V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař
13 minut
90′ ČT24: Dopad střídání času na zdraví
Podle Muchy nelze generalizovat, jaké dopady na lidské zdraví má střídání letního a zimního času. „Pravda ale je, že přechod na letní čas lidé snášejí hůře než ten druhý, kdy spí o hodinu déle,“ podotkl. Největší problémy se střídáním času mají ale podle něj lidé, kteří mají obecně problém se spánkem. „Hůř usínají, hůře udrží spánek a podobně. Opravdu se může stát, že několik dnů se prostě cítí hůř,“ dodává.
Poukázal na to, že existují biologické hodiny, astronomické hodiny a pak hodinky na ruce či hodiny na věži, které nám určují čas. „Většinou by měly být v souladu a je pravda, že přechod na letní a zimní čas trošičku uvedou do nesouladu,“ dodal s tím, že když je to o hodinu více, snáší se to lépe. Naopak když je to o hodinu méně, snáší se změna hůře. Záleží podle něj i na nastavení člověka, zda má či nemá jiné zdravotní problémy, ať už fyzické, či psychické.
Zmínil, že se dokonce udává, že během změny času zejména na letní dochází k častějším případům sebevražd. „Udává se i větší počet autonehod, kdy jsou řidiči méně soustředění, může se stát, že usínají za jízdy a podobně, ale zhruba týden trvá, než se běžný člověk aklimatizuje,“ dodal.
Zopakoval, že by se měly shodovat astronomický, biologický a lidský čas a z tohoto hlediska je pro člověka nejpřirozenější zimní čas. „Teď přecházíme do toho nepřirozeného, takže pokud bychom to měli brát podle biologických hodin, ten přechod by vlastně v tuto chvíli být neměl,“ dodal.
Zdechovský: Další studie už nejsou potřeba
Zdechovský dodal, že v roce 2018 proběhla velká anketa, kdy se Evropská komise ptala 4,5 milionu obyvatel Evropské unie na to, jestli by chtěli zrušení střídání času a oni řekli, že ano. Poté návrh schválil Evropský parlament a bylo to posunuto na úroveň členských států, z nichž 22 států se shodlo na přirozeném v čase, pět států řeklo, že chtějí letní čas. „Přišel covid a bylo to odloženo a přišla válka na Ukrajině a bylo to odloženo,“ dodal s tím, že i Ukrajina, která bojuje s ruskou agresí, zrušila střídání letního a zimního času.
„Evropská komise to musí v tuhle chvíli iniciovat,“ podokl Zdechovský. Čtyři roky se tomu podle něj nikdo nevěnoval. Na otázku moderátora, zda nejde v současné turbulentní době na mezinárodní scéně o marginálii, která může počkat, Zdechovský řekl, že jde o marginálii, kterou lze zrušit lusknutím prstu.
„Svoláte je (ministry, pozn.) do Bruselu, řeknete: ‚Pojďme to rozhodnout.‘ A zrušíte to. Já myslím, že není potřeba k tomu už další studie, protože studií, o které se to opíralo, jsou opravdu stovky a jsou od renomovaných odborníků lékařů, statistiků po celém světě,“ dodal s tím, že se už ukázalo, že střídání času má dopad na zdraví. Jde podle něj o odhodlání a o to ukázat, že je politická snaha věci měnit.
Zmínil, že chce toto téma v září znovu otevřít během portugalského předsednictví. „Pokud se nám v září podaří svolat jedno jednání, tak si myslím, že by se to mohlo definitivně rozhodnout.“
