Zemětřesení, které zasáhlo v pátek jihovýchodní Asii, postihlo podle geologa a seismologa Aleše Špičáka nečekaně velkou oblast. V kombinaci s jeho silou to znamená velké materiální i lidské škody. Model Americké geologické služby zatím odhaduje očekávaná úmrtí na deset až sto tisíc. Pravděpodobnost, že počet obětí přesáhne sto tisíc, je v tuto chvíli dle modelu 22procentní.
„Příčinou zemětřesení byly pohyby horninových bloků na zlomu, který se táhne Myanmarem od severu k jihu,“ uvedl v České televizi seismolog Aleš Špičák z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Otřesy měly magnitudo 7,7.
Tato struktura je podle něj geologům dobře známá, byla příčinou mnoha zemětřesení v minulosti. Právě na základě zkušeností s minulými otřesy funguje model Americké geologické služby, který umí předpovědět ekonomické škody i ztráty na životech. V současné době odhaduje očekávaná úmrtí na deset až sto tisíc, ale s 22procentní pravděpodobností i nad sto tisíc:
Ekonomické škody by podle stejného modelu měly překročit sto tisíc milionů dolarů, podle amerických geologů jde o šest až sedmdesát procent HDP Myanmaru. „Odhad je vysoký,“ potvrdil Špičák.
- Velikost zemětřesení je vyjádřena veličinou magnitudo. Používá se několik magnitudových stupnic, jež se dají převést jedna na druhou pomocí empirických vzorců. Nejpoužívanější stupnici vytvořil americký seismolog Charles Richter roku 1938.
- Richterova stupnice – nebo také místní magnitudo zemětřesení – představuje jediné číslo, kterým se popisuje velikost (síla) zemětřesení. Je to logaritmická stupnice o základu 10 počítaná z vodorovné amplitudy největšího posunu od nuly na seismografu. Čím vyšší číslo, tím silnější zemětřesení.
Tato zóna je podle něj svislá, jde do velké hloubky. Bloky se podél zlomu pohybují horizontálně, což vede k častému tření. „Jsou zde relativně častá zemětřesení, ten zlom je významná struktura. Zlom odděluje dvě litosférické desky, které se vůči sobě velmi razantně pohybují. Těch zemětřesení zde bylo během století několik,“ doplňuje geolog.
Už nyní dochází k takzvaným dotřesům, což jsou zbytkové vlny energie. Ty nejsilnější podle Špičáka proběhnou ještě v pátek. Zatím nejsilnější dotřes měl magnitudo 6,4. „K dotřesům dochází a bude docházet několik dalších týdnů,“ doplňuje seismolog.
Překvapením je podle něj rozsah – tisíc kilometrů je mnoho i na tak velké zemětřesení. Škody proto mohou být rozsáhlé. Otřesy zaznamenaly i přístroje v České republice:
