Nemoci

Záchrana psů z Balkánu je fenoménem posledních let. Ročně se jich do tuzemska dostanou stovky až tisíce. Pomoc zvířatům je ale podle zjištění Reportérů ČT mnohdy jen záminkou a hlavním cílem dovozců je výdělek. A to se jim daří, hlavně díky ochotě a soucitu lidí, kteří za psy dovezené z balkánských zemí často platí nemalé částky. Jenže tím se do Česka dostávají také vystresovaná a zdivočelá zvířata, která utíkají – což je práce pro zkušené odchytové služby i na několik měsíců. Zároveň hrozí, že se spolu se zvířaty do země dostanou už vymýcené nemoci. Jedná se o celoevropský problém, některé státy zavádějí legislativu na omezení dovozu. Pro Reportéry ČT natáčeli Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.

Už více než dva a půl roku trvající občanská válka v Súdánu má děsivý průběh. Povstalcům se po osmnácti měsících obléhání podařilo dobýt město Fášir v západní provincii Dárfúr, jehož obyvatelé teď čelí masakrům, etnickému násilí a blokování potravinové pomoci. „Humanitární situace je dlouhodobě katastrofální, v mnohých ohledech nejhorší na celém světě,“ říká zástupkyně vedoucího komunikace z organizace Lékaři bez hranic Tereza Wyn Haniaková.

Nový život, se kterým už ani nepočítali. Tak mluví pacienti s cystickou fibrózou o přínosech moderní léčby. Vrozená nemoc postihuje především dýchání a trávení. Dřív se tito lidé dožívali pětadvaceti let, dnes zakládají rodiny a budují kariéry. Jejich příběhy připomíná charitativní kalendář pacientské organizace. Upozorňuje i na ty, pro které účinné léky zatím nejsou.

V důsledku zvyšujících se teplot zemře na světě každou minutu jeden člověk. Uvádí to výzkum londýnské univerzity UCL, podle něhož by se těmto úmrtím dalo předejít, pokud by se lidé chovali odpovědněji k životnímu prostředí. Nadměrné využívání fosilních paliv způsobuje toxické znečištění ovzduší, lesní požáry a stojí za šířením nemocí, píše list The Guardian. Klimatické změny tak každoročně připravují o život miliony lidí.

Do Evropy se vrátila nemoc dříve známá jako opičí neštovice, nyní označovaná jako mpox. Zřejmě se přenáší v komunitách mužů, kteří mají sex s muži, varují evropské úřady.

Podle epidemiologa Romana Prymuly poslední data ukazují na pokles počtu nakažených covidem-19. Zároveň ale v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou upozornil, že „stále rychleji a rychleji“ vznikají nové varianty viru. „Dobrou zprávou je, že jde o varianty omikron,“ dodal exministr zdravotnictví s tím, že ty nejsou klinicky tak závažné. Přesvědčování pacienta o vhodnosti očkování je podle něj úkolem praktického lékaře, který má důvěru svého pacienta. „Lékař by měl být nositelem objektivních informací a měl by o svého pacienta pečovat,“ uzavřel.

Rusko posílá na Ukrajinu bojovat celé čety vojáků nakažených virem HIV, hepatitidou i tuberkulózou, uvádějí ukrajinští experti. Jednotky těchto bojovníků mají mířit zejména na klíčovou pokrovskou frontu. V ruské armádě kvůli invazi skokově stoupl zejména počet nakažených HIV. Tato nemoc přitom byla v Rusku vážným problémem už před válkou, teď se ale zvětšuje. Nakažení vojáci jsou navíc hrozbou i pro Ukrajince.

Nemoc koní leishmanióza způsobená parazitem se doposud ve střední Evropě nevyskytovala, teď vědci popsali, že se objevila v několika minulých letech i v tuzemsku. Může se přenášet i na člověka.

V Súdánu se mísí několik krizí zároveň, sdělila vedoucí komunikace organizace Lékaři bez hranic (LBH) Tereza Wyn Haniaková. Dodala, že v některých ohledech je tamní situace nejhorší na světě. Organizace spojených národů zároveň upozornila, že nadále roste počet úmrtí humanitárních pracovníků v konfliktních zónách. OSN zprávu zveřejnila u příležitosti Světového humanitárního dne, který připadá na 19. srpen.

Úmrtnost na nemoci, kterým lze předcházet zdravým životním stylem nebo včasnou léčbou, je v Česku o čtvrtinu vyšší než průměr EU. Naděje dožití mužů v Česku je o 1,8 roku nižší než průměrného Evropana, žen nižší o 1,2 a Češi jsou také před smrtí déle nemocní, informoval Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI).

Lékaři zachytili v roce 2025 do konce července více než tisíc případů žloutenky typu A. V roce 2024 jich bylo 636 za celý rok, vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Nakažených už je letos nejvíc od roku 2009. V červnu před šířením nemoci ve střední Evropě varovalo i Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC), potýká se s ní i Slovensko, Rakousko a Maďarsko.

Včelaři na severní Moravě a ve Slezsku zažívají náročný rok. Musí častěji řešit nemoci zvířat, například včelí mor. Jde o nákazu, kvůli které je nutné včelstva zcela zlikvidovat. Medu bude letos zřejmě méně i kvůli chladnému jaru.

Míra proočkovanosti dětí ve světě v posledních letech roste pomaleji a v některých zemích dokonce klesá, popsali vědci ve studii, která vyšla v odborném časopise The Lancet. Autoři to přičítají nerovnostem v přístupu ke zdravotní péči, omezením z doby pandemie covidu-19 a také dezinformacím o očkování. Ohroženy jsou kvůli tomu miliony dětí, hlavně v nejchudších částech světa, uvádějí vědci.

Veřejné pítko, trh s pouličním jídlem nebo i čerstvý salát. To vše může způsobit při cestě do exotických destinací zažívací problémy. Potvrzuje to aktuální průzkum Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Dvě třetiny cestovatelů, kteří se vrátili z exotické země, hlásily zdravotní problém – nejčastěji průjem, ale například i rýmu či kašel. Ve Studiu 6 téma probral přednosta zmíněné kliniky a Fakultní nemocnice Motol Milan Trojánek – podle něj Češi většinou nedodržují doporučení, čemu se na dovolené vyhnout.

Každodenní dávka úžasu zmírňuje příznaky deprese, snižuje stres a zlepšuje duševní zdraví, zjistili vědci v nové studii. A není třeba podnikat túry na vrcholky hor nebo sledovat zatmění Slunce. Pomůže třeba pozorování hvězdnaté oblohy, geometrie dokonalé sněhové vločky nebo klidně jen žilek v listu spadlého ze stromu, napsal server britského deníku The Times.

Běžní Američané už si mohou koupit maso ze zvířat, jejichž genom byl změněn pomocí takzvaných genetických nůžek, nástroje CRISPR. DNA prasat byla uzpůsobena tak, aby zvířata byla imunní vůči nebezpečnému viru PRRS. Jde o první velký komerční produkt, který byl takto vylepšen.

Češi každým rokem přibírají, přes šedesát procent lidí a každé čtvrté dítě trpí nadváhou nebo obezitou. Jak je těžké shazovat nadbytečná kila? Jaké zdravotní problémy obezita přináší? Mohou za obezitu u dětí jejich rodiče? A proč je důležité rozlišovat mezi hladem a chutí? Tématu se věnoval publicistický pořad České televize Fenomén doby.

Toulavé kočky představují problém, který trápí řadu měst a obcí. Kolik takových zvířat je, není jasné. V tuzemsku se totiž neevidují ani počty těch, které žijí v domácnostech. I kvůli lepší evidenci by měly kočky v příštích letech povinně dostávat čipy. Příslušný zákon teď projednává i Evropská unie. U psů přitom stejné nařízení platí už pět let.

Už když se slintavka a kulhavka šířila v českých zemích v 19. století, znamenala pro hospodáře velkou hrozbu. Dobový tisk ukazuje, že lidé podceňovali to, jak extrémně nakažlivá nákaza je.

Uvědomili jsme si, že pandemie je celospolečenská záležitost a musí do ní mluvit ekonomové, sociologové, politici, lidé, kteří jsou odborníci na komunikaci a další, uvedl v Událostech, komentářích epidemiolog a infektolog z IKEMu Petr Smejkal v souvislosti s pětiletým výročím pandemie covidu. „My jsme z toho udělali trošku lékařskou záležitost, a to nebylo dobře,“ dodal.

Na prvním zasedání nové americké vlády miliardář a poradce prezidenta Donalda Trumpa Elon Musk mimo jiné zmínil to, že takzvaný úřad pro efektivitu státní správy (DOGE) nechtěně zrušil preventivní opatření proti ebole. Přes jeho ujištění, že se chybu podařilo opravit, se ale podle expertů rozhodně neobnovily předchozí kapacity pro boj se šířením této choroby.

Mouchy poletující po nemocničních pokojích mohou roznášet bakterie, které jsou odolné vůči antibiotikům. Tvrdí to nový výzkum z Nigérie, o kterém informoval server The Guardian. Antibiotická rezistence bakterií, které mohou být odolné i vůči takzvaným antibiotikům poslední záchrany určeným k léčbě velmi závažných nemocí, představuje podle studie celosvětovou hrozbu. Do konce roku 2050 by kvůli tomu mohlo zemřít více než 39 milionů lidí.

Pacientů s akutními infekcemi dýchacích cest bylo minulý týden 1416 na sto tisíc obyvatel, nejčastější příčinou onemocnění je chřipka. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) začíná celoplošná chřipková epidemie. Proti předchozím týdnům, kdy hlášení ovlivnily vánoční prázdniny, se nemocnost zvýšila o 70 procent. Počty případů covidu-19 jsou zatím podle dat ministerstva zdravotnictví nižší než před svátky.

Česká města se potýkají s přemnoženými potkany. Hubit se je snaží pravidelně, ne vždy v tom jsou ale úspěšná. Velcí hlodavci se totiž množí velmi rychle, jejich populaci navíc svědčí i mírné zimy z posledních let. Jen v Praze jich je podle odhadů minimálně pětkrát více než obyvatel.