Nová varianta nemoci mpox se poprvé přenesla mezi lidmi v Evropě

Nová varianta nemoci mpox se poprvé přenesla mezi lidmi v Evropě, konkrétně v Británii, potvrdila Světová zdravotnická organizace (WHO). Oba nakažení variantou označovanou jako clade Ib sdílí domácnost s pacientem, jemuž byl mpox potvrzen po návratu z Afriky. Je to první zdokumentovaný případ přenosu mimo Afriku.

„Celkové riziko pro obyvatelstvo Spojeného království a regionu zůstává nízké, ale místní přenos mpox clade Ib by měl přimět zdravotnické orgány, aby posílily svá opatření v oblasti dozoru a připravily se na rychlé vysledování kontaktů u podezřelých a potvrzených případů,“ uvedl v prohlášení Hans Kluge, regionální ředitel WHO pro Evropu.

První případ nové varianty mpox se v Británii objevil před necelým týdnem. Oba dva nově nakažení se léčí v britských nemocnicích. Poprvé mimo Afriku zjistili lékaři výskyt nové varianty nemoci mpox označované jako clade Ib v polovině srpna ve Švédsku. Infekce způsobené jinou odnoží viru, clade IIb, byly od května 2022 zjištěny v řadě zemí včetně Německa.

Nová varianta je zatím neznámou

Podle WHO se předpokládá, že clade Ib je nakažlivější a nebezpečnější než předchozí varianty mpox, které byly zaznamenány i v Německu a Česku. Odborníci na veřejné zdraví však varují, že o této variantě je stále příliš málo spolehlivých údajů, než aby bylo možné získat jistotu. V srpnu Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila nejvyšší stupeň varování kvůli nové variantě virového onemocnění mpox v Africe.

S nemocí mpox se v současnosti potýká 18 afrických zemí, nejvíce mrtvých hlásí Kongo. Nejnovější případy jsou hlášeny ze Zambie a Zimbabwe. Mpox je virové onemocnění, které se přenáší ze zvířat na člověka, ale také těsným fyzickým kontaktem s osobou nakaženou virem – včetně sexuálních vztahů a sdílení uzavřených prostor.

Nemoc se projevuje zejména vyrážkou s puchýřky, pacienti také trpí horečkami, případně pociťují celkové vyčerpání. Úmrtí jsou v zemích s robustním zdravotnickým systémem relativně vzácná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 3 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 15 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...