Chřipka, covid a další respirační nemoci se šíří Českem. Podle hlavní hygieničky počet lidí s respiračními nemocemi dosáhl hranice epidemie. Nejvíc nemocných přibývá mezi dětmi. Lékaři potvrdili i výskyt chřipkového viru H3N2 subtypu K, na který hůř funguje očkování. Blížící se vánoční svátky podle odborníků nárůst nemocných přibrzdí, ale období nemocí nejspíš prodlouží.
Suchý kašel a ucpaný nos – potíže, se kterými Michal k lékaři běžně nechodí. Jenže tentokrát příznaky dlouho neustupovaly. „Začalo se mi zaléhat ucho a málokdy mi je zima a najednou mi začala být zima,“ popsal pacient.
Nemocných přibývá ve všech krajích a věkových skupinách. Nejvíc ale u dětí od 6 do 14 let. Minulý týden zdravotníci hlásili skoro patnáct set nemocných na sto tisíc obyvatel – tedy o pětinu více než v předchozím týdnu.
Nával pacientů očekává praktický lékař Josef Šotola po Vánocích. Teď podle něj lidé často návštěvu ordinace odkládají. „Dárky a předvánoční shon a úklid je důležitější, což já si tedy nemyslím, ale oni ano,“ dodal.
S větším počtem nemocných po svátcích počítají i v nemocnicích. U rizikových pacientů je podle lékařů důležité včas chřipku odhalit – pomocí testů u praktika nebo z lékárny.
„Jak v případě chřipky, tak covidu máme k dispozici antivirotika, která můžeme nabídnout a tím pádem můžeme i snížit riziko třeba hospitalizace nebo závažného průběhu,“ prohlásil přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol Milan Trojánek.
Žloutenka i exotické nemoci
Problematická je dál i žloutenka. Třeba staniční sestra Hana Černá na Klinice infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol přiblížila, že na jejím pracovišti jsou hospitalizovaní především pacienti se žloutenkou typu A.
Hepatitida typu A se projevila i u Josefa Vaňka, a to návaly horkosti a nevolností. Izolace je u této nemoci povinná. Vaněk nicméně věří, že domů bude moct jít ještě před Štědrým dnem. I když sváteční večeři si kvůli žloutenkové dietě nejspíš nedá.
Nejlepší ochranou je časté a pečlivé mytí rukou. A také očkování. To by měli lidé zvážit, i pokud chtějí závěr roku strávit v zahraničí.
„Zejména pak v lednu máme spoustu pacientů, kteří mají některé z tropických infekcí, příkladem může být horečka dengue, která je asi nejčastější. V minulém roce jsme zaznamenali spoustu případů horečky chikungunya a zároveň malárie,“ přiblížil Trojánek.
Právě malárie je z tropických horečnatých infekcí vůbec nejzávažnější. Letos se s ní v Česku léčilo už skoro čtyřicet lidí.
Očkování a jeho efektivita
Světová zdravotnická organizace (WHO) letos opakovaně varovala před návratem nemocí, proti kterým je účinné očkování. Podle WHO nechávají rodiče v Evropě svoje děti očkovat méně často než před pěti lety.
V Česku aktuální data ukazují, že ochranu před spalničkami, zarděnkami a příušnicemi má v průměru kolem 95 procent dětí. U těch narozených v roce 2022 se data ještě postupně mění kvůli odkladům a rozložení očkování.
Podobně vysoká je i proočkovanost takzvanou hexavakcínou – ta kombinuje hned šest vážných nemocí jako dětská obrna, černý kašel, záškrt nebo žloutenka typu B. V tomto případě podíl očkovaných mírně roste.
V Česku se povinně očkuje proti záškrtu, spalničkám, tetanu nebo třeba zarděnkám – celkem se jedná o devět nemocí, které mají hlavně u dětí často nebezpečný průběh. A v rizikových případech může být povinná i vakcinace proti tuberkulóze.
Část dětí má ale od narození oslabenou imunitu nebo výraznou alergickou reakci a vakcínu dostat nemůžou. Právě je přitom chrání vysoká proočkovanost – díky ní totiž výrazně klesá riziko, že se s nemocí v kolektivu setkají.
Návrat spalniček
Navzdory vakcinaci se ale v některých zemích vrací infekce, které lidstvo v minulosti už skoro úplně porazilo. Před 25 lety byly spalničky v USA prohlášeny za vymýcené, ale teď už to neplatí. Na začátku prosince úřady hlásily skoro dva tisíce nakažených.
„Nevím, proč proočkovanost klesá, ale objevuje se hodně zkreslených informací a lží. MMR vakcíny jsou ty nejúčinnější vakcíny, jaké máme. Dvě dávky zajistí 98procentní ochranu před spalničkami, pokud je člověk viru vystaven,“ nastínila Rebecca Sunemschineová z Arizonské státní univerzity.
Česká republika přišla o status země bez spalniček v roce 2019 – tehdy epidemiologové zaznamenali skoro šest set případů. Loni jich bylo hlášeno 35.
„Podle WHO se za poslední čtvrtstoletí podařilo zachránit skoro 60 milionů životů díky vakcínám. Přesto nákaza loni propukla skoro v šesti desítkách zemí. Experti proto volají pro podpoře očkovacích programů,“ přiblížila redaktorka ČT Kateřina Poláková.
Boj proti dětské obrně
Jedním z neúspěšnějších očkovacích programů v historii byl ten proti dětské obrně. V roce 1961 se Československo stalo první zemí na světě, kde byla dětská obrna vymýcena. Od globální očkovací kampaně na konci osmdesátých let se počet případů celosvětově snížil o 99 procent.
Během letošního podzimu ale epidemiologové v Německu odhalili divokou variantu viru v odpadních vodách. Díky vysoké proočkovanosti obyvatelstva je riziko pro veřejnost minimální. I tak experti nabádají k opatrnosti.
Tato událost jasně ukazuje, že dokud nebude dětská obrna vymýcena všude, ve všech zemích zůstává riziko zavlečení viru a potenciálního znovunakažení, uvedla WHO.
V Evropě se objevují i další nemoci spojované s dobou dávno minulou. V Chorvatsku a Rumunsku epidemiologové zachytili případy lepry. Právě Rumunsko je spojené i s posledním evropským leprosáriem – azylovým místem pro pacienty v pokročilých stádiích nemoci. Dnes už se lepra dá dobře léčit, pokud je zachycena včas.
