Sonda Perseverance na Mars přinesla „rodinný portrét“ nebo desku uctívající zdravotníky

Zašifrovaná věta na padáku není jediným vzkazem, který vozítko Perseverance přineslo na Mars. Na planetu se tak například dostala hliníková deska, která uctívá práci zdravotníků při pandemii koronaviru, mikročipy s téměř jedenácti miliony jmen nebo třeba takzvaná keška. Ve čtvrtek se robot dal poprvé do pohybu a urazil 6,5 metru.

Díky Perseverance se na Mars dostala celá řada předmětů či vzkazů. Zatímco některé jsou praktické, jiné svědčí o vynalézavosti těch, kteří je na misi vyslali. 

„Lidé zkrátka nemohou odolat tomu, aby do své práce vložili trochu své osobnosti. Drtivá většina těchto otisků ale nikdy nebude známa –⁠ a to ani mně,“ poznamenal podle serveru The Verge vedoucí inženýr projektu Allen Chen.

Pocta zdravotníkům i rodinný snímek

Perseverance tak na Mars přinesla například malý vrtulník Ingenuity nebo třeba osm krát třináct centimetrů velkou pamětní hliníkovou desku. Ta odkazuje k současné pandemii koronaviru a symbolem Aeskulapovy hole vzdává hold vytrvalosti zdravotníků po celém světě. Na vozítko byla plaketa umístěna při závěrečné montáži loni v květnu.

Hliníková pamětní deska se symbolem Aeskulapovy hole
Zdroj: NASA/JPL-Caltech

Nechybí například ani kovová destička s „rodinným portrétem“. Jak NASA uvádí, Perseverance je sice „největší, nejtěžší, nejčistší a nejsofistikovanější šestikolový robotický geolog, který byl kdy poslán do vesmíru“, nesmí se však zapomínat ani na její čtyři předchůdce. Jedná se o rovery Soujourner, Spirit, Opportunity a Curiosity.

Perseverance na rudou planetu také přivezla mikročipy s téměř 11 miliony jmén, které lidé poslali NASA, když se pro sondu vybíralo jméno. Nechybí ani 155 esejí finalistů zmíněné soutěže. Na destičce s těmito mikročipy je navíc vypálená grafika znázorňující Zemi a Mars. Paprsky propojující obě planety ukrývají vzkaz napsaný Morseovou abecedou. Jedná se o větu „Explore as One“ (jednotný průzkum).

Paprsky ukrývají vzkaz v morseovce
Zdroj: NASA/JPL-Caltech

První dinosaurus na Marsu

Jako oči pro Perseverace slouží kamerový systém Mastcam-Z, který dokáže pořizovat mimo jiné barevné snímky či videa. Kalibrační terč kamer přitom funguje také jako sluneční hodiny a kromě barev na něm jsou i obrázky znázorňující první formy pozemského života. Konkrétně jde o sinice, kapradinu, dinosaura, nechybí ani postava muže a ženy. 

Na vnějším okraji terče je pak možné spatřit nápis: „Jsme sami? Přišli jsme sem, abychom hledali stopy života a odebrali vzorky Marsu pro studium na Zemi. Těm, kteří následují, přejeme bezpečnou cestu a radost z objevování.“ Slova „Radost z objevování“ („Joy of  Discovery“) tento vzkaz v různých jazycích obklopují.  

Mastcam zdobí obrázky
Zdroj: NASA/JPL-Caltech

Keška a meteorit

 V neposlední řadě rover ukrývá překvapení pro příznivce geocachingu. Kalibrační terč přístroje SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics & Chemicals) obsahuje první kešku ve vesmíru. Vedle toho je v něm možné také najít kousek meteoritu z Marsu.

Kalibrační terč přístroje SHERLOC
Zdroj: NASA/JPL-Caltech

Úkolem sondy Perseverance, která na Marsu přistála ve druhé polovině února, je pátrat po stopách mikrobiálního života v dávné minulosti, ale také plnit úkoly spojené s přípravou budoucích výprav lidí na Mars.

První pohyb

První pomyslné kroky sonda učinila ve čtvrtek, kdy se poprvé od přistání na rudé planetě dala do pohybu. Během manévru, který měl prověřit správné fungování systému, se vozítko vybavené šesti kolečky posunulo o čtyři metry, poté se otočilo o 150 stupňů a urazilo dalších 2,5 metru opačným směrem. Celý proces trval třiatřicet minut.

První pohyb Perseverance na Marsu
Zdroj: ČTK/AP

„Myslím, že jsem ještě nikdy neměla takovou radost při pohledu na stopy od kol,“ uvedla na tiskové konferenci Anais Zarifianová, inženýrka, která má ve středisku NASA pro výzkum a vývoj proudových motorů na starosti pohyby roveru. „Naše první manévry dopadly neuvěřitelně dobře, je to důležitá etapa, kterou naše mise prošla,“ podtrhla v pátečním oznámení.

Rover bude schopný urazit 200 metrů za jeden marsovský den, který je o něco delší než ten pozemský. Průzkumník se pohybuje pětkrát rychleji než Curiosity, předchozí vozítko úřadu NASA na Marsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 20 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 22 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 23 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...