Praktický lékař

Charita Roye Tohmého v Libanonu bojuje s chudobou a pomáhá v zemi se vším, na co tamní úřady samy nestačí. Potřebným například poskytuje bezplatné služby praktického lékaře. Její dobrovolníci zřídili vlastní charitativní kliniku a do země rovněž přivážejí léky od dárců ze zahraničí – často se jedná už o načatá balení. S povděkem si i pro ně přicházejí lidé, kteří ještě před pár lety žili na podobné úrovni jako průměrní Východoevropané. Poslední ranou v řadě krizí byla pro Libanon válka proti Izraeli, do které celou zemi svou agresí zatáhlo šíitské hnutí Hizballáh. Konflikt skončil v roce 2024 křehkým příměřím.

Ministerstvo spravedlnosti chce od příštího roku rozšířit počet věznic, kde bude ordinovat lékař na dálku prostřednictvím zdravotní sestry a počítače. Telemedicínu by měli nově spustit ve věznicích Rapotice, Rýnovice, Ostrov a Oráčov. Cílem je vyřešit akutní nedostatek praktických lékařů a zároveň šetřit veřejné prostředky. Pilotní projekt se už osvědčil ve Věznici Světlá nad Sázavou.

Evropa si v říjnu každoročně připomíná důležitost dárcovství orgánů. V Česku je nejčastěji transplantovaným orgánem ledvina a tuzemské zdravotnictví patří v této oblasti mezi evropskou špičku. Odborníci dlouhodobě usilují o zvýšení podílu transplantací ledvin od žijících dárců, které pacientům přinášejí lepší výsledky ve srovnání s ledvinami od zemřelých dárců. Překážkou často bývají pacienti, kteří se zdráhají hovořit o své situaci s blízkými nebo s lékaři. Překonání této bariéry může znamenat zásadní zlom v jejich cestě ke kvalitnějšímu životu bez dialýzy.

Čtyřicet praktických lékařů pro dospělé a deset pediatrů prochází školením ministerstva zdravotnictví zaměřeným na péči o těžce nemocné pacienty v závěru života. Učí se rozpoznat okamžik, kdy léčba už nemůže nemoc vyléčit, a je čas zaměřit se na úlevu od bolesti, zpomalení průběhu nemoci a podporu psychické pohody pacienta i jeho blízkých.

Podle epidemiologa Romana Prymuly poslední data ukazují na pokles počtu nakažených covidem-19. Zároveň ale v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou upozornil, že „stále rychleji a rychleji“ vznikají nové varianty viru. „Dobrou zprávou je, že jde o varianty omikron,“ dodal exministr zdravotnictví s tím, že ty nejsou klinicky tak závažné. Přesvědčování pacienta o vhodnosti očkování je podle něj úkolem praktického lékaře, který má důvěru svého pacienta. „Lékař by měl být nositelem objektivních informací a měl by o svého pacienta pečovat,“ uzavřel.

Od ledna příštího roku se změní podoba preventivních prohlídek u praktiků. Častěji pacientům vyšetří cukr či tuky v krvi nebo zkontrolují srdce pomocí EKG, aby včas zachytili chronické nemoci, sdělil předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. U dětí se více zaměří na odhalení očních vad nebo nadváhu.

Lékaři v Česku každoročně diagnostikují téměř sto tisíc případů rakoviny. Při včasném záchytu je většina z nich dobře léčitelná. Zdravotní pojišťovny proto hradí preventivní vyšetření, která pomáhají odhalit rakovinu prsu, tlustého střeva či děložního čípku. Od roku 2022 běží také program časného záchytu karcinomu plic a od roku 2024 screening rakoviny prostaty.

Na Vysočině testují projekt telemedicíny v domovech pro seniory. V kraji je nedostatek praktických lékařů, kteří do zařízení docházejí zpravidla jen jednou týdně. Díky diagnostickým přístrojům, které obsluhuje zdravotní sestra, a mobilní aplikaci lze stanovit diagnózu na dálku. Telemedicínu už využívají také domovy pro seniory ve Zlínském či Olomouckém kraji. On-line pohotovost funguje například v Jihočeském nebo Plzeňském kraji.

Lidí neregistrovaných u praktického lékaře bylo loni v Česku podle dat ministerstva zdravotnictví asi pět procent, část z nich přesto čerpala jejich péči. Dospělých mezi nimi bylo 449 tisíc, dětí 34 tisíc. Sdružení praktických lékařů, kterých je asi pět tisíc pro dospělé a dva tisíce pro děti, v březnu uvedlo čísla ještě vyšší, praktického lékaře podle něj nemá milion lidí, část ho sehnat nemůže, část mít nechce.

Ministerstvo zdravotnictví vybralo 140 ordinací, které vzdělají mladé praktické lékaře a stát je finančně podpoří. Vzhledem k velkému zájmu doktoři žádají, aby stát dotoval víc míst. Podle šéfa resortu Vlastimila Válka (TOP 09) by se na programu měly vyššími příspěvky podílet i kraje a pojišťovny.

Léčebné konopí na tlumení bolestí může předepisovat už přes sedmdesát praktických lékařů. Od dubna mají možnost žádat o registraci státní lékový ústav. Mnozí ale kritizují složitý proces. Podle ústavu systém funguje dobře a je uživatelsky přívětivý. I někteří pacienti však říkají, že trvá dlouho, než se k látce dostanou – s překážkami se setkávají také v lékárnách. Nově jim doktoři mohou předepsat konopí až na tři měsíce.

V Česku se ve středu koná tradiční sbírka proti rakovině. Tisíce dobrovolníků v ulicích nabízejí umělé žluté kvítky měsíčku lékařského, letos se světle zelenou stužkou. Sbírka, kterou pořádá Liga proti rakovině, se tento rok zaměřuje na prevenci nádorů tlustého střeva a konečníku. Tyto nádory lékaři v Česku každoročně diagnostikují zhruba sedmi tisícům lidí.

Praktičtí lékaři chtějí rozšířit preventivní prohlídky. Podle návrhu vyhlášky, který předložili ministrovi zdravotnictví Vlastimilu Válkovi (TOP 09), by některá vyšetření chtěli dělat u mladších pacientů než doteď – zejména ta, která dokáží odhalit onemocnění srdce a cév. Jsou totiž nejčastější příčinou úmrtí v Česku, každý rok jim podlehne čtyřicet tisíc lidí.

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.

Milion lidí v Česku nemá praktického lékaře, část ho sehnat nemůže, část mít nechce. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky tak čerpají péči na pohotovostech či u specialistů, což vše prodražuje. Řekl to při příležitosti zahájení kampaně 11 milionů důvodů. Ordinací lékařů pro dospělé je zhruba pět tisíc, kvůli stárnutí populace jich do deseti let bude potřeba o pětinu více.

Čím dál víc praktických lékařů má v péči pacienta s neobvyklou nemocí. V problematice se i líp orientují. Ukázal to průzkum asociace pro vzácná onemocnění. Zároveň ale upozorňuje na potíže s včasným určením správné diagnózy. Se vzácnou vývojovou vadou se potýká také sedmnáctiměsíční Viktorie – má pouze devět obratlů.

Nejčastější příčina úmrtí v Česku je onemocnění srdce a cév. Každý rok jim podlehne čtyřicet tisíc lidí. Řadě potíží se přitom podle lékařů dá zabránit. Národní kardiovaskulární plán počítá s větší i dřívější prevencí těchto onemocnění. Změnit by se měly třeba pravidelné prohlídky u praktiků, kteří by mohli stanovit častější návštěvy. Prohlídky by se také měly rozšířit o nová vyšetření.

Praktičtí lékaři pro dospělé a pro děti odvolali svůj protest, který plánovali na konec října. Resort zdravotnictví upraví úhradovou vyhlášku, která rozděluje peníze na rok 2025, podle jejich požadavků, oznámil po jednání s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. S ambulantními specialisty budou zástupci resortu jednat v úterý.

Veřejné zdravotní pojištění bude mít v letošním roce deficit jedenáct miliard korun, celkem hospodaří s 502,6 miliardy korun. Peníze chce ministerstvo zdravotnictví dorovnat z příjmů roku 2025, které odhaduje na 529,7 miliardy. Na nárůst úhrad zdravotní péče tak bude k dispozici jen pět miliard, řekl ředitel odboru regulace cen a úhrad ministerstva Tomáš Troch. Praktičtí lékaři v reakci na úhradovou vyhlášku chystají protest. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) s nimi bude jednat příští týden.

S chladným počasím vzrostl zájem lidí o očkování proti covidu-19. Některá centra v nemocnicích hlásí plné čekárny, uvítala by proto větší zapojení praktiků. Očkování je totiž možné jak v centrech zdravotnických zařízení, tak u praktických lékařů. Kvůli náročné administrativě to ale může být někde problém.

Protesty organizované lékařskými a zdravotnických odbory kvůli navýšení platů a mezd zdravotníků budou až příští rok. Může jít o výpovědi z přesčasové práce, ale i jinou formu, oznámila na středeční tiskové konferenci předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Odbory podle ní zvažovaly, že se připojí k protestům praktických lékařů a ambulantních specialistů oznámeným na konec října. Původně plánované opakování výpovědí z přesčasové práce oznámené v září nakonec odložily i kvůli povodním na začátek příštího roku.

Skoro milion Čechů nemá svého vlastního praktického lékaře. To pak může mít za následek přetížení ambulancí a urgentních příjmů. Místo návštěvy praktického lékaře si navíc mnoho pacientů volá i kvůli banálním potížím sanitku. Možnostem, jak současný problém řešit, se věnoval pořad Zkraje.

Ve Zlínském kraji odstartoval program týdenních stáží Praktikem na zkoušku. Hejtmanství tím chce mediky motivovat k tomu, aby se o tento obor zajímali a vybrali si ho při studiu. Praktických lékařů je v kraji nedostatek, čtyřicet procent z nich je navíc starších šedesáti let.

Města v Královéhradeckém kraji řeší nedostatek praktických lékařů. Trutnovu se ale podařilo získat hned dva nové praktické lékaře. Prostory jim poskytla radnice, do provozu investovala zhruba šest milionů korun. Lékaři tam začnou ordinovat v pondělí 3. června. Jen v tomto regionu nemá doposud praktického lékaře pět procent lidí, v Ústeckém kraji dokonce sedm procent.