Sonda Perseverance na Mars přinesla „rodinný portrét“ nebo desku uctívající zdravotníky

Zašifrovaná věta na padáku není jediným vzkazem, který vozítko Perseverance přineslo na Mars. Na planetu se tak například dostala hliníková deska, která uctívá práci zdravotníků při pandemii koronaviru, mikročipy s téměř jedenácti miliony jmen nebo třeba takzvaná keška. Ve čtvrtek se robot dal poprvé do pohybu a urazil 6,5 metru.

Díky Perseverance se na Mars dostala celá řada předmětů či vzkazů. Zatímco některé jsou praktické, jiné svědčí o vynalézavosti těch, kteří je na misi vyslali. 

„Lidé zkrátka nemohou odolat tomu, aby do své práce vložili trochu své osobnosti. Drtivá většina těchto otisků ale nikdy nebude známa –⁠ a to ani mně,“ poznamenal podle serveru The Verge vedoucí inženýr projektu Allen Chen.

Pocta zdravotníkům i rodinný snímek

Perseverance tak na Mars přinesla například malý vrtulník Ingenuity nebo třeba osm krát třináct centimetrů velkou pamětní hliníkovou desku. Ta odkazuje k současné pandemii koronaviru a symbolem Aeskulapovy hole vzdává hold vytrvalosti zdravotníků po celém světě. Na vozítko byla plaketa umístěna při závěrečné montáži loni v květnu.

Hliníková pamětní deska se symbolem Aeskulapovy hole
Zdroj: NASA/JPL-Caltech

Nechybí například ani kovová destička s „rodinným portrétem“. Jak NASA uvádí, Perseverance je sice „největší, nejtěžší, nejčistší a nejsofistikovanější šestikolový robotický geolog, který byl kdy poslán do vesmíru“, nesmí se však zapomínat ani na její čtyři předchůdce. Jedná se o rovery Soujourner, Spirit, Opportunity a Curiosity.

Perseverance na rudou planetu také přivezla mikročipy s téměř 11 miliony jmén, které lidé poslali NASA, když se pro sondu vybíralo jméno. Nechybí ani 155 esejí finalistů zmíněné soutěže. Na destičce s těmito mikročipy je navíc vypálená grafika znázorňující Zemi a Mars. Paprsky propojující obě planety ukrývají vzkaz napsaný Morseovou abecedou. Jedná se o větu „Explore as One“ (jednotný průzkum).

Paprsky ukrývají vzkaz v morseovce
Zdroj: NASA/JPL-Caltech

První dinosaurus na Marsu

Jako oči pro Perseverace slouží kamerový systém Mastcam-Z, který dokáže pořizovat mimo jiné barevné snímky či videa. Kalibrační terč kamer přitom funguje také jako sluneční hodiny a kromě barev na něm jsou i obrázky znázorňující první formy pozemského života. Konkrétně jde o sinice, kapradinu, dinosaura, nechybí ani postava muže a ženy. 

Na vnějším okraji terče je pak možné spatřit nápis: „Jsme sami? Přišli jsme sem, abychom hledali stopy života a odebrali vzorky Marsu pro studium na Zemi. Těm, kteří následují, přejeme bezpečnou cestu a radost z objevování.“ Slova „Radost z objevování“ („Joy of  Discovery“) tento vzkaz v různých jazycích obklopují.  

Mastcam zdobí obrázky
Zdroj: NASA/JPL-Caltech

Keška a meteorit

 V neposlední řadě rover ukrývá překvapení pro příznivce geocachingu. Kalibrační terč přístroje SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics & Chemicals) obsahuje první kešku ve vesmíru. Vedle toho je v něm možné také najít kousek meteoritu z Marsu.

Kalibrační terč přístroje SHERLOC
Zdroj: NASA/JPL-Caltech

Úkolem sondy Perseverance, která na Marsu přistála ve druhé polovině února, je pátrat po stopách mikrobiálního života v dávné minulosti, ale také plnit úkoly spojené s přípravou budoucích výprav lidí na Mars.

První pohyb

První pomyslné kroky sonda učinila ve čtvrtek, kdy se poprvé od přistání na rudé planetě dala do pohybu. Během manévru, který měl prověřit správné fungování systému, se vozítko vybavené šesti kolečky posunulo o čtyři metry, poté se otočilo o 150 stupňů a urazilo dalších 2,5 metru opačným směrem. Celý proces trval třiatřicet minut.

První pohyb Perseverance na Marsu
Zdroj: ČTK/AP

„Myslím, že jsem ještě nikdy neměla takovou radost při pohledu na stopy od kol,“ uvedla na tiskové konferenci Anais Zarifianová, inženýrka, která má ve středisku NASA pro výzkum a vývoj proudových motorů na starosti pohyby roveru. „Naše první manévry dopadly neuvěřitelně dobře, je to důležitá etapa, kterou naše mise prošla,“ podtrhla v pátečním oznámení.

Rover bude schopný urazit 200 metrů za jeden marsovský den, který je o něco delší než ten pozemský. Průzkumník se pohybuje pětkrát rychleji než Curiosity, předchozí vozítko úřadu NASA na Marsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 12 mminutami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 17 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 21 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...