Sonda Perseverance našla na Marsu organické molekuly. Na místě, kde byly podmínky pro život

Vozítko NASA Perseverance zkoumá známky dávného života na Marsu. Nyní se mu podařilo získat jedny z nejslibnějších vzorků z rudé planety – podle vědců obsahují organické látky. Vozítko je navíc našlo v oblasti, kde před miliardami let byly podmínky vhodné pro život.

Podle NASA se v kráteru Jezero povedlo nalézt několik vzorků hornin obsahujících organické látky. Jezero je asi 28 kilometrů široký kráter, kde se v minulosti zřejmě nacházela říční delta, která vznikla před přibližně 3,5 miliardy let.

„Jezero jsme pro tuto misi vybrali, protože nám umožňuje prozkoumat prastaré prostředí, které mohlo být obyvatelné nějakými formami života. A umožňuje nám tak hledat důkazy o životě na Marsu, v horninách usazených v té době, tedy asi před třemi miliardami let,“ uvedl Ken Farley, který se na misi Perseverance podílí.

„Chci zdůraznit, že tato mise nehledá existující život – tedy věci, které žijí dnes. Místo toho se díváme do velmi vzdálené minulosti, kdy bylo klima na Marsu zcela jiné než dnes,“ dodal Farley.

Sonda Perseverance odstartovala v červenci 2020 a v únoru 2021 přistála v kráteru Jezero. Od 7. července letošního roku podle NASA rover odebral čtyři vzorky z delty – celkový počet odebraných „vědecky přesvědčivých vzorků hornin“ se tak zvýšil na dvanáct.

Co znamená organická hmota?

Perseverance v současné době zkoumá v kráteru Jezero usazeniny, neboli sediment. Vozítko už dříve našlo na dně kráteru vyvřelé horniny. Rozdílné druhy „kamení“ jsou pro vědce důležité – poskytuje jim to mnoho informací o složité geologické minulosti kráteru Jezero.

Mezi nejvýznamnější nálezy patřil kámen, který podle Farleyho obsahuje „zajímavé organické sloučeniny“. Pomocí přístroje nazvaného SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics & Chemicals) se jeho týmu povedlo objevit organické molekuly v asi metr velkém kameni, který dostal přezdívku „Wildcat Ridge“. Vědci předpokládají, že tato hornina se vytvořila s bahnem a jemným pískem ve vypařujícím se slaném jezeře před miliardami let.

„Je zřejmé, že odhalujeme větší příběh, než je ten, který se odehrává v kráteru Jezero. Na každém cíli, který jsme doposud pomocí SHERLOC pozorovali, jsme našli signály, o nichž se domníváme, že pravděpodobně pocházejí z organické hmoty,“ uvedla na tiskové konferenci Sunanda Sharmaová, která má přístroj SHERLOC na starosti.

Dodala, že to nebylo úplně neočekávané, protože tyto výsledky odpovídají předchozím výzkumům. „Ale důležité a zajímavé je, že organické látky zřejmě přetrvávají ve velmi drsném prostředí marsovského povrchu,“ doplnila.

Podle NASA už marsovské vozítko Curiosity v roce 2013 nalezlo důkazy o přítomnosti organických látek ve vzorcích horninového prachu. Sonda Perseverance také už dříve detekovala organické látky v kráteru Jezero. Nejnovější nález se liší tím, že pochází z oblasti s podmínkami, které by umožňovaly existenci života v dávné minulosti rudé planety, vysvětlují vědci.

„To, že organické látky byly nalezeny v sedimentární hornině – známé tím, že se v ní na Zemi zachovaly zkameněliny dávného života – je opravdu důležité,“ řekl Farley. Samotné zbytky organických molekul ještě neznamenají automaticky život, mohou totiž vznikat i jinými způsoby, ale kombinace podmínek vhodných pro život a existence organických molekul na stejném místě, je už pro vědce docela silným náznakem, že zde život opravdu kdysi existovat mohl. 

„Na další závěry ohledně toho, co je obsaženo ve vzorku z Wildcat Ridge, si ale budeme muset počkat, dokud se nevrátí na Zemi k důkladnému studiu v rámci mise Mars Sample Return,“ dodává Farley.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Francouzská studie na 30 milionech dospělých ukázala, jak bezpečné jsou vakcíny proti covidu

Francouzští vědci prozkoumali data o dospělých lidech, kteří v této zemi byli očkováni proti covidu. Srovnali jejich zdravotní stav s těmi, kdo vakcínu nedostali. Studie, která z tohoto výzkumu vzešla, ukázala dopady očkování a vyvrátila podezření na vážné vedlejší účinky.
před 16 hhodinami

Dárce spermatu s genem způsobujícím rakovinu zplodil dvě stě dětí. Většině hrozí nádory

Dánská spermabanka, která dodává spermie pro umělé oplodnění po většině kontinentu, využívala celé roky jako dárce muže se vzácnou genetickou poruchou. Dvěma stovkám dětí, které díky jeho genetickému materiálu přišly na svět, tak hrozí rakovina. Některé už na nemoc zemřely, popsali výsledky rozsáhlé investigace novináři.
před 17 hhodinami

Vědci popsali v srdci Prahy pro Česko nové druhy lišejníků a hub

Mohlo by se zdát, že hustě osídlená území velkoměst jsou spíše pouštěmi než oázami. Ale výzkumy ukazují, že to tak není: metropole totiž vytvářejí zcela nové ekosystémy, které mohou nabízet příležitosti spoustě druhů. A podle nového výzkumu se to týká i Prahy.
před 21 hhodinami

Archeologové objevili vrak egyptské bárky luxusu, tance a nevázanosti

Archeologové našli u břehů egyptského města Alexandrie vrak luxusní rekreační bárky z antických dob, napsala agentura AFP s odvoláním na Evropský institut podmořské archeologie (IEASM). Stáří plavidla se odhaduje na dva tisíce let a potápěči ho objevili na dně moře u královského ostrova Antirhodos, kde se nacházel palác dynastie Ptolemaiovců a chrám zasvěcený egyptské bohyni Isis.
před 21 hhodinami

Český výzkum zaostává a bude to ještě horší, obávají se vědci škrtů

Vědecké instituce včetně Akademie věd si stěžují na stamilionové úspory ve vědě, které navrhuje vláda v demisi. Mohou podle nich ohrozit řadu kvalitních dlouhodobých projektů. Podle ministra pro vědu v demisi Marka Ženíška (TOP 09) vědcům peníze, které pomohou ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, chybět nebudou.
9. 12. 2025

Kouření se zapisuje do zubů. Stopy přežijí i staletí

Stopy kouření se zarývají hluboko do zubů kuřáků. A to tak intenzivně, že něco jako letokruhy lze v ústech najít i po letech.
9. 12. 2025

Letošek může být s rokem 2023 druhým nejteplejším v historii měření

Letošek může být společně s rokem 2023 druhým nejteplejším rokem v dějinách měření. V úterý to uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které se letošní listopad stal třetím nejteplejším v historii záznamů. Nejteplejším rokem v historii podle měření je rok 2024.
9. 12. 2025

Na Chebsku se opět třese země. Zaznamenali to přístroje i lidé

Zemětřesný roj na pomezí Chebska a Sokolovska, který začal v listopadu, neutichá ani v prosinci. I v posledních dnech se některé otřesy dostaly nad magnitudo dva stupně. Poslední silný otřes byl zaznamenám automatickými stanicemi i v pondělí odpoledne. Od počátku letošního zemětřesného roje bylo podle ověřených dat Geofyzikálního ústavu Akademie věd zaznamenáno už jedenáct otřesů se silou nad dva stupně.
9. 12. 2025
Načítání...