Lékaři letos do konce září zachytili nejvíc případů lymeské borreliózy od roku 1986, kdy počty začal sledovat Státní zdravotní ústav (SZÚ). Bylo jich 7994, loni za celý rok zhruba polovina, vyplývá ze statistik SZÚ. Dalších téměř šest set lidí se nakazilo klíšťovou encefalitidou. Lékaři očekávají, že letošní počty mohou na podzim vzrůst ještě až o třetinu. Neléčená borrelióza může vést i k trvalým následkům, zásadní zdravotní potíže způsobuje i klíšťová encefalitida.
V minulosti lékaři spojovali nárůst počtu případů borreliózy s lepší diagnostikou. „Se zlepšující se diagnostikou bylo hlášeno více případů s nejvyšším počtem 6302 případů v roce 1995 na území České republiky,“ uvedli zástupci SZÚ ve zprávě o nákazách. Po roce 2000 se počet pohyboval obvykle mezi třemi až pěti tisíci případy.
Po odstranění nakaženého klíštěte se při borrelióze v místě obvykle objeví velká kruhová zarudlá skvrna, která má střed světlejší než okraje. O několik týdnů až měsíců později se může rozvinout zánět mozkových blan, obrna lícního nervu, potíže s klouby a očima. Později bývá postižena kůže a nervová soustava. Neléčená může vést nemoc i k trvalým následkům.
Zásadní zdravotní potíže způsobuje i klíšťová encefalitida. „Vážné komplikace, například ochrnutí končetin, vídáme více u seniorů. Ale i u dětí a mladých lidí mívá klíšťová encefalitida dlouhodobé následky, například časté bolesti hlavy, zhoršení paměti či poruchy soustředění,“ uvedla Dita Smíšková z Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka.
Léčba a očkování
Na rozdíl od lymské borreliózy, na kterou zabírají antibiotika, na klíšťovou encefalitidu zatím neexistuje specifická léčba. Naopak vakcína je proti encefalitidě, u borreliózy na ní vědci pracují. V Česku bylo podle loňského průzkumu očkováno asi 39 procent lidí ve věku nad 65 let, 37 procent mezi 55 a 64 lety a 46 procent ve věku 35 až 54 let. Nejvíc očkovaných dětí je ve věku čtyř až šesti let, a to 57,6 procenta, u mladších je to 35 procent, dětí mezi sedmi a deseti lety 44,5 procenta.
V Německu bylo loni očkovaných 67 procent populace, v Rakousku 81 procent, větší zájem je i v dalších zemích, kde lidé často tráví volný čas v přírodě, například ve Švédsku nebo pobaltských zemích. Často si z lesa klíště přinesou houbaři, hmyz zůstává aktivní až do poklesu teplot pod pět stupňů Celsia.
Očkování mají v Česku z veřejného zdravotního pojištění hrazeno lidé nad 50 let, ostatní si mohou nechat část jeho ceny nechat zpětně zdravotní pojišťovnou proplatit.
