V Evropě se opět šíří mpox. Lékaři vyzývají, aby si lidé z ohrožených skupin dávali pozor

Do Evropy se vrátila nemoc dříve známá jako opičí neštovice, nyní označovaná jako mpox. Zřejmě se přenáší v komunitách mužů, kteří mají sex s muži, varují evropské úřady.

Když se v České republice objevil na jaře roku 2022 první případ nemoci tehdy nazývané opičí neštovice, vyvolalo to u řady lidí nepřiměřené obavy: společnost byla ještě pořád zasažená covidovou pandemií a vzpomínkami na ni. Choroba podobná lidským neštovicím opravdu může být smrtelná, je to ale výjimečné.

Nemoc, která se do Evropy dostala z Afriky, po půl roce (a sérii protiepidemických opatření) zase zmizela, zanechala po sobě ale 79 tisíc případů nákazy, z nichž 70 připadalo na Českou republiku, a přibližně 50 mrtvých. Teď se choroba podle epidemiologů vrátila.

Na začátku října zaznamenalo první případ Španělsko, o několik dní později Nizozemsko, Itálie a Portugalsko. Vždy se jednalo o typ nemocí nazývaný clade Ib, samotnou nemoc nyní experti podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) označují jako mpox. Občas se tato choroba do Evropy z Afriky dostane s cestovateli, tentokrát je ale situace odlišná: podle Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) totiž ani jeden z případů se nedá k cestovatelům vysledovat.

Nemocní patří do skupiny nazývané „muži, kteří mají sex s muži“. Mohlo by se zdát, že jde o politicky korektní synonym k výrazu homosexuálové, podle WHO je ale výrazně přesnější. Do této skupiny totiž spadají nejen muži, kteří preferují muže, ale také bisexuálové a zejména prostituti, kteří si vydělávají pohlavním stykem s kýmkoliv, kdo jim zaplatí, bez ohledu na vlastní sexuální preference.

Každopádně to, že se nemoc zatím šíří v této skupině, podle ECDC naznačuje, že přenos může probíhat v sexuálních sítích mezi muži, kteří mají sex s muži, ve více evropských zemích. Ve stejném prostředí zaznamenali tři případy také v Kalifornii.

Riziko je nízké

Bezprostřední riziko nákazy pro běžnou populaci, která nepatří do výše popsané skupiny, je nízké. Přesto experti doporučují bdělost, protože skryté šíření může vést k poměrně rychlému růstu počtu případů, byť jen v jedné skupině populace. Riziko závažného onemocnění je vyšší hlavně u osob žijících s neléčeným HIV, což se do značné míry prolíná s výše uvedenou skupinou.

Řešení je v rukách epidemiologů i zranitelné populce

„Aby se zabránilo dalšímu šíření, je zapotřebí mnohostranná reakce veřejného zdraví. To zahrnuje zajištění snadné dostupnosti testování a aktivní nabídku očkování proti mpoxu homosexuálním, bisexuálním a dalším mužům, kteří mají sex s muži. Pro kontrolu přenosu je nezbytná rychlá identifikace a izolace nových případů a trasování kontaktů za účelem identifikace kontaktů a nabídky očkování. Orgány veřejného zdraví by měly úzce spolupracovat s občanskou společností a komunitními organizacemi, které slouží mužům, kteří mají sex s muži, s cílem propagovat povědomí a proočkovanost, a to s využitím respektujícího a nestigmatizujícího jazyka a cílených komunikačních kanálů,“ doporučuje ECDC.

Tato nemoc se obvykle přenáší přímým kontaktem, hlavně při pohlavním styku, nebo kontaktem kůže na kůži – s lidmi, kteří jsou nemocní. ECDC vyzývá zranitelné skupiny, aby zvážily očkování: to představuje v současné době nejúčinnější ochranu pro zranitelné skupiny.

Lékaři by také měli zvážit, že budou poskytovat očkování i blízkým lidem nakažených, a to i po jejich případném vystavení nemoci – nebudou se tak sami moci stát přenašeči.

Zdravotní systém ale nemůže vyřešit všechno, zodpovědnost je i na sexuálně aktivních lidech, kteří by se měli seznámit s příznaky nemoci. Mezi ty patří typická vyrážka v podobě pupínků nebo puchýřů, která se může objevit na jakékoli části těla.

Vyrážka bývá doprovázená horečkou, kašlem, bolestí v krku a dalšími příznaky podobnými chřipce, objevují se také otoky lymfatickými uzlinami. Právě vyrážka je podle expertů tím varovným vykřičníkem, který by měl nemocného přivést k lékaři, který by měl s pomocí dostupných testů odhalit původce choroby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 3 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 18 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 21 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
včera v 10:52‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.