Ingenuity na Marsu měla létat měsíc, dělá to už rok. Zvládla pětkrát více testů

Americká vesmírná mise Mars 2020 vzbudila pozornost řadou technických řešení, asi největší popularitu ale získala malá helikoptéra nazvaná Ingenuity, která se jako první motorem poháněný stroj na cizí planetě vznesla do atmosféry 19. dubna 2021.

Letounek vážící jen 1,8 kilogramu pohánějí dva protiběžné dvoulisté vrtule o průměru 1,2 metru umístěné nad sebou. Energii Ingenuity (Vynalézavost) bere z baterií nabíjených solárními panely. Vrtule se otáčejí rychlostí 2400 otáček za minutu – kvůli řídké atmosféře rudé planety mnohem rychleji, než je obvyklé u vrtulníků na Zemi.

Od svého přistání spolu s roverem Perseverance loni 18. února už zaznamenala 46 minut a 31 sekund letového času. Nad povrchem Marsu urazila vzdálenost bezmála 5,9 kilometru, dokázala vystoupat do dvanáctimetrové výšky a letět rychlostí až přes pět metrů za vteřinu.

Fotografie pořízená vrtulníčkem Ingenuity
Zdroj: NASA JPL

Zatím uskutečnila pětadvacet letů a ten poslední z minulého týdne byl rekordní. „Překonala rekordy ve vzdálenosti a rychlosti, urazila 704 metrů rychlostí 5,5 metru za sekundu a letěla 161,3 vteřiny,“ konstatoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Malý vrtulník není vybavený vědeckými přístroji a jeho jediným úkolem je vyzkoušet možnost využívat v budoucnu při zkoumání povrchu mimozemských těles podobné létající aparáty. Ingenuity už překonal všechna očekávání vědců, kteří původně počítali jen s pěti letovými testy, které skončí během třiceti dní.

Mise v kráteru Jezero

Hlavním nástrojem současné mise v kráteru pojmenovaném Jezero, kde se před 3,5 miliardy lety nacházela voda a kde se podle vědců mohou nacházet známky života mikrobů, je robotické vozítko Perseverance.

Nahrávám video
Speciální vysílání ČT24: Sonda Perseverance přistála na povrchu Marsu
Zdroj: ČT24

Šestikolový rover má podobné rozměry jako osobní automobil. Váží zhruba tunu a je přibližně tři metry dlouhý, 2,7 metru široký a 2,2 metru vysoký. Jeho robotická paže je dlouhá 2,1 metru. Podle Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) je to její zatím největší a nejsofistikovanější vozítko pro průzkum Marsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 1 hhodinou

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 17 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 20 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...