Screeningy zachraňují životy, jejich nabídka se rozšiřuje

Lékaři v Česku každoročně diagnostikují téměř sto tisíc případů rakoviny. Při včasném záchytu je většina z nich dobře léčitelná. Zdravotní pojišťovny proto hradí preventivní vyšetření, která pomáhají odhalit rakovinu prsu, tlustého střeva či děložního čípku. Od roku 2022 běží také program časného záchytu karcinomu plic a od roku 2024 screening rakoviny prostaty.

Rakovina tlustého střeva a konečníku patří v tuzemsku k nejčastějším onkologickým onemocněním. Vyvíjí se obvykle dlouhodobě a výraznější příznaky se objevují až v pokročilejších stadiích. Jen předloni na toto onemocnění zemřely více než tři tisíce lidí.

Na kolonoskopii se objednal například Pavel Janeček z Moravy. „Myslím si, že by se toho lidé bát neměli,“ řekl padesátník, který vyšetření absolvoval bez obav, a dokonce i bez utišující injekce.

Dosud mají pacienti nárok na vyšetření zdarma od 50 let věku. Od příštího roku se tato hranice posune. „Nově na něj budou mít nárok i lidé od 45 let. Speciální komise začátkem října aktualizuje doporučený standard pro poskytování a vykazování těchto výkonů,“ potvrdil mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Včasná kolonoskopie umožňuje odstranit polypy nebo odhalit nádor. „Když pacient přijde až ve chvíli, kdy má potíže, bývá nemoc často v pokročilém stadiu, které už nemusí být léčitelné,“ upozorňuje gastroenterolog Evžen Machytka z kliniky Endohope. Na vznik nádoru má vliv genetika, nezdravá strava, alkohol, kouření i sedavý způsob života.

Když byl screening v roce 2008 zaveden, bylo Česko v úmrtnosti na rakovinu tlustého střeva a konečníku třetí nejhorší v Evropě. Slovensko tehdy zaujímalo nelichotivé druhé místo. V roce 2020, kdy na Slovensku podobný program neexistoval, na tom země byla úplně nejhůř, zatímco Česko v počtu úmrtí kleslo na dvacátou příčku.

Nahrávám video

Plíce a prostata

Co se rakoviny týče, nejvíce lidí v Česku umírá na tu plicní. Důvodem je především pozdní příchod pacientů k lékaři. „Plíce nebolí, proto jediný způsob, jak rakovinu odhalit včas, je pravidelné CT vyšetření u osob s vysokým rizikem,“ uvedla mluvčí Masarykova onkologického ústavu v Brně Klára Jirkovská.

Od spuštění screeningu v roce 2022 se v brněnském ústavu přihlásilo 627 pacientů, 436 z nich podstoupilo CT vyšetření. U sedmi pacientů byl nález pozitivní.

Každý rok je v Česku nově diagnostikováno zhruba osm tisíc případů rakoviny prostaty, což je téměř trojnásobek oproti situaci před dvaceti lety. Důvodem je stárnutí populace i přesnější diagnostika. Od loňska má Česko jako první země v Evropě nový screeningový program.

Během prvního roku jej absolvovalo asi 150 tisíc mužů. U téměř deseti procent z nich byla zjištěna zvýšená hladina antigenu PSA, což vyžadovalo další sledování. U devíti set mužů pak lékaři rakovinu skutečně odhalili.

Dlouhodobý mamografický program

K zemím provádějícím mamografický screening se Česko připojilo už v září 2002. Ženy od 45 let mají možnost každé dva roky absolvovat preventivní vyšetření ve specializovaném centru. „Počty žen přicházejících na mamografický screening jsou v Masarykově onkologickém ústavu dlouhodobě stabilní. Pokles nastal jen během epidemie covidu-19,“ shrnula mluvčí ústavu.

V letech 2010 až 2024 zde bylo vyšetřeno 65 418 žen. U 3265 z nich byl díky screeningu odhalen novotvar prsu, který mohl být okamžitě léčen.

Prevence rakoviny děložního hrdla

Screening rakoviny děložního hrdla provádí gynekolog v rámci pravidelných preventivních prohlídek jednou ročně u žen od patnácti let. Součástí je cytologické vyšetření stěru z děložního hrdla. Od roku 2021 se u žen ve věku 35 a 45 let, a od 1. ledna 2024 také u žen ve věku 55 let, provádí test na přítomnost HPV.

Příčinou rakoviny děložního hrdla je ve více než 99 procentech případů dlouhotrvající infekce lidským papilomavirem. Účinnou prevencí je očkování. Podobně jako u rakoviny prsu, kde zavedení screeningu snížilo úmrtnost o třetinu, klesla úmrtnost u rakoviny děložního hrdla přibližně o čtvrtinu.

Doporučení k absolvování screeningových vyšetření dává praktický lékař nebo gynekolog. Zdravotní pojišťovny své klienty na blížící se termíny prohlídek upozorňují dopisem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 3 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 6 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 6 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 7 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 7 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 8 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.