Borelióza

Lékaři letos do konce září zachytili nejvíc případů lymeské borreliózy od roku 1986, kdy počty začal sledovat Státní zdravotní ústav (SZÚ). Bylo jich 7994, loni za celý rok zhruba polovina, vyplývá ze statistik SZÚ. Dalších téměř šest set lidí se nakazilo klíšťovou encefalitidou. Lékaři očekávají, že letošní počty mohou na podzim vzrůst ještě až o třetinu. Neléčená borrelióza může vést i k trvalým následkům, zásadní zdravotní potíže způsobuje i klíšťová encefalitida.

Nemocí přenášených klíšťaty letos do konce srpna lékaři zachytili nejvíce za posledních deset let. Klíšťové encefalitidy bylo 517 případů, loni ve stejném období 490. Výrazně více bylo lymeské borreliózy, jen v srpnu přibylo 2646 případů. Loni jich bylo zhruba stejně za osm měsíců, v srpnu čtyřnásobně méně. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Odborníci očekávají další nárůst na podzim kvůli houbařské sezoně.

S návraty z letních dovolených podle lékařů každoročně v Česku přibývá pacientů s infekčním onemocněním. Podle hygieniků si lidé ze zahraničí nejčastěji přivážejí průjmové infekce. V Moravskoslezském kraji se objevila třeba salmonelóza, a to po návratu z Egypta, Řecka či Turecka. V laboratořích odhalují také tropické nemoci. Ty se testují podobně jako covid-19, tedy pomocí PCR testu. Výsledky má pacient do hodiny. Výraznou část případů ovšem tvoří onemocnění spojená s pobytem v Česku. Podle dat Státního zdravotního ústavu je letos počet nákaz klíšťovou encefalitidou a borreliózou nejvyšší za posledních deset let.

Epidemiologové letos na jaře zaznamenali přes 540 případů nakažených lymeskou borreliózou, což je nejvíc za stejné období od roku 2014. Aktivita klíšťat je téměř na celém území republiky vysoká a podle předpovědi bude ještě narůstat. Odborníci vyzývají k důkladným prohlídkám těla. Nebezpečné jsou hlavně nymfy klíšťat, které je pro jejich velikost často těžké odhalit. Obvyklým příznakem borreliózy je nesvědivá zvětšující se červená skvrna, kterou může provázet viróza. Nemoc ale v některých případech propuká i bez vzniku skvrny, což oddaluje její odhalení a následnou léčbu.

Meteorologové hlásí ideální podmínky pro aktivitu klíšťat. Na většině území ji předpovídají na druhém nejvyšším stupni, v dalších dnech se varování ještě rozšíří. Parazit může přenášet řadu nemocí – předně encefalitidu a boreliózu. Parazitolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jan Votýpka zdůrazňuje, že pokud se klíště přisaje, je nejdůležitější ho co nejrychleji vyndat.

Nemocí od klíšťat bylo letos do konce července zhruba o polovinu více než loni za stejné období, vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) o hlášených infekcích. SZÚ upozornil, že letošních více než devatenáct set případů boreliózy je nejvíc za posledních deset let. Klíšťové encefalitidy bylo zatím 362 případů. Obě onemocnění mohou mít i trvalé následky včetně brnění či obrny končetin nebo poruchy paměti či spánku, odborníci proto doporučují očkování.

S rostoucími teplotami se o víkendu zvýší aktivita klíšťat. Ta se podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) vyšplhá na 3. stupeň, který představuje střední riziko napadení. Obezřetní by měli být lidé v lesích, ale i městských parcích. Nejčastěji se lidé nakazí bakteriemi lymeské borreliózy. Ta se od začátku roku podle dat Státního zdravotního ústavu potvrdila ve více než třech stovkách případů.

Nezvykle teplé únorové počasí podpořilo i aktivitu klíšťat. Ta začínají být aktivní, když teploty několik dní přesahují pět stupňů Celsia. Nejsou pouze v lese, ale také například v městských parcích. Odborníci proto varují, aby se lidé po procházkách prohlédli, a to zejména kvůli nemocem, které tito paraziti přenášejí – borelióze a encefalitidě. Proti druhé zmíněné nemoci se dá očkovat a podle odborníků je nyní na vakcínu nejvhodnější doba. „Člověku, který nebyl ještě očkován, se doporučuje, aby si nechal co nejdřív aplikovat první dávku vakcíny. Za měsíc druhou dávku vakcíny a čtrnáct dní poté, to znamená za jeden a půl měsíce, je již chráněn,“ vysvětluje předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. Očkovaní lidé by si měli zkontrolovat, jestli není čas na posilovací dávku. Nejdřív tři roky po prvním dokončení základního očkování, potom po pěti letech.

David Vávra a Alfred Strejček se podělili se čtenáři o zkušenost, jak přežili osobní katastrofu. V knize Hrejme dále… vypráví o zdravotních komplikacích, které je postihly, a o tom, jak se s nimi zkoušeli vypořádat. Své příběhy sepsali umělci na podnět chirurga Pavla Pafka.

S novým důležitým objevem, týkajícím se přenosu lymské boreliózy z klíšťat na člověka, přišli mladí parazitologové z Biologického centra Akademie věd. Po experimentech s klíšťaty popsali způsob, jakým se borelie, tedy bakterie způsobující lymskou boreliózu, přenášejí z parazita do hostitele. Svými poznatky nabourali dosavadní teorii, která ve světové vědě panovala více než tři desítky let. Objev pomůže vytyčit nové cíle pro vývoj vakcín a léčebných strategií.