Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.

Kolonizace Marsu je jednou z velkých vesmírných ambicí. Posunout existenci lidské civilizace na jinou planetu je ale cíl nesmírně náročný: podmínky na Rudé planetě totiž pro člověka nejsou k přežití. Zatím. Vědci uvažují o takzvané terraformaci, tedy změnách Marsu na těleso podobnější Zemi. Teď v tom udělali velký a důležitý krok.

V nové studii popsali polští přírodovědci, že některé druhy lišejníků žijící v nehostinných podmínkách na Zemi jsou natolik odolné, aby mohly přežít i na sousední planetě. Výzkum podle jeho autorů zpochybňuje dosavadní předpoklady o neobyvatelnosti Marsu a nabízí možná využití také pro astrobiologii a průzkum vesmíru při hledání jiných objektů, na nichž by teoreticky mohl existovat život.

Odolní symbionti

Lišejníky nejsou samostatným organismem. Ve skutečnosti jde o symbiotickou spolupráci mezi houbou a řasou nebo sinicí. Toto „spojení sil“ podobné tomu, jak fungují například koráli, jim dává extrémní odolnost. A právě díky tomu se dají na Zemi lišejníky najít na místech, kde jiné formy života nemají šanci: na pouštích i v oblastech kolem pólů.

A možná i na Marsu, což se ukázalo v experimentu. Houbový partner v této symbióze zůstal metabolicky aktivní, i když byl vystavený atmosférickým podmínkám podobným těm na Marsu. A to včetně temnoty a úrovně rentgenového záření, která Rudou planetu zasahuje.

Biologové otestovali dva druhy lišejníků: džbánovku mechovou a pukléřku pichlavou. Mají sice odlišné vlastnosti, ale jejich odolnost vůči extrémům je podobná. Oba druhy, které rostou i v Česku, vědci vystavili podmínkám podobným Marsu po dobu pěti hodin při simulaci složení atmosféry planety, tlaku, kolísání teploty a rentgenového záření.

Rozšíření džbánovky mechové v Česku
Zdroj: Nature.cz

Výsledky naznačují, že oba lišejníky, ale zejména džbánovka, by mohly na Marsu potenciálně přežít. A to přes vysoké dávky rentgenového záření spojeného se slunečními erupcemi a energetickými částicemi dopadajícími na povrch planety.

Podle autorů to zpochybňuje starší předpoklady, že ionizující záření je nepřekonatelnou překážkou pro život na Marsu. A současně to otevírá obrovské množství možností pro další výzkum možností přežití mikrobů v mimozemských podmínkách.

Rozšíření pukléřky pichlavé v Česku
Zdroj: Nature.cz

„Naše studie jako první prokázala, že metabolismus houbového partnera v symbióze lišejníků zůstal aktivní i při pobytu v prostředí připomínajícím povrch Marsu,“ konstatovala hlavní autorka studie Kaja Skubałová. „Rozšiřuje to naše chápání biologických procesů v simulovaných marťanských podmínkách a odhaluje, jak organismy reagují na ionizující záření – jednu z nejkritičtějších výzev pro přežití a obyvatelnost Marsu. V konečném důsledku tento výzkum prohlubuje naše znalosti o adaptaci lišejníků a jejich potenciálu pro kolonizaci mimozemských prostředí,“ uzavřela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali, na jaké nemoci umírali Napoleonovi muži při útěku od Moskvy

Ústup Napoleona Bonaparta z carského Ruska patří k největším masakrům v dějinách vojenství. Císařovi muži tehdy neumírali jen v bojích, ale také na nemoci. Nový výzkum ukázal, na jaké.
před 20 hhodinami

V areálu olomoucké nemocnice našly útočiště ohrožené ropuchy zelené

Několik ropuch zelených, které v Česku patří k silně ohroženým živočišným druhům, se překvapivě zabydlelo mezi pavilony Fakultní nemocnice Olomouc (FN Olomouc). Neodradil je nemocniční ruch a na jaře na sebe upozornily svým typickým zvukovým projevem. Odborníci poté zjistili, že se tyto vzácné žáby v rozlehlém nemocničním areálu úspěšně rozmnožují.
před 21 hhodinami

Plutoniový „Tlouštík“ zabil v japonském Nagasaki přes 70 tisíc lidí

Japonské město Nagasaki vstoupilo na samém konci druhé světové války do historie jako jedno ze dvou míst, které se staly terčem jaderného bombardování. Plutoniová bomba přezdívaná Fat Man neboli Tlouštík tam 9. srpna 1945 způsobila podobnou zkázu jako o tři dny dříve uranová puma nad Hirošimou. Teprve tento druhý ničivý výbuch a další desetitisíce zabitých v jediném okamžiku přiměly japonskou vládu kapitulovat.
9. 8. 2025

Vedra mohou snížit účinnost řady léků. Experti radí, jak je uchovávat

Vedra mohou mít neblahý dopad na některá léčiva. Nejcitlivější jsou podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) ty v kapalné formě, biologické přípravky či injekce, u nichž horko nejčastěji snižuje účinnost. Při přepravě přípravků z lékárny i na dovolenou doporučují odborníci používat chladicí obaly. Léky by také neměly zůstávat v rozpáleném autě ani v zavazadlovém prostoru letadla.
9. 8. 2025

Zemřel kapitán letu Apollo 13 James Lovell

Zemřel astronaut James Lovell, kapitán letu Apollo 13, informovala agentura AP s odvoláním na vyjádření amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Jeho posádku směřující k Měsíci se v roce 1970 jen těsně podařilo zachránit před katastrofou. Bylo mu 97 let.
8. 8. 2025
Doporučujeme

Astronomové našli černou díru z doby, kdy byl vesmír ještě kojencem

Když začala nově odhalená černá díra pohlcovat hmotu ve své galaxii, byl vesmír starý pouhé půl miliardy let, z hlediska jeho existence byl ještě v plenkách. Starší černou díru vědci dosud nikdy nespatřili.
8. 8. 2025

Japonsko zažilo historickou vlnu veder. Rekordy padaly po celé zemi

V Česku byl letošní červenec často ve znamení oblačného, deštivějšího a nepříliš teplého počasí, přesto jako celek skončil teplotně průměrný. V mnoha částech světa ale byla situace výrazně odlišná. Ať už se jednalo o severní Evropu nebo východ Středomoří, kde byla překonána absolutní maxima v Turecku či Kosovu. Mimořádně teplé počasí ale už od konce jara panuje ve východní Asii, přičemž nejvíc zasaženou zemí je Japonsko.
8. 8. 2025

„mRNA vakcíny Kennedyho přežijí,“ říká epidemiolog

USA přestanou podporovat výzkum vakcín založených na principu mRNA. V Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou o změně hovořili epidemiolog Rastislav Maďar a předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Podle Maďara se mRNA technologie jednoznačně osvědčila a na stejném principu budou vznikat i další vakcíny, mimo jiné i proti onkologickým nemocem. Co se povinného očkování týče, Šonka není příznivcem rozšiřování, zastává názor, že je třeba osvěty a zvyšování zdravotní gramotnosti, že očkování smysl má.
8. 8. 2025
Načítání...