Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.

Kolonizace Marsu je jednou z velkých vesmírných ambicí. Posunout existenci lidské civilizace na jinou planetu je ale cíl nesmírně náročný: podmínky na Rudé planetě totiž pro člověka nejsou k přežití. Zatím. Vědci uvažují o takzvané terraformaci, tedy změnách Marsu na těleso podobnější Zemi. Teď v tom udělali velký a důležitý krok.

V nové studii popsali polští přírodovědci, že některé druhy lišejníků žijící v nehostinných podmínkách na Zemi jsou natolik odolné, aby mohly přežít i na sousední planetě. Výzkum podle jeho autorů zpochybňuje dosavadní předpoklady o neobyvatelnosti Marsu a nabízí možná využití také pro astrobiologii a průzkum vesmíru při hledání jiných objektů, na nichž by teoreticky mohl existovat život.

Odolní symbionti

Lišejníky nejsou samostatným organismem. Ve skutečnosti jde o symbiotickou spolupráci mezi houbou a řasou nebo sinicí. Toto „spojení sil“ podobné tomu, jak fungují například koráli, jim dává extrémní odolnost. A právě díky tomu se dají na Zemi lišejníky najít na místech, kde jiné formy života nemají šanci: na pouštích i v oblastech kolem pólů.

A možná i na Marsu, což se ukázalo v experimentu. Houbový partner v této symbióze zůstal metabolicky aktivní, i když byl vystavený atmosférickým podmínkám podobným těm na Marsu. A to včetně temnoty a úrovně rentgenového záření, která Rudou planetu zasahuje.

Biologové otestovali dva druhy lišejníků: džbánovku mechovou a pukléřku pichlavou. Mají sice odlišné vlastnosti, ale jejich odolnost vůči extrémům je podobná. Oba druhy, které rostou i v Česku, vědci vystavili podmínkám podobným Marsu po dobu pěti hodin při simulaci složení atmosféry planety, tlaku, kolísání teploty a rentgenového záření.

Rozšíření džbánovky mechové v Česku
Zdroj: Nature.cz

Výsledky naznačují, že oba lišejníky, ale zejména džbánovka, by mohly na Marsu potenciálně přežít. A to přes vysoké dávky rentgenového záření spojeného se slunečními erupcemi a energetickými částicemi dopadajícími na povrch planety.

Podle autorů to zpochybňuje starší předpoklady, že ionizující záření je nepřekonatelnou překážkou pro život na Marsu. A současně to otevírá obrovské množství možností pro další výzkum možností přežití mikrobů v mimozemských podmínkách.

Rozšíření pukléřky pichlavé v Česku
Zdroj: Nature.cz

„Naše studie jako první prokázala, že metabolismus houbového partnera v symbióze lišejníků zůstal aktivní i při pobytu v prostředí připomínajícím povrch Marsu,“ konstatovala hlavní autorka studie Kaja Skubałová. „Rozšiřuje to naše chápání biologických procesů v simulovaných marťanských podmínkách a odhaluje, jak organismy reagují na ionizující záření – jednu z nejkritičtějších výzev pro přežití a obyvatelnost Marsu. V konečném důsledku tento výzkum prohlubuje naše znalosti o adaptaci lišejníků a jejich potenciálu pro kolonizaci mimozemských prostředí,“ uzavřela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Někteří vědci „hackují“ AI pro lepší recenze studií

Vědci stále častěji využívají při psaní studií umělé inteligence. A také recenzenti, místo toho, aby publikace studovali sami, je mnohdy hodnotí pomocí AI. A teď nový výzkum popsal třetí úroveň vědeckých podvodů, který se koná s pomocí chatbotů.
před 12 hhodinami

Dvě masivní černé díry se v divokém tanci spojily v jednu obří

Astrofyzici popsali masivní gravitační vlnu, která vznikla spojením dvou velkých černých děr v jeden objekt, jehož existence je podle současné znalosti fyzikálních jevů krajně nepravděpodobná.
před 14 hhodinami

Osm set milionů za jedenáct centimetrů keramiky. Věstonickou venuši našli před sto lety

Věstonická venuše je pravěký artefakt, o jeho smyslu, původu a účelu se vědci dohadují už sto let. Právě 13. července 1925 ji totiž objevil tým archeologa Karla Absolona.
13. 7. 2025

ČVUT bude rozvíjet technologie a produkty, které ulehčují život seniorům

Efektivněji zapojit technologie do péče o seniory a znevýhodněné – to je cílem evropského projektu, který čtyři roky povede pražské ČVUT. Reaguje i na nedostatek lidí v sociální péči a omezenou dostupnost služeb, díky nimž můžou lidé také v pokročilém věku zůstávat doma. V jeho rámci jde tak o sjednocení roztříštěných technologií a standardizaci výrobků, které se v sociální péči používají. Projekt reaguje na skutečnost, že podle Eurostatu bude v roce 2050 třetina obyvatel Evropské unie starších 65 let.
13. 7. 2025

Vědci rozlišili čtyři podtypy autismu, objev může vést k cílenější péči

Nová mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Nature Genetics rozlišuje čtyři geneticky odlišné skupiny poruch autistického spektra. Vědci z Duke University analyzovali data od více než pěti tisíc dětí s autismem a jejich sourozenců. Podle nich by objev mohl přispět k personalizovanější péči.
12. 7. 2025

V Jižní Koreji objevili čtyři neznámé druhy štírků s masivními makadly

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.
12. 7. 2025

Dobrovolničila už čtvrtina Čechů, ročně má tato pomoc hodnotu desítek miliard

Pomáhat ve svém volném čase ostatním se v tuzemsku stává stále častějším „koníčkem“. Nová rozsáhlá zpráva popisuje, jak taková (dobro)činnost pomáhá.
11. 7. 2025Aktualizováno11. 7. 2025

Velcí kopytníci výrazně snižují počty klíšťat, ukázala česká studie

Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v tuzemsku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.
11. 7. 2025
Načítání...