Nová varianta nemoci mpox se poprvé přenesla mezi lidmi v Evropě

Nová varianta nemoci mpox se poprvé přenesla mezi lidmi v Evropě, konkrétně v Británii, potvrdila Světová zdravotnická organizace (WHO). Oba nakažení variantou označovanou jako clade Ib sdílí domácnost s pacientem, jemuž byl mpox potvrzen po návratu z Afriky. Je to první zdokumentovaný případ přenosu mimo Afriku.

„Celkové riziko pro obyvatelstvo Spojeného království a regionu zůstává nízké, ale místní přenos mpox clade Ib by měl přimět zdravotnické orgány, aby posílily svá opatření v oblasti dozoru a připravily se na rychlé vysledování kontaktů u podezřelých a potvrzených případů,“ uvedl v prohlášení Hans Kluge, regionální ředitel WHO pro Evropu.

První případ nové varianty mpox se v Británii objevil před necelým týdnem. Oba dva nově nakažení se léčí v britských nemocnicích. Poprvé mimo Afriku zjistili lékaři výskyt nové varianty nemoci mpox označované jako clade Ib v polovině srpna ve Švédsku. Infekce způsobené jinou odnoží viru, clade IIb, byly od května 2022 zjištěny v řadě zemí včetně Německa.

Nová varianta je zatím neznámou

Podle WHO se předpokládá, že clade Ib je nakažlivější a nebezpečnější než předchozí varianty mpox, které byly zaznamenány i v Německu a Česku. Odborníci na veřejné zdraví však varují, že o této variantě je stále příliš málo spolehlivých údajů, než aby bylo možné získat jistotu. V srpnu Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila nejvyšší stupeň varování kvůli nové variantě virového onemocnění mpox v Africe.

S nemocí mpox se v současnosti potýká 18 afrických zemí, nejvíce mrtvých hlásí Kongo. Nejnovější případy jsou hlášeny ze Zambie a Zimbabwe. Mpox je virové onemocnění, které se přenáší ze zvířat na člověka, ale také těsným fyzickým kontaktem s osobou nakaženou virem – včetně sexuálních vztahů a sdílení uzavřených prostor.

Nemoc se projevuje zejména vyrážkou s puchýřky, pacienti také trpí horečkami, případně pociťují celkové vyčerpání. Úmrtí jsou v zemích s robustním zdravotnickým systémem relativně vzácná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 3 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 4 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 18 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 18 hhodinami
Načítání...