Sonda Perseverance na Mars přinesla „rodinný portrét“ nebo desku uctívající zdravotníky

Zašifrovaná věta na padáku není jediným vzkazem, který vozítko Perseverance přineslo na Mars. Na planetu se tak například dostala hliníková deska, která uctívá práci zdravotníků při pandemii koronaviru, mikročipy s téměř jedenácti miliony jmen nebo třeba takzvaná keška. Ve čtvrtek se robot dal poprvé do pohybu a urazil 6,5 metru.

Díky Perseverance se na Mars dostala celá řada předmětů či vzkazů. Zatímco některé jsou praktické, jiné svědčí o vynalézavosti těch, kteří je na misi vyslali. 

„Lidé zkrátka nemohou odolat tomu, aby do své práce vložili trochu své osobnosti. Drtivá většina těchto otisků ale nikdy nebude známa –⁠ a to ani mně,“ poznamenal podle serveru The Verge vedoucí inženýr projektu Allen Chen.

Pocta zdravotníkům i rodinný snímek

Perseverance tak na Mars přinesla například malý vrtulník Ingenuity nebo třeba osm krát třináct centimetrů velkou pamětní hliníkovou desku. Ta odkazuje k současné pandemii koronaviru a symbolem Aeskulapovy hole vzdává hold vytrvalosti zdravotníků po celém světě. Na vozítko byla plaketa umístěna při závěrečné montáži loni v květnu.

Hliníková pamětní deska se symbolem Aeskulapovy hole
Zdroj: NASA/JPL-Caltech

Nechybí například ani kovová destička s „rodinným portrétem“. Jak NASA uvádí, Perseverance je sice „největší, nejtěžší, nejčistší a nejsofistikovanější šestikolový robotický geolog, který byl kdy poslán do vesmíru“, nesmí se však zapomínat ani na její čtyři předchůdce. Jedná se o rovery Soujourner, Spirit, Opportunity a Curiosity.

Perseverance na rudou planetu také přivezla mikročipy s téměř 11 miliony jmén, které lidé poslali NASA, když se pro sondu vybíralo jméno. Nechybí ani 155 esejí finalistů zmíněné soutěže. Na destičce s těmito mikročipy je navíc vypálená grafika znázorňující Zemi a Mars. Paprsky propojující obě planety ukrývají vzkaz napsaný Morseovou abecedou. Jedná se o větu „Explore as One“ (jednotný průzkum).

Paprsky ukrývají vzkaz v morseovce
Zdroj: NASA/JPL-Caltech

První dinosaurus na Marsu

Jako oči pro Perseverace slouží kamerový systém Mastcam-Z, který dokáže pořizovat mimo jiné barevné snímky či videa. Kalibrační terč kamer přitom funguje také jako sluneční hodiny a kromě barev na něm jsou i obrázky znázorňující první formy pozemského života. Konkrétně jde o sinice, kapradinu, dinosaura, nechybí ani postava muže a ženy. 

Na vnějším okraji terče je pak možné spatřit nápis: „Jsme sami? Přišli jsme sem, abychom hledali stopy života a odebrali vzorky Marsu pro studium na Zemi. Těm, kteří následují, přejeme bezpečnou cestu a radost z objevování.“ Slova „Radost z objevování“ („Joy of  Discovery“) tento vzkaz v různých jazycích obklopují.  

Mastcam zdobí obrázky
Zdroj: NASA/JPL-Caltech

Keška a meteorit

 V neposlední řadě rover ukrývá překvapení pro příznivce geocachingu. Kalibrační terč přístroje SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics & Chemicals) obsahuje první kešku ve vesmíru. Vedle toho je v něm možné také najít kousek meteoritu z Marsu.

Kalibrační terč přístroje SHERLOC
Zdroj: NASA/JPL-Caltech

Úkolem sondy Perseverance, která na Marsu přistála ve druhé polovině února, je pátrat po stopách mikrobiálního života v dávné minulosti, ale také plnit úkoly spojené s přípravou budoucích výprav lidí na Mars.

První pohyb

První pomyslné kroky sonda učinila ve čtvrtek, kdy se poprvé od přistání na rudé planetě dala do pohybu. Během manévru, který měl prověřit správné fungování systému, se vozítko vybavené šesti kolečky posunulo o čtyři metry, poté se otočilo o 150 stupňů a urazilo dalších 2,5 metru opačným směrem. Celý proces trval třiatřicet minut.

První pohyb Perseverance na Marsu
Zdroj: ČTK/AP

„Myslím, že jsem ještě nikdy neměla takovou radost při pohledu na stopy od kol,“ uvedla na tiskové konferenci Anais Zarifianová, inženýrka, která má ve středisku NASA pro výzkum a vývoj proudových motorů na starosti pohyby roveru. „Naše první manévry dopadly neuvěřitelně dobře, je to důležitá etapa, kterou naše mise prošla,“ podtrhla v pátečním oznámení.

Rover bude schopný urazit 200 metrů za jeden marsovský den, který je o něco delší než ten pozemský. Průzkumník se pohybuje pětkrát rychleji než Curiosity, předchozí vozítko úřadu NASA na Marsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
10. 10. 2026‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
10. 10. 2026‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.