Mpox není nový covid, uklidňuje šéf evropské WHO Kluge

Onemocnění mpox není novým covidem, ať už se jedná o jeho novou, nebo starší variantu, zdůraznil v úterý regionální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu Hans Kluge. Hlavní rozdíl spočívá podle něj v tom, že se dobře ví, jak šíření nemoci kontrolovat.

„Proti nemoci mpox můžeme a musíme bojovat společně,“ řekl Kluge o nemoci dříve známé jako opičí neštovice. „Učiníme rozhodnutí zavést systémy pro kontrolu a celosvětovou eliminaci mpox? Nebo zahájíme další cyklus paniky a nedbalosti? Naše reakce nyní a v příštích letech bude pro Evropu a celý svět zásadní zkouškou,“ konstatoval Kluge.

Mpox je virová infekce, která způsobuje hnisavé vyrážky a příznaky podobné chřipce. Nemoc má obvykle mírný průběh, ale může zabíjet. Varianta mpox označovaná jako Clade 1b vyvolala celosvětové obavy, protože se zřejmě šíří snadněji běžným blízkým kontaktem. Případ této varianty byl minulý týden potvrzen ve Švédsku a souvisel s rostoucí epidemií v Africe. Podle úřadů je nicméně riziko pro širokou veřejnost velmi nízké. Očekávají se ojedinělé případy u lidí, kteří v nedávné době cestovali, napsala agentura AP.

Klad (anglicky clade) je označení pro skupinu organismů, která zahrnuje společného předka a všechny z něho vzešlé potomky. Klad vzniká postupnou evolucí organizmů vzešlých ze společného předka. Česky se někdy používá výraz „evoluční větev“.

Dva mpoxy

Kluge uvedl, že pozornost věnovaná nové variantě Clade 1 dává Evropě šanci zaměřit se na méně závažnou variantu Clade 2, včetně lepšího poradenství a monitorování v oblasti veřejného zdraví. Každý měsíc je nyní v evropském regionu WHO hlášeno přibližně sto nových případů varianty mpox Clade 2, řekl Kluge. Evropský region zahrnuje 53 zemí Evropy a Střední Asie.

WHO letos celosvětově eviduje 17 tisíc případů mpox a více než 500 úmrtí. Přes 96 procent všech případů a úmrtí bylo zaznamenáno v Kongu, jehož zdravotnický systém se dlouhodobě potýká se špatnou bezpečnostní situací i infrastrukturou. Více než 70 procent případů a 85 procent úmrtí v Kongu připadá na děti mladší 15 let.

Konžská demokratická republika oznámila, že obdrží první vakcíny proti nemoci mpox od USA příští týden. V pondělí to sdělil konžský ministr zahraničí několik dní poté, co WHO kvůli virovému onemocnění vyhlásila nejvyšší stupeň varování.

Kongo v současnosti potřebuje tři miliony dávek vakcíny. Ministr zdravotnictví Roger Kamba novinářům řekl, že Kongo obdrželo nabídky dodávek vakcín od USA a Japonska. Neuvedl, kolik dávek země obdrží ani kdy mají dorazit vakcíny z Japonska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
před 9 hhodinami

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 10 hhodinami

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 12 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 12 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 14 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 15 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 16 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.