Takhle vypadá zatmění Slunce na Marsu. Natočil ho rover Perseverance

Robotické vozítko Perseverance americké vesmírné agentury NASA natočilo a poslalo na Zemi video marsovského „zatmění Slunce“. Na svém webu o tom informovala Laboratoř tryskového pohonu (JPL), která má v NASA program Perseverance na starosti.

Na snímku, který trvá 40 vteřin, je zachycen přechod většího ze dvou měsíců rudé planety, Phobosu, přes sluneční kotouč. Podle JPL automatický průzkumník záběr pořídil pomocí „kamery nové generace“ Mastcam-Z už 2. dubna, tedy v 397. marsovský den (408. pozemský den) své mise na sousední planetě.

„Zatmění“ na Marsu probíhá podstatně kratší dobu, než trvá tento úkaz typicky na Zemi, a Slunce při něm není zastíněno úplně. Phobos je totiž 157krát menší než Měsíc.

„Tato pozorování mohou vědcům pomoci lépe porozumět oběžné dráze Phobosu a tomu, jak jeho gravitace působí na povrch Marsu, což nakonec utváří kůru a plášť rudé planety,“ vysvětlila JPL význam uvedeného videa.

Mise na Rudé planetě

Fotografie zatmění Slunce na Marsu pořídila už v roce 2004 dvojice robotických vozítek NASA Spirit a Opportunity a později v tom pokračoval další rover Curiosity. Ale Perseverance poskytl dosud nejvíce přiblížené video přechodu Phobosu přes kotouč hvězdy naší planetární soustavy. Navíc s dosud nejvyšší snímkovou frekvencí.

Phobos na snímku sondy Mars Reconnaissance Orbiter z 23. března 2008
Zdroj: NASA

Perseverance přistál na Marsu loni 18. února v kráteru Jezero. Podle přesvědčení vědců se tam před 3,5 miliardy let nacházela voda, a právě proto by se tam mohly uchovat stopy případného někdejšího života. Cílem mise je totiž především hledání známek možného minulého, nikoli současného, života na Marsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 4 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 9 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 10 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 10 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...