Ingenuity na Marsu měla létat měsíc, dělá to už rok. Zvládla pětkrát více testů

Americká vesmírná mise Mars 2020 vzbudila pozornost řadou technických řešení, asi největší popularitu ale získala malá helikoptéra nazvaná Ingenuity, která se jako první motorem poháněný stroj na cizí planetě vznesla do atmosféry 19. dubna 2021.

Letounek vážící jen 1,8 kilogramu pohánějí dva protiběžné dvoulisté vrtule o průměru 1,2 metru umístěné nad sebou. Energii Ingenuity (Vynalézavost) bere z baterií nabíjených solárními panely. Vrtule se otáčejí rychlostí 2400 otáček za minutu – kvůli řídké atmosféře rudé planety mnohem rychleji, než je obvyklé u vrtulníků na Zemi.

Od svého přistání spolu s roverem Perseverance loni 18. února už zaznamenala 46 minut a 31 sekund letového času. Nad povrchem Marsu urazila vzdálenost bezmála 5,9 kilometru, dokázala vystoupat do dvanáctimetrové výšky a letět rychlostí až přes pět metrů za vteřinu.

Fotografie pořízená vrtulníčkem Ingenuity
Zdroj: NASA JPL

Zatím uskutečnila pětadvacet letů a ten poslední z minulého týdne byl rekordní. „Překonala rekordy ve vzdálenosti a rychlosti, urazila 704 metrů rychlostí 5,5 metru za sekundu a letěla 161,3 vteřiny,“ konstatoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Malý vrtulník není vybavený vědeckými přístroji a jeho jediným úkolem je vyzkoušet možnost využívat v budoucnu při zkoumání povrchu mimozemských těles podobné létající aparáty. Ingenuity už překonal všechna očekávání vědců, kteří původně počítali jen s pěti letovými testy, které skončí během třiceti dní.

Mise v kráteru Jezero

Hlavním nástrojem současné mise v kráteru pojmenovaném Jezero, kde se před 3,5 miliardy lety nacházela voda a kde se podle vědců mohou nacházet známky života mikrobů, je robotické vozítko Perseverance.

Nahrávám video

Šestikolový rover má podobné rozměry jako osobní automobil. Váží zhruba tunu a je přibližně tři metry dlouhý, 2,7 metru široký a 2,2 metru vysoký. Jeho robotická paže je dlouhá 2,1 metru. Podle Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) je to její zatím největší a nejsofistikovanější vozítko pro průzkum Marsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 23 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
včera v 09:28

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
29. 6. 2026

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
29. 6. 2026

Evropský pohled