátory, spíše za lovce odpadků. Ve skutečnosti ale ovládají triky, které by jim mohly závidět i mnohem slavnější šelmy. Prokazuje to i nový výzkum německých přírodovědců.
Vědci nafilmovali celou řadu úspěšných útoků potkanů v severním Německu, kteří řádili v netopýřích zimovištích. Útočili na zemi, ale také je chytali přímo ze vzduchu, když na ně skákali a strhávali je k zemi, kde je pak zakousli.
Hlodavci byli tak úspěšní, že se vědci obávají, aby to neohrozilo populace létajících savců.
Vědci využili infračervené a termovizní kamery, aby sledovali netopýry na dvou místech, kde zvířata zimovala. Kamery odhalily dvě odlišné lovecké strategie. Někteří potkani se postavili na zadní nohy, aby udržovali pomocí ocasu rovnováhu, a když kolem prolétal netopýr, vymrštili se a strhli ho dolů, kde už se stal snadno jejich kořistí. Druhá taktika byla ještě jednodušší – potkani vyhledávali netopýry, když odpočívali na zemi a byli zcela bezbranní.
Podle vědců pomáhají potkanům v lovu hlavně vousky. Ty umí nejen osahávat okolí v temnotě, ale jsou tak citlivé, že dokonce zaznamenávají vlnění vzduchu, které pohyb netopýrů způsobuje.
Biologové nafilmovali na jednom ze dvou míst během pěti týdnů rovných třináct úspěšných útoků, ale případů je zřejmě mnohem více. Prokazuje to objev jakési potkaní spižírny, kam si predátoři odkládali ulovenou kořist. Vědci v ní našli 52 mrtvých netopýrů.
Toto číslo nevypadá jako velké, ale pokud se potkani naučili podobné triky i jinde, tak by to mohlo znamenat na jedné lokalitě velikosti okresu ztráty až sedmi procent všech netopýrů, kteří tam žijí. K útokům docházelo době, kdy byli netopýři nejzranitelnější – během hibernace a těsně po ní. To znamená, že i omezený lov by mohl ohrozit jejich dlouhodobé přežití.
Nenápadný predátor
Potkani se dokázali díky svým vlastnostem rozšířit po většině planety, dostali se dokonce až do těsného sousedství Antarktidy, na britský ostrov Jižní Georgie. A všude způsobili velké problémy tamním druhům, hlavně na ostrovech, kde se zvířata vyvíjela se specializací jen vůči druhům, s nimiž se v tomto prostředí desítky a stovky tisíc let mohla potkávat. Potkani přispěli k vyhynutí řady ptačích a savčích druhů.
Autoři studie tvrdí, že města mohou vytvářet podobné podmínky, jaké jsou na ostrovech. Kvůli dostatku zdrojů se zde divoká zvířata soustřeďují na malých územích. A přesně to potkanům usnadňuje lov.
„Naše zjištění ukazují, že městské prostředí může napodobovat podobnou ekologickou dynamiku ostrovů, kde invazivní hlodavci využívají vysokou hustotu netopýrů během kritických životních fází, jako je rojení a hibernace,“ popisují ve studii.
O loveckých schopnostech potkanů se zatím příliš nevědělo, výsledky jsou proto pro vědce povzbuzením. Studie totiž zdůrazňuje, že se poznatky dají využít na účinnější ochranu netopýrů. Tato zvířata hrají důležitou roli v tom, že brání v přemnožení některým druhům hmyzu, ale některé druhy také podporují zdravé ekosystémy opylováním rostlin a šířením jejich semen.
