V Evropě se opět šíří mpox. Lékaři vyzývají, aby si lidé z ohrožených skupin dávali pozor

Do Evropy se vrátila nemoc dříve známá jako opičí neštovice, nyní označovaná jako mpox. Zřejmě se přenáší v komunitách mužů, kteří mají sex s muži, varují evropské úřady.

Když se v České republice objevil na jaře roku 2022 první případ nemoci tehdy nazývané opičí neštovice, vyvolalo to u řady lidí nepřiměřené obavy: společnost byla ještě pořád zasažená covidovou pandemií a vzpomínkami na ni. Choroba podobná lidským neštovicím opravdu může být smrtelná, je to ale výjimečné.

Nemoc, která se do Evropy dostala z Afriky, po půl roce (a sérii protiepidemických opatření) zase zmizela, zanechala po sobě ale 79 tisíc případů nákazy, z nichž 70 připadalo na Českou republiku, a přibližně 50 mrtvých. Teď se choroba podle epidemiologů vrátila.

Na začátku října zaznamenalo první případ Španělsko, o několik dní později Nizozemsko, Itálie a Portugalsko. Vždy se jednalo o typ nemocí nazývaný clade Ib, samotnou nemoc nyní experti podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) označují jako mpox. Občas se tato choroba do Evropy z Afriky dostane s cestovateli, tentokrát je ale situace odlišná: podle Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) totiž ani jeden z případů se nedá k cestovatelům vysledovat.

Nemocní patří do skupiny nazývané „muži, kteří mají sex s muži“. Mohlo by se zdát, že jde o politicky korektní synonym k výrazu homosexuálové, podle WHO je ale výrazně přesnější. Do této skupiny totiž spadají nejen muži, kteří preferují muže, ale také bisexuálové a zejména prostituti, kteří si vydělávají pohlavním stykem s kýmkoliv, kdo jim zaplatí, bez ohledu na vlastní sexuální preference.

Každopádně to, že se nemoc zatím šíří v této skupině, podle ECDC naznačuje, že přenos může probíhat v sexuálních sítích mezi muži, kteří mají sex s muži, ve více evropských zemích. Ve stejném prostředí zaznamenali tři případy také v Kalifornii.

Riziko je nízké

Bezprostřední riziko nákazy pro běžnou populaci, která nepatří do výše popsané skupiny, je nízké. Přesto experti doporučují bdělost, protože skryté šíření může vést k poměrně rychlému růstu počtu případů, byť jen v jedné skupině populace. Riziko závažného onemocnění je vyšší hlavně u osob žijících s neléčeným HIV, což se do značné míry prolíná s výše uvedenou skupinou.

Řešení je v rukách epidemiologů i zranitelné populce

„Aby se zabránilo dalšímu šíření, je zapotřebí mnohostranná reakce veřejného zdraví. To zahrnuje zajištění snadné dostupnosti testování a aktivní nabídku očkování proti mpoxu homosexuálním, bisexuálním a dalším mužům, kteří mají sex s muži. Pro kontrolu přenosu je nezbytná rychlá identifikace a izolace nových případů a trasování kontaktů za účelem identifikace kontaktů a nabídky očkování. Orgány veřejného zdraví by měly úzce spolupracovat s občanskou společností a komunitními organizacemi, které slouží mužům, kteří mají sex s muži, s cílem propagovat povědomí a proočkovanost, a to s využitím respektujícího a nestigmatizujícího jazyka a cílených komunikačních kanálů,“ doporučuje ECDC.

Tato nemoc se obvykle přenáší přímým kontaktem, hlavně při pohlavním styku, nebo kontaktem kůže na kůži – s lidmi, kteří jsou nemocní. ECDC vyzývá zranitelné skupiny, aby zvážily očkování: to představuje v současné době nejúčinnější ochranu pro zranitelné skupiny.

Lékaři by také měli zvážit, že budou poskytovat očkování i blízkým lidem nakažených, a to i po jejich případném vystavení nemoci – nebudou se tak sami moci stát přenašeči.

Zdravotní systém ale nemůže vyřešit všechno, zodpovědnost je i na sexuálně aktivních lidech, kteří by se měli seznámit s příznaky nemoci. Mezi ty patří typická vyrážka v podobě pupínků nebo puchýřů, která se může objevit na jakékoli části těla.

Vyrážka bývá doprovázená horečkou, kašlem, bolestí v krku a dalšími příznaky podobnými chřipce, objevují se také otoky lymfatickými uzlinami. Právě vyrážka je podle expertů tím varovným vykřičníkem, který by měl nemocného přivést k lékaři, který by měl s pomocí dostupných testů odhalit původce choroby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 26 mminutami

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
před 8 hhodinami

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
včera v 12:53‌‌

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
včera v 11:17‌‌

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
včera v 10:50‌‌

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
včera v 06:30‌‌

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.