Komáry nejvíc přitahují pijáci piva a lidé, kteří měli nedávno sex, ukázala studie

Studie, která vystavila účastníky hudebního festivalu hladovým komárům, popsala, že tento krvesajný hmyz preferuje mimo jiné lidi, kteří pijí pivo.

Večerní posezení u grilu. Lidé popíjejí, opékají, povídají si a jedí. A kolem uší jim bzučí komáři. Zatímco na někoho nesednou, kolem jiných lidí se rojí a také na ně častěji usednou a probodnou jim svým sosákem kůži, aby jim sáli krev. Ale proč si vyberou jen někoho a další ignorují?

V experimentu se to pokusili zjistit nizozemští vědci. A zjistili, že jedním z faktorů, které dělají z člověka maják, který komáry přitahuje, je pivo. Pokus probíhal roku 2023 na hudebním festivalu Lowlands, který se každý rok koná v Nizozemsku. Vědci komáry nechali „okusovat“ účastníky této akce.

Tým vedený Felixem Hollem si zřídil laboratoř v několika propojených kontejnerech přímo na festivalu. Nabídl jeho účastníkům neobvyklou zážitkovou akci: možnost nechat se sát komáry. Asi pět stovek dobrovolníků vyplnilo dotazníky o svém zdravotním stavu a pak vložili ruku do skříňky, kde byly hladové samice komárů.

Videokamera zaznamenávala, kolik hmyzu přistálo na paži dobrovolníka ve srovnání s cukrovou pastí na druhé straně klece. Porovnáním videozáznamů a odpovědí v dotazníku vědci zjistili několik jasných výsledků.

Pivo dělá (pro komáry) krásná těla

Účastníci pokusu, kteří pili pivo, byli pro komáry 1,35krát atraktivnější než ti, kteří pivo nepili. To ale nebylo jediné, co komáry přitahovalo podobně silně. Častěji totiž útočili i na lidi, kteří předchozí noc měli pohlavní styk. Naopak méně je zajímaly a přitahovaly osoby, které se nedávno sprchovaly nebo mazaly opalovacím krémem.

„Zjistili jsme, že komáry přitahují lidé, kteří nepoužívají opalovací krém, pijí pivo a sdílejí svou postel s jinými lidmi,“ napsali vědci v článku zveřejněném na preprintovém serveru bioRxiv.

Výsledky výzkumu mohou vypadat lehce úsměvně, ale ve skutečnosti mohou pomoci s jednou z nejvážnějších zdravotních hrozeb, jíž lidstvo čelí. Když se řekne smrtící zvířata, většina lidí si vybaví žraloky nebo hady. Ale nejnebezpečnějším zvířetem na světě, pokud jde o počet lidí, které každoročně zabije, je zdaleka komár. Ačkoli se odhady liší, některé zdroje se domnívají, že komáři jsou zodpovědní za až jeden milion úmrtí lidí ročně, zatímco hadi zabijí odhadem 100 tisíc a žraloci pouhých deset osob.

Viry a paraziti

Tento malý hmyz to nedělá sám. Tak nebezpečný je proto, že přenáší viry a parazity, kteří způsobují devastující nemoci. Každý rok zabije jen malárie, přenášená komárem Anopheles, přibližně 600 tisíc lidí, hlavně dětí. A u dalších dvou set milionů osob způsobí menší zdravotní problémy.

Mezi další nemoci přenášené komáry patří dengue, která každoročně způsobuje 100 až 400 milionů případů po celém světě, žlutá zimnice s vysokou úmrtností nebo japonská encefalitida, která každoročně zabíjí více než 10 tisíc lidí, převážně v Asii, ale třeba také virus zika.

Tato studie byla sice omezená jen na jeden festival a některé jeho účastníky, přesto přináší vhled do toho, proč jsou někteří lidé pro komáry obzvláště atraktivní. A nabízí informace o tom, jak se chránit před kousnutím, například používáním opalovacího krému, pravidelným sprchováním a omezením konzumace piva nebo jeho úplným vynecháním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 11 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 14 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 16 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 17 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 18 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 19 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.