Nemoci

Téměř polovina majitelů psů a koček bere podle průzkumů své mazlíčky i na dovolenou. Veterináři však varují, že mnozí podceňují přípravu na cestu. V některých zemích mohou zvířata ohrozit nemoci a infekce, které se v tuzemsku běžně nevyskytují. Během letních veder je navíc nutné zajistit mazlíčkům dostatek vody a chránit je před přehřátím.

Mor zabíjel lidi mnohem dříve, než se vědci domnívali. Odhalili teď stopy zatím neznámého kmenu této nemoci, která ničila osady lovců a sběračů na Sibiři před 5500 lety, Nová studie současně naznačuje, jak se lidé mohli těmito bakteriemi nakazit.

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.

Před pětadvaceti lety kontrolní testy potvrdily první výskyt nemoci šílených krav v tuzemsku. V zemědělském družstvu v Dušejově na Jihlavsku muselo být utraceno skoro 140 kusů dobytka. Lidé přestávali kupovat hovězí maso a jeho export z Česka se prakticky zastavil. V Česku pak začalo povinné testování, další případ nemoci se objevil v srpnu. Z více než dvou milionů testů byly od té doby pozitivní výsledky jen 30 kusů dobytka. Poslední případ nákazy BSE, která u lidí může vyvolat smrtelnou Creutzfeldt-Jacobovu nemoc, odhalili čeští veterináři před 17 lety.

V Kongu propustili z nemocnice prvního vyléčeného pacienta, u kterého byla při současné epidemii potvrzena nákaza ebolou. Měl negativní výsledky dvou testů. V pátek to podle agentury Reuters oznámila Světová zdravotnická organizace (WHO). Nyní je v Kongu podle organizace evidováno 906 případů podezření na nákazu ebolou, včetně 223 podezřelých úmrtí.

Už přes 700 tisíc lidí se potýká s nějakou formou revmatického onemocnění. Číslo podobně jako u jiných nemocí roste kvůli stárnutí populace a lepší diagnostice. Jenže revmatologové chybí. I proto odborná společnost, pacientská organizace a resort zdravotnictví pracují na plánu, který by systém posílil. Mezi hlavní rizikové faktory revmatických onemocnění patří genetika, infekce, obezita i kouření.

Ministerstvo zdravotnictví v posledních letech pozoruje klesající zájem lidí o posilující dávky očkování. Pomoct s osvětou má očkovací strategie, kterou schválila už minulá vláda a jíž se drží i nynější ministr Adam Vojtěch (za ANO). Ze zákona je povinné očkování dvěma vakcínami proti devíti nemocem – záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, žloutence typu B, infekcím Hib, spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Mezi pátým a šestým rokem je čas na posilující dávky, na začátku druhého stupně základní školy znovu. Hlídat termíny přeočkování ministerstvo doporučuje s využitím aplikace EZ karta.

Preeklampsie postihuje zhruba pět procent těhotných žen. Některé nemocnice však nemoc, která v nejhorším případě může skončit smrtí dítěte i rodičky, automaticky do běžných těhotenských screeningů nezařazují. Riziko jde přitom podle lékařů odhalit až u devadesáti procent žen. Díky nízkým dávkám aspirinu se pak preeklampsie nerozvine v době, kdy žena nemá rodit. Lékaři proto doporučují, aby se o vyšetření ženy zajímaly. O osvětu mezi ženami se snaží i pacientská organizace Nedoklubko.

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v neděli označila epidemii eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě za ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Cílem je podle agentur Reuters a DPA uvést sousední země do zvýšené pohotovosti a mobilizovat podporu mezinárodního společenství. Šíření nákazy způsobené virem Bundibugyo podle organizace nesplňuje kritéria pro vyhlášení pandemické pohotovosti.

Na severovýchodě Demokratické republiky Kongo v provincii Ituri propukla epidemie eboly, oznámilo na síti X africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Ohlášeno bylo 65 mrtvých a bezmála 250 případů s podezřením na nákazu virem. Agentura Reuters pak večer oznámila, že ohnisko nemoci v pátek potvrdila i sousední Uganda. Ta zatím eviduje jednoho nakaženého, který zemřel.

Z osmi podezřelých případů hlášených po vypuknutí nákazy na palubě výletní lodi v Atlantiku bylo dosud potvrzeno šest případů hantaviru. V pátek to podle agentury AFP oznámila Světová zdravotnická organizace (WHO). Evakuace lidí z výletní lodi začne v neděli v 9:00 SELČ. Uvedl to v prohlášení v sobotu večer provozovatel lodi. Očekává se, že loď připluje k ostrovu Tenerife, kde evakuace začne, o několik hodin dříve.

Významné budovy ve velkých českých městech pomáhaly šířit osvětu o plicní hypertenzi. Jedním z příznaků nemoci je modrání rtů a konečků prstů, proto organizátoři zvolili modré nasvícení staveb. Správná diagnóza plicní hypertenze trvá i dva roky. Tato vážná nemoc, která může vést až k selhání srdce, postupuje plíživě. Před charakteristickým modráním se projevuje jako řada běžnějších chorob.

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.

Zájem o testování na pohlavně přenosné nemoci v Česku v posledních letech roste. České televizi to potvrdilo několik nemocnic i oslovené veřejné i soukromé laboratoře. Ruku v ruce s tím přibývá zachycených případů infekcí. Například počet pozitivních případů kapavky vzrostl za posledních deset let o 85 procent, u syfilis pak o 64 procent. Lékaři vyšší zájem o testy vysvětlují kombinací lepší informovanosti, dostupnější diagnostiky i rizikovějšího chování.

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.

Jihopolský Krakov zavede pilotní program, v rámci kterého nasadí holubům antikoncepci. Podle tamních médií zástupci města i odborníci ujišťují, že půjde o bezpečný prostředek. Cílem programu je zlepšení kondice holubů a omezení problémů spojovaných s jejich přemnožením, tedy nemocemi nebo potížemi s dostupností potravy.

Mohl by existovat jediný lék, který bude předcházet rakovině, obezitě a cukrovce, prodlouží život a současně sníží riziko srdečních i jaterních nemocí? Není to sci-fi, právě na takové látce pracují vědci v Praze. V rozhovoru pro ČT24 ji přiblížila vedoucí týmu z IKEMu Soňa Štemberková Hubáčková.

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.

Chřipka, covid a další respirační nemoci se šíří Českem. Podle hlavní hygieničky počet lidí s respiračními nemocemi dosáhl hranice epidemie. Nejvíc nemocných přibývá mezi dětmi. Lékaři potvrdili i výskyt chřipkového viru H3N2 subtypu K, na který hůř funguje očkování. Blížící se vánoční svátky podle odborníků nárůst nemocných přibrzdí, ale období nemocí nejspíš prodlouží.