Dezinformace a nerovnost brzdí očkování dětí, varuje nová studie

Míra proočkovanosti dětí ve světě v posledních letech roste pomaleji a v některých zemích dokonce klesá, popsali vědci ve studii, která vyšla v odborném časopise The Lancet. Autoři to přičítají nerovnostem v přístupu ke zdravotní péči, omezením z doby pandemie covidu-19 a také dezinformacím o očkování. Ohroženy jsou kvůli tomu miliony dětí, hlavně v nejchudších částech světa, uvádějí vědci.

Studie se zaměřuje na celosvětovou proočkovanost na světě od roku 1980 až do současnosti. Podle zjištění vědců se díky jejímu nárůstu v uplynulých téměř padesáti letech podařilo zachránit životy 154 milionů dětí. Od roku 2010 se ale do té doby rostoucí trend v očkování v mnoha zemích zpomalil, nebo dokonce začal klesat.

„Přes obrovské úsilí v posledních padesáti letech není pokrok v této oblasti všude stejný. Mnoho dětí zůstává nedostatečně očkováno nebo není očkováno vůbec,“ řekl serveru The Guardian jeden z autorů studie Jonathan Moser, který působí na Washingtonské univerzitě.

Zbytečné nemoci

Vědci zjistili, že proočkovanost proti spalničkám od roku 2010 klesla ve 100 z 204 zkoumaných zemí. Pokles zaznamenali i v bohatších zemích. Počet dětí očkovaných alespoň jednou dávkou vakcíny proti záškrtu, tetanu, černému kašli, spalničkám a dětské obrně klesl například ve Francii, v Itálii, Japonsku, Británii nebo ve Spojených státech.

Podle Mosera jsou kvůli klesající proočkovanosti děti ohroženy nemocemi, kterým lze předejít. „Pravidelná vakcinace dětí je jedno z neúčinnějších a nejefektivnějších opatření v oblasti veřejného zdraví. Přetrvávající nerovnosti ve světě, výzvy z pandemie covidu-19 a nárůst nepravdivého informování o vakcínách ale přispěly k oslabení pokroku v imunizaci,“ řekl. Následkem toho bylo v roce 2023 téměř 16 milionů dětí, které nedostaly žádné očkování, většina z nich v subsaharské Africe a jižní Asii.

Výzkumníci doporučují, aby se všechny státy světa snažily posílit zdravotní služby pečující o děti a investovaly do boje proti dezinformacím, které se o očkování šíří. Upozorňují také na to, že by k vakcínám měli mít stejný přístup všichni lidé na světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
20:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...