Do Evropy se vrátila nemoc dříve známá jako opičí neštovice, nyní označovaná jako mpox. Zřejmě se přenáší v komunitách mužů, kteří mají sex s muži, varují evropské úřady.
Když se v České republice objevil na jaře roku 2022 první případ nemoci tehdy nazývané opičí neštovice, vyvolalo to u řady lidí nepřiměřené obavy: společnost byla ještě pořád zasažená covidovou pandemií a vzpomínkami na ni. Choroba podobná lidským neštovicím opravdu může být smrtelná, je to ale výjimečné.
Nemoc, která se do Evropy dostala z Afriky, po půl roce (a sérii protiepidemických opatření) zase zmizela, zanechala po sobě ale 79 tisíc případů nákazy, z nichž 70 připadalo na Českou republiku, a přibližně 50 mrtvých. Teď se choroba podle epidemiologů vrátila.
Na začátku října zaznamenalo první případ Španělsko, o několik dní později Nizozemsko, Itálie a Portugalsko. Vždy se jednalo o typ nemocí nazývaný clade Ib, samotnou nemoc nyní experti podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) označují jako mpox. Občas se tato choroba do Evropy z Afriky dostane s cestovateli, tentokrát je ale situace odlišná: podle Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) totiž ani jeden z případů se nedá k cestovatelům vysledovat.
Nemocní patří do skupiny nazývané „muži, kteří mají sex s muži“. Mohlo by se zdát, že jde o politicky korektní synonym k výrazu homosexuálové, podle WHO je ale výrazně přesnější. Do této skupiny totiž spadají nejen muži, kteří preferují muže, ale také bisexuálové a zejména prostituti, kteří si vydělávají pohlavním stykem s kýmkoliv, kdo jim zaplatí, bez ohledu na vlastní sexuální preference.
Každopádně to, že se nemoc zatím šíří v této skupině, podle ECDC naznačuje, že přenos může probíhat v sexuálních sítích mezi muži, kteří mají sex s muži, ve více evropských zemích. Ve stejném prostředí zaznamenali tři případy také v Kalifornii.
Riziko je nízké
Bezprostřední riziko nákazy pro běžnou populaci, která nepatří do výše popsané skupiny, je nízké. Přesto experti doporučují bdělost, protože skryté šíření může vést k poměrně rychlému růstu počtu případů, byť jen v jedné skupině populace. Riziko závažného onemocnění je vyšší hlavně u osob žijících s neléčeným HIV, což se do značné míry prolíná s výše uvedenou skupinou.
Řešení je v rukách epidemiologů i zranitelné populce
„Aby se zabránilo dalšímu šíření, je zapotřebí mnohostranná reakce veřejného zdraví. To zahrnuje zajištění snadné dostupnosti testování a aktivní nabídku očkování proti mpoxu homosexuálním, bisexuálním a dalším mužům, kteří mají sex s muži. Pro kontrolu přenosu je nezbytná rychlá identifikace a izolace nových případů a trasování kontaktů za účelem identifikace kontaktů a nabídky očkování. Orgány veřejného zdraví by měly úzce spolupracovat s občanskou společností a komunitními organizacemi, které slouží mužům, kteří mají sex s muži, s cílem propagovat povědomí a proočkovanost, a to s využitím respektujícího a nestigmatizujícího jazyka a cílených komunikačních kanálů,“ doporučuje ECDC.
Tato nemoc se obvykle přenáší přímým kontaktem, hlavně při pohlavním styku, nebo kontaktem kůže na kůži – s lidmi, kteří jsou nemocní. ECDC vyzývá zranitelné skupiny, aby zvážily očkování: to představuje v současné době nejúčinnější ochranu pro zranitelné skupiny.
Lékaři by také měli zvážit, že budou poskytovat očkování i blízkým lidem nakažených, a to i po jejich případném vystavení nemoci – nebudou se tak sami moci stát přenašeči.
Zdravotní systém ale nemůže vyřešit všechno, zodpovědnost je i na sexuálně aktivních lidech, kteří by se měli seznámit s příznaky nemoci. Mezi ty patří typická vyrážka v podobě pupínků nebo puchýřů, která se může objevit na jakékoli části těla.
Vyrážka bývá doprovázená horečkou, kašlem, bolestí v krku a dalšími příznaky podobnými chřipce, objevují se také otoky lymfatickými uzlinami. Právě vyrážka je podle expertů tím varovným vykřičníkem, který by měl nemocného přivést k lékaři, který by měl s pomocí dostupných testů odhalit původce choroby.
