Borelióza

Nemocí od klíšťat bylo letos do konce července zhruba o polovinu více než loni za stejné období, vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) o hlášených infekcích. SZÚ upozornil, že letošních více než devatenáct set případů boreliózy je nejvíc za posledních deset let. Klíšťové encefalitidy bylo zatím 362 případů. Obě onemocnění mohou mít i trvalé následky včetně brnění či obrny končetin nebo poruchy paměti či spánku, odborníci proto doporučují očkování.

S rostoucími teplotami se o víkendu zvýší aktivita klíšťat. Ta se podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) vyšplhá na 3. stupeň, který představuje střední riziko napadení. Obezřetní by měli být lidé v lesích, ale i městských parcích. Nejčastěji se lidé nakazí bakteriemi lymeské borreliózy. Ta se od začátku roku podle dat Státního zdravotního ústavu potvrdila ve více než třech stovkách případů.

Nezvykle teplé únorové počasí podpořilo i aktivitu klíšťat. Ta začínají být aktivní, když teploty několik dní přesahují pět stupňů Celsia. Nejsou pouze v lese, ale také například v městských parcích. Odborníci proto varují, aby se lidé po procházkách prohlédli, a to zejména kvůli nemocem, které tito paraziti přenášejí – borelióze a encefalitidě. Proti druhé zmíněné nemoci se dá očkovat a podle odborníků je nyní na vakcínu nejvhodnější doba. „Člověku, který nebyl ještě očkován, se doporučuje, aby si nechal co nejdřív aplikovat první dávku vakcíny. Za měsíc druhou dávku vakcíny a čtrnáct dní poté, to znamená za jeden a půl měsíce, je již chráněn,“ vysvětluje předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. Očkovaní lidé by si měli zkontrolovat, jestli není čas na posilovací dávku. Nejdřív tři roky po prvním dokončení základního očkování, potom po pěti letech.

David Vávra a Alfred Strejček se podělili se čtenáři o zkušenost, jak přežili osobní katastrofu. V knize Hrejme dále… vypráví o zdravotních komplikacích, které je postihly, a o tom, jak se s nimi zkoušeli vypořádat. Své příběhy sepsali umělci na podnět chirurga Pavla Pafka.

S novým důležitým objevem, týkajícím se přenosu lymské boreliózy z klíšťat na člověka, přišli mladí parazitologové z Biologického centra Akademie věd. Po experimentech s klíšťaty popsali způsob, jakým se borelie, tedy bakterie způsobující lymskou boreliózu, přenášejí z parazita do hostitele. Svými poznatky nabourali dosavadní teorii, která ve světové vědě panovala více než tři desítky let. Objev pomůže vytyčit nové cíle pro vývoj vakcín a léčebných strategií.