Nemoci

Česká města se potýkají s přemnoženými potkany. Hubit se je snaží pravidelně, ne vždy v tom jsou ale úspěšná. Velcí hlodavci se totiž množí velmi rychle, jejich populaci navíc svědčí i mírné zimy z posledních let. Jen v Praze jich je podle odhadů minimálně pětkrát více než obyvatel.

Život takový, aby na jeho konci lidé ničeho nelitovali – tak zní téma nové kampaně Centra paliativní péče. Vyzývá, aby si lidé uvědomili, co je pro ně důležité dřív, než bude pozdě. Zároveň se snaží vyvrátit některé mýty o umírání.

Hygienici zaznamenali na Olomoucku poprvé výskyt invazivního druhu komára Aedes japonicus (asijský keřový komár). Tito komáři jsou potenciálními šiřiteli některých onemocnění, v tuzemsku ale přenos nemocí z nich na člověka není evidován. Napadají však lidi a jsou aktivní ve dne a vpodvečer. V Evropě je výskyt tohoto druhu monitorován od roku 2000, v Česku byl poprvé potvrzen v roce 2021 ve dvou lokalitách blízko státní hranice na jižní Moravě a v jižních Čechách.

V Česku se přemnožili komáři, například na Třeboňsku jich je v letní sezoně nejvíc za poslední čtyři roky. Jejich líhnutí nahrálo vlhké a teplé jaro. Bodavý hmyz obtěžuje lidi v kempech, lesích a hlavně u vody, i repelenty pomáhají jen částečně. Situace se bude přitom zřejmě ještě zhoršovat.

Počet pacientů léčených se syfilidou v pražské Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) se mezi roky 2013 a 2022 zdvojnásobil, u kapavky narostl 1,5násobně. Lidé se podle odborníků méně bojí sexuálně přenosných nemocí, vliv na nárůst nakažených mají i drogy, alkohol, sexuální experimentování, anonymita, ale také seznamovací aplikace či letní sezona. Podle průzkumu nemají například z nákazy virem HIV obavy více než tři čtvrtiny respondentů.

V Česku jsou podle ministerstva zdravotnictví desítky tisíc dětí, které nejsou očkované proti spalničkám. Například z ročníku 2020 jich eviduje více než 14 tisíc, které do dvou let věku vakcínu nedostaly. Země tak nedosahuje potřebné proočkovanosti přes 95 procent, v roce 2020 byla jen 87 procent, uvedli zástupci resortu a lékaři. Letos se nemocí nakazilo 28 lidí, téměř polovina těchto případů souvisí s nákazou jednoho neočkovaného dítěte v zahraničí. Loni úřady evidovaly jednoho nemocného, v roce 2019 jejich počet přesáhl pět set. Další nárůst odborníci očekávají na podzim.

Vážným průběhem zápalu plic trpí čím dál víc dětí v Česku. Shodují se na tom nemocnice, které ČT oslovila. Za zesílení agresivních projevů mohou především invazivní bakterie, které mají vyšší odolnost vůči očkování. Děti tak často končí na plicních ventilátorech nebo podstupují operace.

Na začátku letošního roku přibylo v Česku kromě černého kašle i spalniček, svrabu, záškrtu, legionelózy a objevily se i neštovice mpox, dříve známé jako opičí neštovice. Vyplývá to z informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Podle Svazu zdravotních pojišťoven je proti některým ze sílících nemocí povinné očkování, jehož obcházení oslabuje kolektivní imunitu.

S blížícím se zákazem prodeje zboží s obsahem kanabinoidu HHC se uživatelé této látky začínají poohlížet po jiných alternativách. Ty se podle odborníků začínají objevovat rychle. Představují přitom velké riziko, protože není možné rychle prověřit, které z nich jsou nebezpečné.

V českých nemocnicích aktuálně leží desítky lidí s těžkým průběhem covidu-19. Počet pacientů s respiračními onemocněními je na vzestupu. Ministerstvo zdravotnictví varuje, že během následujících dvou týdnů bude nemocných opět přibývat. Zřejmě až dvojnásobně.

Od nového roku se do běžného cíleného vyhledávání závažných vzácných chorob u novorozenců, takzvaného screeningu, přidávají další vrozené nemoci. Jedná se o spinální svalovou atrofii, při níž dochází k postupné a trvalé ztrátě svalstva, a těžkou kombinovanou imunodeficienci. Díky včasnému odhalení dědičné choroby lze začít rychle s účinnou léčbou, kterou proplácí pojišťovna.

Nemocí dýchacích cest přibylo od předchozího týdne zhruba o třináct procent, u chřipkových onemocnění o 125 procent. Hygienická služba České republiky na síti X uvedla, že je Česko u chřipkových onemocnění na začátku nepříznivé epidemiologické situace. Případů covidu-19 bylo podle dat ministerstva zdravotnictví v pondělí přes 2800, nejvíc za rok a půl. Hospitalizovaných s covidem-19 je téměř 650, intenzivní péči jich potřebuje třicet osm.

Přes nárůst počtu případů nákazy covidem-19 se v Česku významně nezvyšují počty hospitalizovaných v těžkém stavu. Intenzivní péči jich potřebuje méně než čtyřicet, informoval o tom náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic. Od září se proti covidu-19 nechalo očkovat téměř tři sta tisíc obyvatel České republiky, zejména starších pětašedesáti let. Proti chřipce je očkováno 560 tisíc lidí.

Roste zájem o respirátory a covidové testy. České televizi to potvrdily oslovené lékárny a e-shopy se zdravotnickými potřebami. Prodeje se tak oproti předchozímu měsíci na řadě míst zdvojnásobily. Například obchodníci, kteří tyto pomůcky dodávají do zdravotnických a sociálních zařízení, pak hlásí téměř dvacetinásobný nárůst prodejů. Kromě respirátorů a covidových testů ale roste zájem i o ty kombinované, které dokáží odhalit také chřipku. Důvodem je chladnější počasí a s ním spojená respirační onemocnění.

Mikroplasty představují podle nových výzkumů ještě větší riziko, než se zdálo. Tým britských vědců dokázal, že se jich přidržují viry schopné způsobovat lidem vážné nemoci.

O stavu prezidenta Miloše Zemana, který se léčí v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, se poradí nově vzniklé lékařské konzilium. Jedním z jeho členů je končící rektor Univerzity Karlovy v Praze, lékař Tomáš Zima, napsal server Seznam Zprávy. Vznik konzilia potvrdila i Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN), jejíž ředitel a Zemanův ošetřující lékař Miroslav Zavoral krok inicioval. Prezident je v nemocnici hospitalizován od 10. října. Podle poslední zprávy se jeho stav mírně zlepšil.

Globální oteplování a změny klimatu způsobují nejen rychlejší tání ledovců či větší výkyvy počasí, představují také velkou hrozbu pro potravinovou bezpečnost a nebezpečí šíření tropických nemocí na sever, včetně Evropy. Vyplývá to ze zprávy Lancet Countdown, zveřejněné v odborném časopise The Lancet.

Jeden z nejslavnějších světových vojevůdců dosáhl jednoho ze svých největších bitevních úspěchů na Moravě. Na začátku prosince 1805 porazil Napoleon v bitvě tří císařů ruskou a rakouskou armádu. Svými rozměry přesáhl střet jakoukoliv jinou do té doby započatou bitvu, zkázu nerozsel ale jen na bojišti. Nejvíce trpěli obyvatelé okolních vesnic, které vojáci zplundrovali. Někteří Francouzi se ale na Moravě usadili a založili rodiny, bitva také přispěla k počátkům národního obrození. Její odkaz je stále živý, ať už v podobě legend o zakopaném pokladu či každoročních rekonstrukcí bojů historickými nadšenci. Od smrti francouzského císaře uplynulo 5. května dvě stě let.

Seriál pro onkologicky nemocné děti Plešouni se může začít animovat i stříhat. Tvůrcům chybějí už jen peníze na zvuk a titulky. Díky sbírce se vybralo přes 1,5 milionu korun. Cílová částka je přes dva miliony. Lidé mohou přispět na tvorbu seriálu na serveru donio.cz do 14. ledna. Hotový by měl být v roce 2022.

Češi jí trojnásobně větší množství soli, než je doporučené. Nadměrnou konzumací soli se v úterý zabývají odborníci v pražském Lékařském domě. Vede totiž ke značným zdravotním problémům, které můžou skončit infarktem nebo mrtvicí. Odvyknout si od soli přitom není těžké, tvrdí primář pediatrického oddělení Nemocnice Na Bulovce Ivan Peychl, který byl hostem Studia 6.