Sonda Perseverance našla na Marsu organické molekuly. Na místě, kde byly podmínky pro život

Vozítko NASA Perseverance zkoumá známky dávného života na Marsu. Nyní se mu podařilo získat jedny z nejslibnějších vzorků z rudé planety – podle vědců obsahují organické látky. Vozítko je navíc našlo v oblasti, kde před miliardami let byly podmínky vhodné pro život.

Podle NASA se v kráteru Jezero povedlo nalézt několik vzorků hornin obsahujících organické látky. Jezero je asi 28 kilometrů široký kráter, kde se v minulosti zřejmě nacházela říční delta, která vznikla před přibližně 3,5 miliardy let.

„Jezero jsme pro tuto misi vybrali, protože nám umožňuje prozkoumat prastaré prostředí, které mohlo být obyvatelné nějakými formami života. A umožňuje nám tak hledat důkazy o životě na Marsu, v horninách usazených v té době, tedy asi před třemi miliardami let,“ uvedl Ken Farley, který se na misi Perseverance podílí.

„Chci zdůraznit, že tato mise nehledá existující život – tedy věci, které žijí dnes. Místo toho se díváme do velmi vzdálené minulosti, kdy bylo klima na Marsu zcela jiné než dnes,“ dodal Farley.

Sonda Perseverance odstartovala v červenci 2020 a v únoru 2021 přistála v kráteru Jezero. Od 7. července letošního roku podle NASA rover odebral čtyři vzorky z delty – celkový počet odebraných „vědecky přesvědčivých vzorků hornin“ se tak zvýšil na dvanáct.

Co znamená organická hmota?

Perseverance v současné době zkoumá v kráteru Jezero usazeniny, neboli sediment. Vozítko už dříve našlo na dně kráteru vyvřelé horniny. Rozdílné druhy „kamení“ jsou pro vědce důležité – poskytuje jim to mnoho informací o složité geologické minulosti kráteru Jezero.

Mezi nejvýznamnější nálezy patřil kámen, který podle Farleyho obsahuje „zajímavé organické sloučeniny“. Pomocí přístroje nazvaného SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics & Chemicals) se jeho týmu povedlo objevit organické molekuly v asi metr velkém kameni, který dostal přezdívku „Wildcat Ridge“. Vědci předpokládají, že tato hornina se vytvořila s bahnem a jemným pískem ve vypařujícím se slaném jezeře před miliardami let.

„Je zřejmé, že odhalujeme větší příběh, než je ten, který se odehrává v kráteru Jezero. Na každém cíli, který jsme doposud pomocí SHERLOC pozorovali, jsme našli signály, o nichž se domníváme, že pravděpodobně pocházejí z organické hmoty,“ uvedla na tiskové konferenci Sunanda Sharmaová, která má přístroj SHERLOC na starosti.

Dodala, že to nebylo úplně neočekávané, protože tyto výsledky odpovídají předchozím výzkumům. „Ale důležité a zajímavé je, že organické látky zřejmě přetrvávají ve velmi drsném prostředí marsovského povrchu,“ doplnila.

Podle NASA už marsovské vozítko Curiosity v roce 2013 nalezlo důkazy o přítomnosti organických látek ve vzorcích horninového prachu. Sonda Perseverance také už dříve detekovala organické látky v kráteru Jezero. Nejnovější nález se liší tím, že pochází z oblasti s podmínkami, které by umožňovaly existenci života v dávné minulosti rudé planety, vysvětlují vědci.

„To, že organické látky byly nalezeny v sedimentární hornině – známé tím, že se v ní na Zemi zachovaly zkameněliny dávného života – je opravdu důležité,“ řekl Farley. Samotné zbytky organických molekul ještě neznamenají automaticky život, mohou totiž vznikat i jinými způsoby, ale kombinace podmínek vhodných pro život a existence organických molekul na stejném místě, je už pro vědce docela silným náznakem, že zde život opravdu kdysi existovat mohl. 

„Na další závěry ohledně toho, co je obsaženo ve vzorku z Wildcat Ridge, si ale budeme muset počkat, dokud se nevrátí na Zemi k důkladnému studiu v rámci mise Mars Sample Return,“ dodává Farley.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 4 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 19 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 22 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...