Počet případů spalniček v USA překonal 1500. Situace je nejhorší za třicet let

I když počet nově nakažených spalničkami v USA ubývá, celkové množství stále roste. Spojené státy překročily hranici 1500 případů spalniček za rok 2025. Podle epidemiologů je to nejvyšší počet od přelomu tisíciletí, kdy byla tato nemoc v USA lokálně vymýcená. Zdravotní úřady varují, že hlavní příčinou je klesající proočkovanost v zemi.

Nejnovější údaje ukazují, že počet případů v současné době klesá. Nejhorší situaci Spojené státy zažily na jaře, konkrétně v březnu. Přes snahu o kontrolu epidemie ale stále přibývají nové případy, což znamená, že choroba nadále představuje hrozbu pro neočkované, děti a lidi s imunitními problémy, jež může nejsnadněji ohrozit.

Podle údajů Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) bylo k 30. září v USA potvrzeno celkem 1 544 případů spalniček. Sedmého října pak celkový počet případů vzrostl na 1563, popisuje CDC. Jedná se o nejvyšší počet od roku 1992, kdy bylo zaznamenáno 2 126 případů, a výrazně toto číslo převyšuje rekord jednadvacátého století z roku 2019, kdy lékaři potvrdili 1 274 případů. V roce 2000 byla tato nemoc v USA prohlášena za vymýcenou.

Epidemie neočkovaných

Téměř všichni nakažení jsou během současné epidemie buď neočkovaní, nebo není jejich očkovací status známý. Většinou je průběh onemocnění relativně mírný, ale bohužel to neplatí vždy. Už 191 nakažených skončilo v nemocnici, a tři dokonce zemřeli.

Nejhorší situace je ve státech Texas a Nové Mexiko, v tom druhém se ale zlepšuje rychleji – dokonce tak rychle, že tam na začátku podzimu oficiálně prohlásili epidemii spalniček za skončenou.

Nárůst počtu případů je nyní opravdu výrazně nižší než na jaře: od května přibylo „pouze“ pět stovek nakažených. Počet nakažených letos celkově oproti předchozím letům skokově narostl – za celý minulý rok bylo hlášeno jen 285 případů a v roce 2023 jich bylo dokonce pouhých 59. Nakažený člověk zemřel na spalničky naposledy před deseti lety.

Obavy z budoucnosti

Spalničky jsou vlastně dost „jednoduchá“ nemoc. Velmi účinně se dají vymýtit, je-li proočkovaná dostatečně velká část společnosti – přesně tak se povedlo nemoc z USA vyhnat na konci dvacátého století. Jenže v současné době se to nedaří.

Kvůli rozšířeným kampaním proti vakcínám a neustálému zlehčování nebezpečnosti spalniček pro neočkované míra proočkovanosti neustále klesá. CDC přitom zájemce o očkování ujišťuje, že očkovací látka proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám označovaná zkratkou MMR je velmi bezpečná a účinná: „Pokud je očkováno více než 95 procent lidí v komunitě, je většina lidí chráněna díky komunitní imunitě.“

Míra proočkovanosti ale pod tuto hranici klesla. Ještě v letech 2019 a 2020 se pohybovala nad ní, když dosahovala 95,2 procenta u předškoláků, ale ve školním roce 2019–2020 už propadla na 92,7 procenta. Pokud by se nepodařilo úroveň proočkovanosti zvýšit, pak by během dalších 25 let mohlo dojít až k 851 300 infekcím, které by znamenaly přibližně 170 tisíc hospitalizací a dva a půl tisíce úmrtí.

Jenže pokud bude proočkovanost i nadále klesat, pak by to znamenalo rychlé zhoršování situace. Podle studie z letošního jara se dá jako katastrofický označit například hypotetický scénář, v němž by počet očkovaných klesl pod padesát procent. Pak by USA zaznamenaly možná až 51,2 milionu případů spalniček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 14 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.