Komáry nejvíc přitahují pijáci piva a lidé, kteří měli nedávno sex, ukázala studie

Studie, která vystavila účastníky hudebního festivalu hladovým komárům, popsala, že tento krvesajný hmyz preferuje mimo jiné lidi, kteří pijí pivo.

Večerní posezení u grilu. Lidé popíjejí, opékají, povídají si a jedí. A kolem uší jim bzučí komáři. Zatímco na někoho nesednou, kolem jiných lidí se rojí a také na ně častěji usednou a probodnou jim svým sosákem kůži, aby jim sáli krev. Ale proč si vyberou jen někoho a další ignorují?

V experimentu se to pokusili zjistit nizozemští vědci. A zjistili, že jedním z faktorů, které dělají z člověka maják, který komáry přitahuje, je pivo. Pokus probíhal roku 2023 na hudebním festivalu Lowlands, který se každý rok koná v Nizozemsku. Vědci komáry nechali „okusovat“ účastníky této akce.

Tým vedený Felixem Hollem si zřídil laboratoř v několika propojených kontejnerech přímo na festivalu. Nabídl jeho účastníkům neobvyklou zážitkovou akci: možnost nechat se sát komáry. Asi pět stovek dobrovolníků vyplnilo dotazníky o svém zdravotním stavu a pak vložili ruku do skříňky, kde byly hladové samice komárů.

Videokamera zaznamenávala, kolik hmyzu přistálo na paži dobrovolníka ve srovnání s cukrovou pastí na druhé straně klece. Porovnáním videozáznamů a odpovědí v dotazníku vědci zjistili několik jasných výsledků.

Pivo dělá (pro komáry) krásná těla

Účastníci pokusu, kteří pili pivo, byli pro komáry 1,35krát atraktivnější než ti, kteří pivo nepili. To ale nebylo jediné, co komáry přitahovalo podobně silně. Častěji totiž útočili i na lidi, kteří předchozí noc měli pohlavní styk. Naopak méně je zajímaly a přitahovaly osoby, které se nedávno sprchovaly nebo mazaly opalovacím krémem.

„Zjistili jsme, že komáry přitahují lidé, kteří nepoužívají opalovací krém, pijí pivo a sdílejí svou postel s jinými lidmi,“ napsali vědci v článku zveřejněném na preprintovém serveru bioRxiv.

Výsledky výzkumu mohou vypadat lehce úsměvně, ale ve skutečnosti mohou pomoci s jednou z nejvážnějších zdravotních hrozeb, jíž lidstvo čelí. Když se řekne smrtící zvířata, většina lidí si vybaví žraloky nebo hady. Ale nejnebezpečnějším zvířetem na světě, pokud jde o počet lidí, které každoročně zabije, je zdaleka komár. Ačkoli se odhady liší, některé zdroje se domnívají, že komáři jsou zodpovědní za až jeden milion úmrtí lidí ročně, zatímco hadi zabijí odhadem 100 tisíc a žraloci pouhých deset osob.

Viry a paraziti

Tento malý hmyz to nedělá sám. Tak nebezpečný je proto, že přenáší viry a parazity, kteří způsobují devastující nemoci. Každý rok zabije jen malárie, přenášená komárem Anopheles, přibližně 600 tisíc lidí, hlavně dětí. A u dalších dvou set milionů osob způsobí menší zdravotní problémy.

Mezi další nemoci přenášené komáry patří dengue, která každoročně způsobuje 100 až 400 milionů případů po celém světě, žlutá zimnice s vysokou úmrtností nebo japonská encefalitida, která každoročně zabíjí více než 10 tisíc lidí, převážně v Asii, ale třeba také virus zika.

Tato studie byla sice omezená jen na jeden festival a některé jeho účastníky, přesto přináší vhled do toho, proč jsou někteří lidé pro komáry obzvláště atraktivní. A nabízí informace o tom, jak se chránit před kousnutím, například používáním opalovacího krému, pravidelným sprchováním a omezením konzumace piva nebo jeho úplným vynecháním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
před 12 hhodinami

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
před 14 hhodinami

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
před 15 hhodinami

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
před 19 hhodinami

Porno, sítě, hry. Hyde Park Civilizace řešil digitální hrozby

Stále mladší děti tráví stále více času na sociálních sítích. Ty jim poskytují spoustu zábavy, poznání i sociálních vazeb, ale také skýtají mnoho nástrah. Pro rodiče může být složité tato rizika pochopit, protože v jejich mládí nebyla lidská identita natolik propojená s tou digitální a většina takových hrozeb nebyla tak rozšířená. Tématu se věnoval Hyde Park Civilizace.
před 20 hhodinami

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
23. 2. 2026

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
23. 2. 2026

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
23. 2. 2026
Načítání...