V Evropě se opět šíří mpox. Lékaři vyzývají, aby si lidé z ohrožených skupin dávali pozor

Do Evropy se vrátila nemoc dříve známá jako opičí neštovice, nyní označovaná jako mpox. Zřejmě se přenáší v komunitách mužů, kteří mají sex s muži, varují evropské úřady.

Když se v České republice objevil na jaře roku 2022 první případ nemoci tehdy nazývané opičí neštovice, vyvolalo to u řady lidí nepřiměřené obavy: společnost byla ještě pořád zasažená covidovou pandemií a vzpomínkami na ni. Choroba podobná lidským neštovicím opravdu může být smrtelná, je to ale výjimečné.

Nemoc, která se do Evropy dostala z Afriky, po půl roce (a sérii protiepidemických opatření) zase zmizela, zanechala po sobě ale 79 tisíc případů nákazy, z nichž 70 připadalo na Českou republiku, a přibližně 50 mrtvých. Teď se choroba podle epidemiologů vrátila.

Na začátku října zaznamenalo první případ Španělsko, o několik dní později Nizozemsko, Itálie a Portugalsko. Vždy se jednalo o typ nemocí nazývaný clade Ib, samotnou nemoc nyní experti podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) označují jako mpox. Občas se tato choroba do Evropy z Afriky dostane s cestovateli, tentokrát je ale situace odlišná: podle Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) totiž ani jeden z případů se nedá k cestovatelům vysledovat.

Nemocní patří do skupiny nazývané „muži, kteří mají sex s muži“. Mohlo by se zdát, že jde o politicky korektní synonym k výrazu homosexuálové, podle WHO je ale výrazně přesnější. Do této skupiny totiž spadají nejen muži, kteří preferují muže, ale také bisexuálové a zejména prostituti, kteří si vydělávají pohlavním stykem s kýmkoliv, kdo jim zaplatí, bez ohledu na vlastní sexuální preference.

Každopádně to, že se nemoc zatím šíří v této skupině, podle ECDC naznačuje, že přenos může probíhat v sexuálních sítích mezi muži, kteří mají sex s muži, ve více evropských zemích. Ve stejném prostředí zaznamenali tři případy také v Kalifornii.

Riziko je nízké

Bezprostřední riziko nákazy pro běžnou populaci, která nepatří do výše popsané skupiny, je nízké. Přesto experti doporučují bdělost, protože skryté šíření může vést k poměrně rychlému růstu počtu případů, byť jen v jedné skupině populace. Riziko závažného onemocnění je vyšší hlavně u osob žijících s neléčeným HIV, což se do značné míry prolíná s výše uvedenou skupinou.

Řešení je v rukách epidemiologů i zranitelné populce

„Aby se zabránilo dalšímu šíření, je zapotřebí mnohostranná reakce veřejného zdraví. To zahrnuje zajištění snadné dostupnosti testování a aktivní nabídku očkování proti mpoxu homosexuálním, bisexuálním a dalším mužům, kteří mají sex s muži. Pro kontrolu přenosu je nezbytná rychlá identifikace a izolace nových případů a trasování kontaktů za účelem identifikace kontaktů a nabídky očkování. Orgány veřejného zdraví by měly úzce spolupracovat s občanskou společností a komunitními organizacemi, které slouží mužům, kteří mají sex s muži, s cílem propagovat povědomí a proočkovanost, a to s využitím respektujícího a nestigmatizujícího jazyka a cílených komunikačních kanálů,“ doporučuje ECDC.

Tato nemoc se obvykle přenáší přímým kontaktem, hlavně při pohlavním styku, nebo kontaktem kůže na kůži – s lidmi, kteří jsou nemocní. ECDC vyzývá zranitelné skupiny, aby zvážily očkování: to představuje v současné době nejúčinnější ochranu pro zranitelné skupiny.

Lékaři by také měli zvážit, že budou poskytovat očkování i blízkým lidem nakažených, a to i po jejich případném vystavení nemoci – nebudou se tak sami moci stát přenašeči.

Zdravotní systém ale nemůže vyřešit všechno, zodpovědnost je i na sexuálně aktivních lidech, kteří by se měli seznámit s příznaky nemoci. Mezi ty patří typická vyrážka v podobě pupínků nebo puchýřů, která se může objevit na jakékoli části těla.

Vyrážka bývá doprovázená horečkou, kašlem, bolestí v krku a dalšími příznaky podobnými chřipce, objevují se také otoky lymfatickými uzlinami. Právě vyrážka je podle expertů tím varovným vykřičníkem, který by měl nemocného přivést k lékaři, který by měl s pomocí dostupných testů odhalit původce choroby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 19 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.