Perseverance našla na Marsu horninu s možným důkazem dávného života

Robotické vozítko Perseverance amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) našlo na Marsu kus horniny, který by mohl obsahovat zkamenělé mikroby. Jde o další významný krok v hledání dávného života na planetě, kde se kdysi vyskytovala voda.

Perseverance odebrala z povrchu Marsu 21. července vzorek skály ve tvaru hrotu šípu, který je protkaný bílými žilkami síranu vápenatého. To podle NASA znamená, že skálou kdysi protékala voda. Mezi žilkami se nachází molekuly na bázi uhlíku, které jsou považovány za stavební kameny života – mohou ale vznikat i jinými než biologickými procesy.

Kus horniny, nazvaný Cheyava Falls podle vodopádu v arizonském Grand Canyonu, měří jeden na 0,6 metru. Vozítko jej prozkoumalo pomocí zařízení SHERLOC, které analyzuje složení vzorků i právě možný obsah organických látek.

„Cheyava Falls je nejzáhadnější, nejsložitější a potenciálně nejdůležitější horninou, kterou Perseverance dosud zkoumala,“ uvedl Ken Farley, který pracuje na projektu tohoto vozítka na Kalifornském technologickém institutu v Pasadeně.

„Máme tu první přesvědčivý nález organického materiálu, výrazné barevné skvrny svědčící o chemických reakcích, které by mikrobiální život mohl využívat jako zdroj energie, a jasný důkaz, že skálou kdysi procházela voda – nezbytná pro život. Zároveň se nám ale nepodařilo přesně určit, jak hornina vznikla,“ dodal odborník.

Vzorky bude nutné analyzovat na Zemi

Šestikolový rover Perseverance (neboli Vytrvalost) je zatím největší a nejsofistikovanější vozítko k průzkumu Marsu. Na rudé planetě přistál v únoru 2021 v kráteru Jezero, kde se podle přesvědčení vědců před 3,5 miliardy let nacházela voda. Cílem mise je především hledání známek možného minulého života na Marsu.

„Trasu vozítka Perseverance jsme navrhli tak, aby se dostalo do oblastí s potenciálem zajímavých vědeckých vzorků,“ ujasnila Nicola Foxová z ředitelství vědeckých misí v ústředí NASA ve Washingtonu. „Cesta korytem řeky v údolí Neretva se vyplatila, protože jsme našli něco, co jsme nikdy předtím neviděli a co našim vědcům poskytne mnoho podnětů ke studiu,“ doplnila.

Aby se potvrdilo, že nasbírané vzorky obsahují důkazy dávného mikrobiálního života, bude je nutné analyzovat v laboratoři na Zemi. NASA je plánuje přivézt zpět v rámci mise plánované v následující dekádě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brněnští lékaři hledají metodu, jak vystopovat pachatele rakoviny v mozku

Vědci hledají spolehlivější způsob, jak odhalit nádorové onemocnění lymfom bez skalpelu, tedy bez přímého zásahu do mozku. Pomoci má takzvaná tekutá biopsie k nalezení genetických otisků nádorových buněk v mozkomíšním moku.
před 20 hhodinami

Význam setkání absolventů v digitální době klesá. Přesto mohou být jako psychický lék

Přelom května a června bývá nejčastější dobou, kdy probíhají srazy spolužáků ze středních škol, kteří v této době vzpomínají na doby, kdy společně maturovali. Podle psychologů mohou mít taková setkání silný a většinou pozitivní dopad.
2. 6. 2025

Více než stoletý vrak americké ponorky ukázaly nové záběry

Trvalo více než sto let, než se podařilo dostat k potopené americké ponorce, která při katastrofě v roce 1917 klesla do hloubky 400 metrů. Vědecká expedice přinesla záběry jejího vraku.
2. 6. 2025

Pokud evropské ledovce roztají, jejich funkci už nic nenahradí, varuje bioklimatolog

Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí, říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V případě, že by ledovce zcela zmizely, ztratí podle vědce evropská krajina významný stabilizační hydrologický prvek a přeruší se důležité ekosystémové funkce. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.
2. 6. 2025
Načítání...