Sonda Perseverance na Mars přinesla „rodinný portrét“ nebo desku uctívající zdravotníky

Zašifrovaná věta na padáku není jediným vzkazem, který vozítko Perseverance přineslo na Mars. Na planetu se tak například dostala hliníková deska, která uctívá práci zdravotníků při pandemii koronaviru, mikročipy s téměř jedenácti miliony jmen nebo třeba takzvaná keška. Ve čtvrtek se robot dal poprvé do pohybu a urazil 6,5 metru.

Díky Perseverance se na Mars dostala celá řada předmětů či vzkazů. Zatímco některé jsou praktické, jiné svědčí o vynalézavosti těch, kteří je na misi vyslali. 

„Lidé zkrátka nemohou odolat tomu, aby do své práce vložili trochu své osobnosti. Drtivá většina těchto otisků ale nikdy nebude známa –⁠ a to ani mně,“ poznamenal podle serveru The Verge vedoucí inženýr projektu Allen Chen.

Pocta zdravotníkům i rodinný snímek

Perseverance tak na Mars přinesla například malý vrtulník Ingenuity nebo třeba osm krát třináct centimetrů velkou pamětní hliníkovou desku. Ta odkazuje k současné pandemii koronaviru a symbolem Aeskulapovy hole vzdává hold vytrvalosti zdravotníků po celém světě. Na vozítko byla plaketa umístěna při závěrečné montáži loni v květnu.

Hliníková pamětní deska se symbolem Aeskulapovy hole
Zdroj: NASA/JPL-Caltech

Nechybí například ani kovová destička s „rodinným portrétem“. Jak NASA uvádí, Perseverance je sice „největší, nejtěžší, nejčistší a nejsofistikovanější šestikolový robotický geolog, který byl kdy poslán do vesmíru“, nesmí se však zapomínat ani na její čtyři předchůdce. Jedná se o rovery Soujourner, Spirit, Opportunity a Curiosity.

Perseverance na rudou planetu také přivezla mikročipy s téměř 11 miliony jmén, které lidé poslali NASA, když se pro sondu vybíralo jméno. Nechybí ani 155 esejí finalistů zmíněné soutěže. Na destičce s těmito mikročipy je navíc vypálená grafika znázorňující Zemi a Mars. Paprsky propojující obě planety ukrývají vzkaz napsaný Morseovou abecedou. Jedná se o větu „Explore as One“ (jednotný průzkum).

Paprsky ukrývají vzkaz v morseovce
Zdroj: NASA/JPL-Caltech

První dinosaurus na Marsu

Jako oči pro Perseverace slouží kamerový systém Mastcam-Z, který dokáže pořizovat mimo jiné barevné snímky či videa. Kalibrační terč kamer přitom funguje také jako sluneční hodiny a kromě barev na něm jsou i obrázky znázorňující první formy pozemského života. Konkrétně jde o sinice, kapradinu, dinosaura, nechybí ani postava muže a ženy. 

Na vnějším okraji terče je pak možné spatřit nápis: „Jsme sami? Přišli jsme sem, abychom hledali stopy života a odebrali vzorky Marsu pro studium na Zemi. Těm, kteří následují, přejeme bezpečnou cestu a radost z objevování.“ Slova „Radost z objevování“ („Joy of  Discovery“) tento vzkaz v různých jazycích obklopují.  

Mastcam zdobí obrázky
Zdroj: NASA/JPL-Caltech

Keška a meteorit

 V neposlední řadě rover ukrývá překvapení pro příznivce geocachingu. Kalibrační terč přístroje SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics & Chemicals) obsahuje první kešku ve vesmíru. Vedle toho je v něm možné také najít kousek meteoritu z Marsu.

Kalibrační terč přístroje SHERLOC
Zdroj: NASA/JPL-Caltech

Úkolem sondy Perseverance, která na Marsu přistála ve druhé polovině února, je pátrat po stopách mikrobiálního života v dávné minulosti, ale také plnit úkoly spojené s přípravou budoucích výprav lidí na Mars.

První pohyb

První pomyslné kroky sonda učinila ve čtvrtek, kdy se poprvé od přistání na rudé planetě dala do pohybu. Během manévru, který měl prověřit správné fungování systému, se vozítko vybavené šesti kolečky posunulo o čtyři metry, poté se otočilo o 150 stupňů a urazilo dalších 2,5 metru opačným směrem. Celý proces trval třiatřicet minut.

První pohyb Perseverance na Marsu
Zdroj: ČTK/AP

„Myslím, že jsem ještě nikdy neměla takovou radost při pohledu na stopy od kol,“ uvedla na tiskové konferenci Anais Zarifianová, inženýrka, která má ve středisku NASA pro výzkum a vývoj proudových motorů na starosti pohyby roveru. „Naše první manévry dopadly neuvěřitelně dobře, je to důležitá etapa, kterou naše mise prošla,“ podtrhla v pátečním oznámení.

Rover bude schopný urazit 200 metrů za jeden marsovský den, který je o něco delší než ten pozemský. Průzkumník se pohybuje pětkrát rychleji než Curiosity, předchozí vozítko úřadu NASA na Marsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
před 1 hhodinou

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 3 hhodinami

Z rudého snu noční můra. Před sto lety zamířila do Kyrgyzie tisícovka Čechoslováků

Interhelpo bylo československé dělnické družstvo, které pomáhalo budovat socialismus v sovětském Kyrgyzstánu. Vzniklo v květnu 1923 a před sto lety, 29. března 1925, vyjel první transport jeho členů do tehdejší Kyrgyzie. Celkem tam dorazila asi tisícovka Čechů a Slováků a přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.
před 7 hhodinami

Před polednem nastane zatmění Slunce. Bude vidět i z Česka

V sobotu nastane částečné zatmění Slunce, které bude pozorovatelné i z Česka. Měsíc zakryje až 22 procent slunečního disku, přičemž nejvýraznější zatmění bude patrné na severozápadě Čech. Úkaz začne krátce před půl dvanáctou dopoledne a potrvá zhruba do jedné hodiny odpoledne. Půjde o jedno z nejlépe pozorovatelných zatmění v posledních letech, protože Slunce bude v době maxima vysoko nad obzorem, uvedl Pavel Suchan z České astronomické společnosti.
před 9 hhodinami

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
před 22 hhodinami

Dva týdny extrémů. Světem se prohnala mimořádná vlna horka

Tropické noci v březnu, teploty vyšší oproti průměru až o sedm stupňů a pokoření stovek teplotních rekordů v Evropě i Asii. Uplynulá vlna veder byla mimořádná rozsahem i výkyvy teplot.
včera v 11:38

Zemětřesení v Asii mohlo připravit o život až sto tisíc lidí, ukazuje model

Zemětřesení, které zasáhlo v pátek jihovýchodní Asii, postihlo podle geologa a seismologa Aleše Špičáka nečekaně velkou oblast. V kombinaci s jeho silou to znamená velké materiální i lidské škody. Model Americké geologické služby zatím odhaduje očekávaná úmrtí na deset až sto tisíc. Pravděpodobnost, že počet obětí přesáhne sto tisíc, je v tuto chvíli dle modelu 22procentní.
včera v 11:06

Univerzity čelí špionážím ve výzkumu

S kybernetickými útoky, pokusy o krádež počítačů nebo špionáží ve výzkumu mají zkušenosti univerzity po celém světě, především ty technologické. Vysoké školy v Nizozemsku proto spolupracují s bezpečnostními experty, kteří jim radí, jak postupovat při zkoumání žádostí nebo například během cest do zahraničí. Zkušenost se špionáží mají i další evropské instituce.
včera v 07:40
Načítání...