V důsledku zvyšujících se teplot zemře na světě každou minutu jeden člověk. Uvádí to výzkum londýnské univerzity UCL, podle něhož by se těmto úmrtím dalo předejít, pokud by se lidé chovali odpovědněji k životnímu prostředí. Nadměrné využívání fosilních paliv způsobuje toxické znečištění ovzduší, lesní požáry a stojí za šířením nemocí, píše list The Guardian. Klimatické změny tak každoročně připravují o život miliony lidí.
Studie, na níž se podílelo 128 odborníků z více než sedmdesáti akademických institucí a agentur OSN, vznikla ve spolupráci UCL a Světové zdravotnické organizace (WHO). Zaměřuje se na dopady klimatických změn na lidské zdraví.
Světové vlády v roce 2023 dotovaly společnosti s fosilními palivy částkou zhruba 2,5 miliardy dolarů (52,3 miliardy korun) denně, uvádí studie. Vědci varují, že pokud takové financování bude pokračovat, situace se bude dále zhoršovat. Riziko představují také politici, kteří chtějí omezit klimatickou politiku, a ropné společnosti, které pokračují v těžbě nových ložisek.
Sto největších světových producentů fosilních paliv navíc letos zvýšilo své plány na těžbu, což by podle studie vedlo k trojnásobnému množství emisí oxidu uhličitého oproti limitům stanoveným pařížskou dohodou o klimatu.
„Tato zpráva vykresluje neúprosný a nepopiratelný obraz ničivých dopadů na lidské zdraví, které zasahují všechny kouty světa. Ničení životů i obživy se bude nadále stupňovat, dokud neskončíme se závislostí na fosilních palivech,“ uvedla doktorka Marina Romanellová z UCL, která se na výzkumu podílela.
Navzdory prokazatelným škodám způsobeným spalováním fosilních paliv poskytly vlády po celém světě v roce 2023 přímé dotace ve výši 956 miliard dolarů (přibližně dvacet bilionů korun). Tento rok byl zároveň nejteplejším v historii měření, alespoň do té doby, než jej překonal rok 2024. „Pokud budeme i nadále financovat fosilní paliva a umožňovat jejich rozšiřování, víme, že zdravá budoucnost není možná,“ varovala Romanellová.
Dopady na Česko
Podle Marie Bourne z 3. Lékařské Fakulty Univerzity Karlovy tento report zdůrazňuje dopady nejen probíhající antropogenní klimatické krize, ale i znečištění a ztráty biodiverzity na lidské zdraví, a to i v Česku. „Kvůli oteplování se setkáváme stále častěji s nemocemi přenášenými klíšťaty (borelióza, encefalitida). Dříve se jednalo spíše o sezonní nákazu v nížinných oblastech. Nyní není nezvyklé, že vidím pacienty s těmito nemocemi i v zimě, i po pobytu na horách,“ ilustrovala lékařka.
Častější, delší a urputnější vlny veder jsou podle ní jedním z dalších viditelných důsledků změny klimatu. „Pracuji v Praze, kde je naše populace ještě náchylnější kvůli efektu městského tepelného ostrova. V těchto obdobích trpí zejména mí starší pacienti nebo lidé se srdečními a oběhovými chorobami. Zvyšuje se morbidita i mortalita,“ doplňuje Bourne.
„Jeden z důsledků na zdraví lidí je dlouhá a silnější pylová sezona. Rostliny jsou v důsledku vedra a zvýšené koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře ve stresu a produkují pyly s agresivnějšími proteiny, které v lidech působí jako alergeny. Toto může vést ke snížené kvalitě života, sníženým výsledkům dětí ve škole, ale i k život ohrožujícím astmatickým záchvatům,“ dodává Bourne.
