S novým důležitým objevem, týkajícím se přenosu lymské boreliózy z klíšťat na člověka, přišli mladí parazitologové z Biologického centra Akademie věd. Po experimentech s klíšťaty popsali způsob, jakým se borelie, tedy bakterie způsobující lymskou boreliózu, přenášejí z parazita do hostitele. Svými poznatky nabourali dosavadní teorii, která ve světové vědě panovala více než tři desítky let. Objev pomůže vytyčit nové cíle pro vývoj vakcín a léčebných strategií.
„Víc než třicet let byl uznávaný americký model, že borelie žijí ve střevě klíštěte a ve chvíli, kdy klíště začne sát, přejdou ze střev do slinných žláz a odtud pak se slinami do hostitele. My jsme ale zjistili, že je to úplně jinak,“ popisuje Radek Šíma, jeden z hlavních autorů objevu.
Jak dále vysvětluje, většina vědců při vývoji vakcíny proti lymské borelióze dosud cílí na molekuly ze slinných žláz a na cestu přenosu přes sliny. To je podle něj ale slepá ulička. „Myslíme si, že borelie jdou ze střeva přes jícen rovnou do hostitele, a sliny klíštěte pro ně nejsou důležité. Proto musíme cílit na střevo klíštěte, nikoliv na sliny,“ říká Radek Šíma.
Vysvětlení staré záhady
Jeho slova potvrzuje ředitel Biologického centra Libor Grubhoffer, který se celý svůj profesní život věnuje studiu klíšťat. „Celá desetiletí jsme nemohli borelie ve slinných žlázách klíštěte najít a hledali jsme pro to různá vysvětlení. Naši mladí kolegové se nebáli zpochybnit autority a podali přesvědčivé důkazy o tom, že k přenosu nedochází přes sliny. Je to bezesporu významný objev,“ uvádí Libor Grubhoffer.
Borelie jsou bakterie spirálovitého tvaru s bičíky na obou koncích, které se dokáží přizpůsobit životu v různých hostitelích. Nejčastěji se nachází v ptácích a hlodavcích, odtud přecházejí do klíštěte a z něj zase zpět do ptáků, hlodavců, ale i dalších savců, včetně člověka. V každém hostiteli mění svůj povrch, obrazně řečeno převlékají svůj kabát, tak, aby je nerozpoznal imunitní systém. To je také důvod, proč badatelé nemohou zacílit protilátku proti této bakterii. Toto převlékání trvá nejméně 24 hodin.
Borelie se do hostitele dostávají ihned
Českobudějovičtí vědci také vyvrátili hypotézu, že borelie v prvních 24 hodinách nepřecházejí do hostitele. „Přecházejí hned, ale během prvního dne ještě nejsou pro hostitele infekční,“ upřesňuje Radek Šíma. Když totiž klíště začne sát krev, dostanou signál, aby přeměnily své povrchové antigeny, tedy převlékly svůj kabát. První borelie, které se dostanou do nového hostitele, však ještě nemají správný kabát, a proto je imunitní systém odhalí a zničí. Lidé se tak lymskou boreliózou během prvního dne od přisátí klíštěte nenakazí.
Výzkum, který vyžaduje náročné, několik měsíců trvající vakcinační pokusy a odběry stovek tkání na analýzu infekce, bude pokračovat finálním prokázáním přenosu borelií přes střevo klíštěte a vyhledáním střevních molekul, které umožňují přežívání bakterií a jejich množení. Badatelé budou hledat takové látky, které by je potlačovaly přímo ve střevě klíštěte nebo jim znemožňovaly přeměnit svůj povrch.
