Nebezpečná nemoc koní je v Česku. Vědci podezírají tiplíky

Nemoc koní leishmanióza způsobená parazitem se doposud ve střední Evropě nevyskytovala, teď vědci popsali, že se objevila v několika minulých letech i v tuzemsku. Může se přenášet i na člověka.

U koní v Česku se opakovaně objevil jeden z druhů leishmaniózy. Vědci z České zemědělské univerzity (ČZU) mezi lety 2019 až 2023 popsali tři nezávislé případy – v Olomouckém, Pardubickém a Ústeckem kraji, další výskyt zaznamenali v sousedním Rakousku. Jak se do tuzemska nemoc dostala, se zatím neví, stejně jako to, jaký hmyz ji přenáší nebo v jakém druhu u nás přežívá.

Experti proto hledají přenašeče a snaží se zachytit další případy, aby mohli zamezit šíření nákazy. Výzkumníci vyzývají také chovatele, aby si více všímali příznaků nemoci, mezi něž patří třeba zduřelé kožní uzly kolem očí. „Ty čtyři případy, které jsme našli, spolu nesouvisí a ta nákaza neputuje, takže ona někde koluje, aniž by se o ní vědělo. Je přehlížená,“ uvedl David Modrý z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU. Od posledního případu v roce 2023, který se vyskytl v Ústí nad Labem, se zatím nepodařilo nemoc znovu najít. To ale neznamená, že ze střední Evropy zmizela.

Leishmania pod mikroskopem
Zdroj: Wikimedia Commons/Michael Wunderli CC-BY-4.0

 Leishmanióza totiž nepatří v EU mezi nákazy povinně hlášené, Státní veterinární správa tak nemá žádnou oficiální statistiku potvrzených případů onemocnění. Diagnostiku podle Modrého komplikuje i to, že část případů mohou chovatelé zaměnit za takzvaný sarkoid, což je kožní nádor často diagnostikovaný u koní. „My si myslíme, že řada případů, které jsou diagnostikované jako sarkoid, ve skutečnosti může být leishmanióza,“ uvedl Modrý.

Smrtící i nesmrtící

Leishmanióza vlastně není jediná nemoc, existují jí desítky druhů – rozhodující je, jaký konkrétní druh parazitického prvoka za onemocněním stojí. Někteří způsobují průběh lehčí, jiní těžší, liší se také podle toho, jaké druhy zvířat napadají.

Zatímco jiným druhům leishmaniózy se vědci věnují už po desetiletí, o infekci potvrzené v tuzemsku moc informací nemají – hlavně proto, že se zatím ve střední Evropě nevyskytovala a nemohli ji proto zkoumat. „Na té nemoci je nejzajímavější to, že vlastně o ní vůbec nic nevíme. Je to takové tajemné onemocnění v celosvětovém kontextu, a teď ještě navíc se vyskytlo překvapivě u nás, což nikdo moc nečekal,“ konstatoval Modrý.

Zmíněný typ nákazy způsobený druhem Leishmania martiniquensis se objevuje i v dalších zemích, v září zaznamenali podle Modrého například dva případy u koní ve Francii.

Podle Modrého existuje víc teorií, jak se nákaza šíří – buď se mohla do Česka dostat spolu s již nakaženým koněm nebo prostřednictvím jiného zvířete. „Není pochyb o tom, že infekci přenáší krev sající dvoukřídlý hmyz. O kterého přenašeče se ale v tuzemsku jedná, zatím nevíme, intenzivně po něm pátráme,“ dodal Jan Votýpka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Ve studii, která vyšla v odborném tisku a také na stránkách amerického úřadu CDC, se vědci zmiňují jako o možném přenašeči o tiplících, drobném bodavém hmyzu, který saje krev dobytku a lidem a přenáší také často celou řadu dalších nakažlivých chorob. V zahraničí je s tímto typem leishmaniozy prokazatelně spojený, u nás je to možné. Stejný hmyz je spojený také s nakažlivou katarální horečkou ovcí, která se loni v Česku objevila a zasáhla tisíce zvířat.

Srovnání velikosti tiplíka (vlevo) a komára (vpravo)
Zdroj: Wikimedia Commons/Dunpharlain CC-BY-4.0

Stejně složité jako určení přenašeče je říct, který tvor v sobě u nás parazity nosí. Vědci při svých výzkumech například zjistili, že infekce je schopná přežívat v experimentálních hlodavcích. Výzkum je ale bez dalších vzorků komplikovaný. „Potřebovali bychom najít další případy a na základě dalších infikovaných stád nebo skupin koní postupně analyzovat, jak se tam nemoc přenáší, a co s tím dělat, aby se zabránilo šíření,“ nastínil Modrý.

Jak vypadá leishmanióza

U koní se nemoc projevuje zduřelými kožními uzly v okolí očí nebo jinde na hlavě, které se s rozvojem onemocnění mohou měnit v plošné otevřené rány. Kdysi se leishmanióza vyskytla ve světě i u krav nebo krys, připomněl Modrý.

Zatímco u koní je nákaza léčitelná, pro lidi je více nebezpečná, protože se projevuje jako celkové onemocnění, kdy nevznikají kožní léze, ale parazit proniká do vnitřních orgánů. „U lidí s poruchami imunity může způsobit smrtelnou infekci,“ upozornil Modrý.

Příznaky leishmaniózy
Zdroj: Emerging Infectious Diseases

Vědec předpokládá, že se toto onemocnění bude šířit dál. Experti proto vyzývají chovatele, aby si častěji všímali výše popsaných příznaků, a také by podle nich pomohlo, kdyby veterinární lékaři nemoc zařadili mezi hypotetické diagnózy, byť je zatím tak výjimečná.

Na výzkumu spolupracuje s terénními veterináři a majiteli koní tým složený z odborníků z Masarykovy univerzity v Brně, ČZU, Veterinární univerzity Brno, Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd, Státního veterinárního ústavu a Univerzity veterinární medicíny ve Vídni.

Leishmanióza a lidé

Leishmanióza je podle odborníků druhým nejdůležitějším parazitárním onemocněním světa po malárii. Zatímco nejlehčí varianta nemoci způsobuje vředy na kůži, po kterých lidem zůstávají jizvy, takzvaná viscerální leishmanióza zasahuje i vnitřní orgány a pacienty ohrožuje na životě. Každý rok leishmaniózami nově onemocní přes 1,5 milionu lidí, zhruba třicet tisíc zemře. V rozvojových a chudých zemích je leishmanióza rozšířenou smrtelnou nemocí způsobující časté epidemie.

Této nemoci se zatím jen špatně předchází, zejména kvůli neexistenci vakcín. A také zde vede stopa do tuzemska, protože právě čeští vědci se na vývoji vakcín proti leishmanióze podílejí. V mezinárodním projektu pracují na nejvhodnějším systému pro jejich testování. Právě testování těchto vakcín je totiž v reálných podmínkách Afriky téměř nemožné.

„Nově nakažení pacienti bývají rozptýleni po vesnicích. Museli byste vakcinovat tisíce lidí v různých vesnicích a druhou polovinu obyvatel ponechat bez vakcíny. Takové testy jsou složité z etického, finančního i časového hlediska,“ popsal Petr Volf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Ze zmíněných důvodů vědci zavedli testy na lidských dobrovolnicích. Podobným způsobem byly testovány vakcíny například proti malárii nebo horečce Dengue. „Testování na lidských dobrovolnících se uskutečnilo v Anglii. Podobnou studii lze jen stěží dělat v Africe či na Blízkém východě – a to také proto, že v těchto oblastech se lidé s leishmanií již mohli setkat,“ upřesnil Volf.

Dobrovolníci jsou infikováni mírnější variantou choroby, k čemuž vědci využívají infikovaný hmyz, nikoli injekční stříkačku. Hmyzí přenašeč a jeho sliny totiž vyvolávají u pobodaných lidi zcela specifickou imunitní odpověď. Češi v projektu pracují na nejvhodnějším postupu, jak donutit hmyz sát na lidech a zároveň jak zařídit, aby to dobrovolníky co nejméně obtěžovalo. Jako ideální řešení se ukázal náramek obsahující dutou komůrku, do které byl hmyz vypuštěn a mohl půl hodiny sát na předloktí.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 18 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...