S rostoucími teplotami se o víkendu zvýší aktivita klíšťat. Ta se podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) vyšplhá na 3. stupeň, který představuje střední riziko napadení. Obezřetní by měli být lidé v lesích, ale i městských parcích. Nejčastěji se lidé nakazí bakteriemi lymeské borreliózy. Ta se od začátku roku podle dat Státního zdravotního ústavu potvrdila ve více než třech stovkách případů.
ČHMÚ předpokládá aktivitu klíšťat na celém území Česka na 3. stupni z pětistupňové škály. Jako doporučení pro středně velké riziko napadení klíštětem ústav doporučuje „použití repelentu, nesedat a nelehat v porostech, nevstupovat do křovin. Večer a ráno prohlídku těla, případně odstranění klíšťat“.
Podle Václava Höniga z Biologického centra Akademie věd ČR by lidé měli být opatrní nejen při pobytu v lesích, ale i v městských parcích. „Počet klíšťat v parcích dorůstá počtu klíšťat v lesích, v městských parcích a lesoparcích jsou rizikovější zarostlé části než ty pravidelně udržované,“ uvádí Hönig.
Ve městech je také větší pravděpodobnost nakažení jednou z pěti bakterií, které klíšťata přenáší od svých zvířecích hostitelů. Zároveň ne všechna zvířata mohou být přenašečem infekce. „Klíště nejčastěji infikuje člověka bakteriemi lymeské borreliózy,“ pokračuje Hönig a vysvětluje, že nejvýznamnějšími přenašeči jsou hlodavci a ptáci, naopak vysoká lesní zvěř tyto bakterie v podstatě nepřenáší. Právě drobná zvěř a ptactvo má ve městech k lidem blíže než mimo něj.
Za první tři měsíce v roce byla borrelióza podle statistik Státního zdravotního ústavu zaznamenána u 326 lidí. Klíšťová encefalitida se za stejné období potvrdila u sedmi lidí. Očkování proti borrelióze zatím neexistuje, dostupná je ale vakcinace proti klíšťové encefalitidě, která je pro osoby starší padesáti let zdarma. Ostatním na očkování přispívají zdravotní pojišťovny.
Nově se klíšťata dostávají také do vyšších nadmořských výšek, kde předtím nebývala. „Aktivitu klíšťat ovlivňuje teplota a dostatečná vlhkost vzduchu,“ říká Lenka Hájková z ČHMÚ a dodává, že ideální podmínky jsou pro tyto drobné parazity především od začátku března do konce května. S klíšťaty je ale možné se setkat po celý rok – dokonce i v zimních měsících.
„Zaznamenali jsme klíšťata v únoru, to dřív nebývalo,“ upřesnila Hájková s tím, že se klíšťatům v zimě daří i díky četným srážkám. Naopak extrémní sucho a vysoké teplo tomuto typu parazitů nevyhovuje.
Očkování představuje jeden z hlavních pilířů prevence. Dostupné je však pouze očkování proti klíšťové encefalitidě, které poskytuje velmi účinnou ochranu proti této nemoci. Základní očkování se skládá ze tří injekčně podávaných dávek. Ochrana proti onemocnění se začíná projevovat již asi za 14 dní po druhé dávce. V současné době však není možné se nechat očkovat proti dalším nemocem, jako je například borrelióza, která je u nás nejčastější infekcí přenášenou klíšťaty. I proto je tak důležité zaměřit se na jiná preventivní opatření, která minimalizují riziko napadení člověka klíštětem.
