Komáry nejvíc přitahují pijáci piva a lidé, kteří měli nedávno sex, ukázala studie

Studie, která vystavila účastníky hudebního festivalu hladovým komárům, popsala, že tento krvesajný hmyz preferuje mimo jiné lidi, kteří pijí pivo.

Večerní posezení u grilu. Lidé popíjejí, opékají, povídají si a jedí. A kolem uší jim bzučí komáři. Zatímco na někoho nesednou, kolem jiných lidí se rojí a také na ně častěji usednou a probodnou jim svým sosákem kůži, aby jim sáli krev. Ale proč si vyberou jen někoho a další ignorují?

V experimentu se to pokusili zjistit nizozemští vědci. A zjistili, že jedním z faktorů, které dělají z člověka maják, který komáry přitahuje, je pivo. Pokus probíhal roku 2023 na hudebním festivalu Lowlands, který se každý rok koná v Nizozemsku. Vědci komáry nechali „okusovat“ účastníky této akce.

Tým vedený Felixem Hollem si zřídil laboratoř v několika propojených kontejnerech přímo na festivalu. Nabídl jeho účastníkům neobvyklou zážitkovou akci: možnost nechat se sát komáry. Asi pět stovek dobrovolníků vyplnilo dotazníky o svém zdravotním stavu a pak vložili ruku do skříňky, kde byly hladové samice komárů.

Videokamera zaznamenávala, kolik hmyzu přistálo na paži dobrovolníka ve srovnání s cukrovou pastí na druhé straně klece. Porovnáním videozáznamů a odpovědí v dotazníku vědci zjistili několik jasných výsledků.

Pivo dělá (pro komáry) krásná těla

Účastníci pokusu, kteří pili pivo, byli pro komáry 1,35krát atraktivnější než ti, kteří pivo nepili. To ale nebylo jediné, co komáry přitahovalo podobně silně. Častěji totiž útočili i na lidi, kteří předchozí noc měli pohlavní styk. Naopak méně je zajímaly a přitahovaly osoby, které se nedávno sprchovaly nebo mazaly opalovacím krémem.

„Zjistili jsme, že komáry přitahují lidé, kteří nepoužívají opalovací krém, pijí pivo a sdílejí svou postel s jinými lidmi,“ napsali vědci v článku zveřejněném na preprintovém serveru bioRxiv.

Výsledky výzkumu mohou vypadat lehce úsměvně, ale ve skutečnosti mohou pomoci s jednou z nejvážnějších zdravotních hrozeb, jíž lidstvo čelí. Když se řekne smrtící zvířata, většina lidí si vybaví žraloky nebo hady. Ale nejnebezpečnějším zvířetem na světě, pokud jde o počet lidí, které každoročně zabije, je zdaleka komár. Ačkoli se odhady liší, některé zdroje se domnívají, že komáři jsou zodpovědní za až jeden milion úmrtí lidí ročně, zatímco hadi zabijí odhadem 100 tisíc a žraloci pouhých deset osob.

Viry a paraziti

Tento malý hmyz to nedělá sám. Tak nebezpečný je proto, že přenáší viry a parazity, kteří způsobují devastující nemoci. Každý rok zabije jen malárie, přenášená komárem Anopheles, přibližně 600 tisíc lidí, hlavně dětí. A u dalších dvou set milionů osob způsobí menší zdravotní problémy.

Mezi další nemoci přenášené komáry patří dengue, která každoročně způsobuje 100 až 400 milionů případů po celém světě, žlutá zimnice s vysokou úmrtností nebo japonská encefalitida, která každoročně zabíjí více než 10 tisíc lidí, převážně v Asii, ale třeba také virus zika.

Tato studie byla sice omezená jen na jeden festival a některé jeho účastníky, přesto přináší vhled do toho, proč jsou někteří lidé pro komáry obzvláště atraktivní. A nabízí informace o tom, jak se chránit před kousnutím, například používáním opalovacího krému, pravidelným sprchováním a omezením konzumace piva nebo jeho úplným vynecháním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 14 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 18 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...