Takhle vypadá zatmění Slunce na Marsu. Natočil ho rover Perseverance

Robotické vozítko Perseverance americké vesmírné agentury NASA natočilo a poslalo na Zemi video marsovského „zatmění Slunce“. Na svém webu o tom informovala Laboratoř tryskového pohonu (JPL), která má v NASA program Perseverance na starosti.

Na snímku, který trvá 40 vteřin, je zachycen přechod většího ze dvou měsíců rudé planety, Phobosu, přes sluneční kotouč. Podle JPL automatický průzkumník záběr pořídil pomocí „kamery nové generace“ Mastcam-Z už 2. dubna, tedy v 397. marsovský den (408. pozemský den) své mise na sousední planetě.

„Zatmění“ na Marsu probíhá podstatně kratší dobu, než trvá tento úkaz typicky na Zemi, a Slunce při něm není zastíněno úplně. Phobos je totiž 157krát menší než Měsíc.

„Tato pozorování mohou vědcům pomoci lépe porozumět oběžné dráze Phobosu a tomu, jak jeho gravitace působí na povrch Marsu, což nakonec utváří kůru a plášť rudé planety,“ vysvětlila JPL význam uvedeného videa.

Mise na Rudé planetě

Fotografie zatmění Slunce na Marsu pořídila už v roce 2004 dvojice robotických vozítek NASA Spirit a Opportunity a později v tom pokračoval další rover Curiosity. Ale Perseverance poskytl dosud nejvíce přiblížené video přechodu Phobosu přes kotouč hvězdy naší planetární soustavy. Navíc s dosud nejvyšší snímkovou frekvencí.

Phobos na snímku sondy Mars Reconnaissance Orbiter z 23. března 2008
Zdroj: NASA

Perseverance přistál na Marsu loni 18. února v kráteru Jezero. Podle přesvědčení vědců se tam před 3,5 miliardy let nacházela voda, a právě proto by se tam mohly uchovat stopy případného někdejšího života. Cílem mise je totiž především hledání známek možného minulého, nikoli současného, života na Marsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 9 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 14 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 16 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 18 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
9. 6. 2026

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
9. 6. 2026

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
9. 6. 2026

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
9. 6. 2026
Načítání...