Perseverance našla na Marsu horninu s možným důkazem dávného života

Robotické vozítko Perseverance amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) našlo na Marsu kus horniny, který by mohl obsahovat zkamenělé mikroby. Jde o další významný krok v hledání dávného života na planetě, kde se kdysi vyskytovala voda.

Perseverance odebrala z povrchu Marsu 21. července vzorek skály ve tvaru hrotu šípu, který je protkaný bílými žilkami síranu vápenatého. To podle NASA znamená, že skálou kdysi protékala voda. Mezi žilkami se nachází molekuly na bázi uhlíku, které jsou považovány za stavební kameny života – mohou ale vznikat i jinými než biologickými procesy.

Kus horniny, nazvaný Cheyava Falls podle vodopádu v arizonském Grand Canyonu, měří jeden na 0,6 metru. Vozítko jej prozkoumalo pomocí zařízení SHERLOC, které analyzuje složení vzorků i právě možný obsah organických látek.

„Cheyava Falls je nejzáhadnější, nejsložitější a potenciálně nejdůležitější horninou, kterou Perseverance dosud zkoumala,“ uvedl Ken Farley, který pracuje na projektu tohoto vozítka na Kalifornském technologickém institutu v Pasadeně.

„Máme tu první přesvědčivý nález organického materiálu, výrazné barevné skvrny svědčící o chemických reakcích, které by mikrobiální život mohl využívat jako zdroj energie, a jasný důkaz, že skálou kdysi procházela voda – nezbytná pro život. Zároveň se nám ale nepodařilo přesně určit, jak hornina vznikla,“ dodal odborník.

Vzorky bude nutné analyzovat na Zemi

Šestikolový rover Perseverance (neboli Vytrvalost) je zatím největší a nejsofistikovanější vozítko k průzkumu Marsu. Na rudé planetě přistál v únoru 2021 v kráteru Jezero, kde se podle přesvědčení vědců před 3,5 miliardy let nacházela voda. Cílem mise je především hledání známek možného minulého života na Marsu.

„Trasu vozítka Perseverance jsme navrhli tak, aby se dostalo do oblastí s potenciálem zajímavých vědeckých vzorků,“ ujasnila Nicola Foxová z ředitelství vědeckých misí v ústředí NASA ve Washingtonu. „Cesta korytem řeky v údolí Neretva se vyplatila, protože jsme našli něco, co jsme nikdy předtím neviděli a co našim vědcům poskytne mnoho podnětů ke studiu,“ doplnila.

Aby se potvrdilo, že nasbírané vzorky obsahují důkazy dávného mikrobiálního života, bude je nutné analyzovat v laboratoři na Zemi. NASA je plánuje přivézt zpět v rámci mise plánované v následující dekádě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 2 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 18 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 21 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...