V Evropě se opět šíří mpox. Lékaři vyzývají, aby si lidé z ohrožených skupin dávali pozor

Do Evropy se vrátila nemoc dříve známá jako opičí neštovice, nyní označovaná jako mpox. Zřejmě se přenáší v komunitách mužů, kteří mají sex s muži, varují evropské úřady.

Když se v České republice objevil na jaře roku 2022 první případ nemoci tehdy nazývané opičí neštovice, vyvolalo to u řady lidí nepřiměřené obavy: společnost byla ještě pořád zasažená covidovou pandemií a vzpomínkami na ni. Choroba podobná lidským neštovicím opravdu může být smrtelná, je to ale výjimečné.

Nemoc, která se do Evropy dostala z Afriky, po půl roce (a sérii protiepidemických opatření) zase zmizela, zanechala po sobě ale 79 tisíc případů nákazy, z nichž 70 připadalo na Českou republiku, a přibližně 50 mrtvých. Teď se choroba podle epidemiologů vrátila.

Na začátku října zaznamenalo první případ Španělsko, o několik dní později Nizozemsko, Itálie a Portugalsko. Vždy se jednalo o typ nemocí nazývaný clade Ib, samotnou nemoc nyní experti podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) označují jako mpox. Občas se tato choroba do Evropy z Afriky dostane s cestovateli, tentokrát je ale situace odlišná: podle Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) totiž ani jeden z případů se nedá k cestovatelům vysledovat.

Nemocní patří do skupiny nazývané „muži, kteří mají sex s muži“. Mohlo by se zdát, že jde o politicky korektní synonym k výrazu homosexuálové, podle WHO je ale výrazně přesnější. Do této skupiny totiž spadají nejen muži, kteří preferují muže, ale také bisexuálové a zejména prostituti, kteří si vydělávají pohlavním stykem s kýmkoliv, kdo jim zaplatí, bez ohledu na vlastní sexuální preference.

Každopádně to, že se nemoc zatím šíří v této skupině, podle ECDC naznačuje, že přenos může probíhat v sexuálních sítích mezi muži, kteří mají sex s muži, ve více evropských zemích. Ve stejném prostředí zaznamenali tři případy také v Kalifornii.

Riziko je nízké

Bezprostřední riziko nákazy pro běžnou populaci, která nepatří do výše popsané skupiny, je nízké. Přesto experti doporučují bdělost, protože skryté šíření může vést k poměrně rychlému růstu počtu případů, byť jen v jedné skupině populace. Riziko závažného onemocnění je vyšší hlavně u osob žijících s neléčeným HIV, což se do značné míry prolíná s výše uvedenou skupinou.

Řešení je v rukách epidemiologů i zranitelné populce

„Aby se zabránilo dalšímu šíření, je zapotřebí mnohostranná reakce veřejného zdraví. To zahrnuje zajištění snadné dostupnosti testování a aktivní nabídku očkování proti mpoxu homosexuálním, bisexuálním a dalším mužům, kteří mají sex s muži. Pro kontrolu přenosu je nezbytná rychlá identifikace a izolace nových případů a trasování kontaktů za účelem identifikace kontaktů a nabídky očkování. Orgány veřejného zdraví by měly úzce spolupracovat s občanskou společností a komunitními organizacemi, které slouží mužům, kteří mají sex s muži, s cílem propagovat povědomí a proočkovanost, a to s využitím respektujícího a nestigmatizujícího jazyka a cílených komunikačních kanálů,“ doporučuje ECDC.

Tato nemoc se obvykle přenáší přímým kontaktem, hlavně při pohlavním styku, nebo kontaktem kůže na kůži – s lidmi, kteří jsou nemocní. ECDC vyzývá zranitelné skupiny, aby zvážily očkování: to představuje v současné době nejúčinnější ochranu pro zranitelné skupiny.

Lékaři by také měli zvážit, že budou poskytovat očkování i blízkým lidem nakažených, a to i po jejich případném vystavení nemoci – nebudou se tak sami moci stát přenašeči.

Zdravotní systém ale nemůže vyřešit všechno, zodpovědnost je i na sexuálně aktivních lidech, kteří by se měli seznámit s příznaky nemoci. Mezi ty patří typická vyrážka v podobě pupínků nebo puchýřů, která se může objevit na jakékoli části těla.

Vyrážka bývá doprovázená horečkou, kašlem, bolestí v krku a dalšími příznaky podobnými chřipce, objevují se také otoky lymfatickými uzlinami. Právě vyrážka je podle expertů tím varovným vykřičníkem, který by měl nemocného přivést k lékaři, který by měl s pomocí dostupných testů odhalit původce choroby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...