Sonda Perseverance na Mars přinesla „rodinný portrét“ nebo desku uctívající zdravotníky

Zašifrovaná věta na padáku není jediným vzkazem, který vozítko Perseverance přineslo na Mars. Na planetu se tak například dostala hliníková deska, která uctívá práci zdravotníků při pandemii koronaviru, mikročipy s téměř jedenácti miliony jmen nebo třeba takzvaná keška. Ve čtvrtek se robot dal poprvé do pohybu a urazil 6,5 metru.

Díky Perseverance se na Mars dostala celá řada předmětů či vzkazů. Zatímco některé jsou praktické, jiné svědčí o vynalézavosti těch, kteří je na misi vyslali. 

„Lidé zkrátka nemohou odolat tomu, aby do své práce vložili trochu své osobnosti. Drtivá většina těchto otisků ale nikdy nebude známa –⁠ a to ani mně,“ poznamenal podle serveru The Verge vedoucí inženýr projektu Allen Chen.

Pocta zdravotníkům i rodinný snímek

Perseverance tak na Mars přinesla například malý vrtulník Ingenuity nebo třeba osm krát třináct centimetrů velkou pamětní hliníkovou desku. Ta odkazuje k současné pandemii koronaviru a symbolem Aeskulapovy hole vzdává hold vytrvalosti zdravotníků po celém světě. Na vozítko byla plaketa umístěna při závěrečné montáži loni v květnu.

Hliníková pamětní deska se symbolem Aeskulapovy hole
Zdroj: NASA/JPL-Caltech

Nechybí například ani kovová destička s „rodinným portrétem“. Jak NASA uvádí, Perseverance je sice „největší, nejtěžší, nejčistší a nejsofistikovanější šestikolový robotický geolog, který byl kdy poslán do vesmíru“, nesmí se však zapomínat ani na její čtyři předchůdce. Jedná se o rovery Soujourner, Spirit, Opportunity a Curiosity.

Perseverance na rudou planetu také přivezla mikročipy s téměř 11 miliony jmén, které lidé poslali NASA, když se pro sondu vybíralo jméno. Nechybí ani 155 esejí finalistů zmíněné soutěže. Na destičce s těmito mikročipy je navíc vypálená grafika znázorňující Zemi a Mars. Paprsky propojující obě planety ukrývají vzkaz napsaný Morseovou abecedou. Jedná se o větu „Explore as One“ (jednotný průzkum).

Paprsky ukrývají vzkaz v morseovce
Zdroj: NASA/JPL-Caltech

První dinosaurus na Marsu

Jako oči pro Perseverace slouží kamerový systém Mastcam-Z, který dokáže pořizovat mimo jiné barevné snímky či videa. Kalibrační terč kamer přitom funguje také jako sluneční hodiny a kromě barev na něm jsou i obrázky znázorňující první formy pozemského života. Konkrétně jde o sinice, kapradinu, dinosaura, nechybí ani postava muže a ženy. 

Na vnějším okraji terče je pak možné spatřit nápis: „Jsme sami? Přišli jsme sem, abychom hledali stopy života a odebrali vzorky Marsu pro studium na Zemi. Těm, kteří následují, přejeme bezpečnou cestu a radost z objevování.“ Slova „Radost z objevování“ („Joy of  Discovery“) tento vzkaz v různých jazycích obklopují.  

Mastcam zdobí obrázky
Zdroj: NASA/JPL-Caltech

Keška a meteorit

 V neposlední řadě rover ukrývá překvapení pro příznivce geocachingu. Kalibrační terč přístroje SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics & Chemicals) obsahuje první kešku ve vesmíru. Vedle toho je v něm možné také najít kousek meteoritu z Marsu.

Kalibrační terč přístroje SHERLOC
Zdroj: NASA/JPL-Caltech

Úkolem sondy Perseverance, která na Marsu přistála ve druhé polovině února, je pátrat po stopách mikrobiálního života v dávné minulosti, ale také plnit úkoly spojené s přípravou budoucích výprav lidí na Mars.

První pohyb

První pomyslné kroky sonda učinila ve čtvrtek, kdy se poprvé od přistání na rudé planetě dala do pohybu. Během manévru, který měl prověřit správné fungování systému, se vozítko vybavené šesti kolečky posunulo o čtyři metry, poté se otočilo o 150 stupňů a urazilo dalších 2,5 metru opačným směrem. Celý proces trval třiatřicet minut.

První pohyb Perseverance na Marsu
Zdroj: ČTK/AP

„Myslím, že jsem ještě nikdy neměla takovou radost při pohledu na stopy od kol,“ uvedla na tiskové konferenci Anais Zarifianová, inženýrka, která má ve středisku NASA pro výzkum a vývoj proudových motorů na starosti pohyby roveru. „Naše první manévry dopadly neuvěřitelně dobře, je to důležitá etapa, kterou naše mise prošla,“ podtrhla v pátečním oznámení.

Rover bude schopný urazit 200 metrů za jeden marsovský den, který je o něco delší než ten pozemský. Průzkumník se pohybuje pětkrát rychleji než Curiosity, předchozí vozítko úřadu NASA na Marsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 18 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...