Komáry nejvíc přitahují pijáci piva a lidé, kteří měli nedávno sex, ukázala studie

Studie, která vystavila účastníky hudebního festivalu hladovým komárům, popsala, že tento krvesajný hmyz preferuje mimo jiné lidi, kteří pijí pivo.

Večerní posezení u grilu. Lidé popíjejí, opékají, povídají si a jedí. A kolem uší jim bzučí komáři. Zatímco na někoho nesednou, kolem jiných lidí se rojí a také na ně častěji usednou a probodnou jim svým sosákem kůži, aby jim sáli krev. Ale proč si vyberou jen někoho a další ignorují?

V experimentu se to pokusili zjistit nizozemští vědci. A zjistili, že jedním z faktorů, které dělají z člověka maják, který komáry přitahuje, je pivo. Pokus probíhal roku 2023 na hudebním festivalu Lowlands, který se každý rok koná v Nizozemsku. Vědci komáry nechali „okusovat“ účastníky této akce.

Tým vedený Felixem Hollem si zřídil laboratoř v několika propojených kontejnerech přímo na festivalu. Nabídl jeho účastníkům neobvyklou zážitkovou akci: možnost nechat se sát komáry. Asi pět stovek dobrovolníků vyplnilo dotazníky o svém zdravotním stavu a pak vložili ruku do skříňky, kde byly hladové samice komárů.

Videokamera zaznamenávala, kolik hmyzu přistálo na paži dobrovolníka ve srovnání s cukrovou pastí na druhé straně klece. Porovnáním videozáznamů a odpovědí v dotazníku vědci zjistili několik jasných výsledků.

Pivo dělá (pro komáry) krásná těla

Účastníci pokusu, kteří pili pivo, byli pro komáry 1,35krát atraktivnější než ti, kteří pivo nepili. To ale nebylo jediné, co komáry přitahovalo podobně silně. Častěji totiž útočili i na lidi, kteří předchozí noc měli pohlavní styk. Naopak méně je zajímaly a přitahovaly osoby, které se nedávno sprchovaly nebo mazaly opalovacím krémem.

„Zjistili jsme, že komáry přitahují lidé, kteří nepoužívají opalovací krém, pijí pivo a sdílejí svou postel s jinými lidmi,“ napsali vědci v článku zveřejněném na preprintovém serveru bioRxiv.

Výsledky výzkumu mohou vypadat lehce úsměvně, ale ve skutečnosti mohou pomoci s jednou z nejvážnějších zdravotních hrozeb, jíž lidstvo čelí. Když se řekne smrtící zvířata, většina lidí si vybaví žraloky nebo hady. Ale nejnebezpečnějším zvířetem na světě, pokud jde o počet lidí, které každoročně zabije, je zdaleka komár. Ačkoli se odhady liší, některé zdroje se domnívají, že komáři jsou zodpovědní za až jeden milion úmrtí lidí ročně, zatímco hadi zabijí odhadem 100 tisíc a žraloci pouhých deset osob.

Viry a paraziti

Tento malý hmyz to nedělá sám. Tak nebezpečný je proto, že přenáší viry a parazity, kteří způsobují devastující nemoci. Každý rok zabije jen malárie, přenášená komárem Anopheles, přibližně 600 tisíc lidí, hlavně dětí. A u dalších dvou set milionů osob způsobí menší zdravotní problémy.

Mezi další nemoci přenášené komáry patří dengue, která každoročně způsobuje 100 až 400 milionů případů po celém světě, žlutá zimnice s vysokou úmrtností nebo japonská encefalitida, která každoročně zabíjí více než 10 tisíc lidí, převážně v Asii, ale třeba také virus zika.

Tato studie byla sice omezená jen na jeden festival a některé jeho účastníky, přesto přináší vhled do toho, proč jsou někteří lidé pro komáry obzvláště atraktivní. A nabízí informace o tom, jak se chránit před kousnutím, například používáním opalovacího krému, pravidelným sprchováním a omezením konzumace piva nebo jeho úplným vynecháním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 11 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...