Dezinformace a nerovnost brzdí očkování dětí, varuje nová studie

Míra proočkovanosti dětí ve světě v posledních letech roste pomaleji a v některých zemích dokonce klesá, popsali vědci ve studii, která vyšla v odborném časopise The Lancet. Autoři to přičítají nerovnostem v přístupu ke zdravotní péči, omezením z doby pandemie covidu-19 a také dezinformacím o očkování. Ohroženy jsou kvůli tomu miliony dětí, hlavně v nejchudších částech světa, uvádějí vědci.

Studie se zaměřuje na celosvětovou proočkovanost na světě od roku 1980 až do současnosti. Podle zjištění vědců se díky jejímu nárůstu v uplynulých téměř padesáti letech podařilo zachránit životy 154 milionů dětí. Od roku 2010 se ale do té doby rostoucí trend v očkování v mnoha zemích zpomalil, nebo dokonce začal klesat.

„Přes obrovské úsilí v posledních padesáti letech není pokrok v této oblasti všude stejný. Mnoho dětí zůstává nedostatečně očkováno nebo není očkováno vůbec,“ řekl serveru The Guardian jeden z autorů studie Jonathan Moser, který působí na Washingtonské univerzitě.

Zbytečné nemoci

Vědci zjistili, že proočkovanost proti spalničkám od roku 2010 klesla ve 100 z 204 zkoumaných zemí. Pokles zaznamenali i v bohatších zemích. Počet dětí očkovaných alespoň jednou dávkou vakcíny proti záškrtu, tetanu, černému kašli, spalničkám a dětské obrně klesl například ve Francii, v Itálii, Japonsku, Británii nebo ve Spojených státech.

Podle Mosera jsou kvůli klesající proočkovanosti děti ohroženy nemocemi, kterým lze předejít. „Pravidelná vakcinace dětí je jedno z neúčinnějších a nejefektivnějších opatření v oblasti veřejného zdraví. Přetrvávající nerovnosti ve světě, výzvy z pandemie covidu-19 a nárůst nepravdivého informování o vakcínách ale přispěly k oslabení pokroku v imunizaci,“ řekl. Následkem toho bylo v roce 2023 téměř 16 milionů dětí, které nedostaly žádné očkování, většina z nich v subsaharské Africe a jižní Asii.

Výzkumníci doporučují, aby se všechny státy světa snažily posílit zdravotní služby pečující o děti a investovaly do boje proti dezinformacím, které se o očkování šíří. Upozorňují také na to, že by k vakcínám měli mít stejný přístup všichni lidé na světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 17 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 19 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.