Paliativní péče u praktika. Lékaři se učí, jak pomoci pacientům důstojně dožít

Čtyřicet praktických lékařů pro dospělé a deset pediatrů prochází školením ministerstva zdravotnictví zaměřeným na péči o těžce nemocné pacienty v závěru života. Učí se rozpoznat okamžik, kdy léčba už nemůže nemoc vyléčit, a je čas zaměřit se na úlevu od bolesti, zpomalení průběhu nemoci a podporu psychické pohody pacienta i jeho blízkých.

Program má podle předsedy České společnosti paliativní medicíny Ondřeje Kopeckého posílit roli praktických lékařů v péči o pacienty se závažným onemocněním. Od února 2026 na něj naváže roční pilotní projekt v ordinacích, během kterého si lékaři nové přístupy vyzkoušejí přímo při práci s pacienty. Cílem je, aby se paliativní přístup stal do budoucna přirozenou součástí praxe každého praktického lékaře.

„Smrt je přirozené téma, kterému se v medicíně často vyhýbáme. Já ale chci být se svými pacienty i v této fázi života – doprovázet je až do konce,“ říká praktická lékařka Eva Šproch, která se školení účastní.

Projekt podle ní pomáhá doktorům získat jistotu při rozhovorech o prognóze a v rozhodování o dalším postupu péče. „Praktičtí lékaři často nevědí, kdy a jak téma paliativní péče s pacientem otevřít,“ přiznává.

Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Ondřeje Jakoba se školení zaměřuje nejen na klinické dovednosti, jako je například rozpoznání pacienta v závěru života, ale také na komunikaci, psychologické aspekty péče a sebepéči lékařů. Cílem je, aby praktičtí lékaři uměli pacienta v závěru života podpořit komplexně, po stránce fyzické i psychické. „Jde o dovednosti v léčbě symptomů, komunikaci i právních otázkách. Důležité je, aby se lékaři nebáli o těchto tématech mluvit a uměli propojit pacienta s potřebnými službami,“ dodává Kopecký.

Pilotní projekt ukáže, jak paliativní péče funguje v praxi

Na školení naváže roční pilotní projekt v ordinacích, během kterého si lékaři nové postupy vyzkoušejí přímo při práci s pacienty. „Pilotní projekt ověří dva klíčové postupy – pro včasné rozpoznání pacienta v závěru života a pro plánování jeho péče,“ upřesňuje místopředseda České společnosti paliativní medicíny Ondřej Sláma. Projekt má podle něj pomoci lékařům lépe koordinovat péči s rodinami i s poskytovateli hospicových a domácích služeb.

Vyhodnocení pilotního projektu v rámci programu Standardizace paliativní péče v Česku proběhne v roce 2027. Projekt bude sledovat, jak nové možnosti pomáhají lékařům v praxi a jak je vnímají samotní pacienti. Důležitým ukazatelem bude mimo jiné to, kolik lidí mohlo dožít doma, kolik využilo hospicovou péči a kolik zůstalo v nemocnici. „Tato data budou porovnána s kontrolní skupinou podobných pacientů, u kterých pilotní přístup zaveden nebude,“ dodává Sláma.

Návod pro práci s pacienty

Získané výsledky pak poslouží jako podklad pro doporučení, které by se mělo stát standardem péče praktických lékařů po celé zemi. Nepůjde o povinnost danou zákonem, ale o odborný návod, jak pacientům v závěru života poskytnout co nejvhodnější péči. Podle mluvčího resortu zdravotnictví Jakoba je důležité, aby díky doporučením přibývali lékaři, kteří umí poskytnout paliativní péči, případně aby věděli, na koho ze svých kolegů se můžou obrátit.

Ministerstvo projektem reaguje na stárnutí české populace a rostoucí počet chronicky nemocných, kteří v závěru života potřebují paliativní péči. Cílem je také snížit regionální rozdíly v její dostupnosti a zlepšit kvalitu péče ve všech krajích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 3 mminutami

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
12:38Aktualizovánopřed 43 mminutami

Vnitro porušilo práva SPD ve zprávě o extremismu za pololetí 2023, rozhodl nepravomocně soud

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu a projevech předsudečné nenávisti za první pololetí roku 2023. Rozhodl o tom nepravomocně Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu od vnitra SPD nepřiznal. Proti rozsudku lze podat odvolání k pražskému městskému soudu. Právník hnutí Adam Batuna řekl, že pokud ministerstvo odvolání nepodá, SPD se rovněž odvolávat nebude.
před 1 hhodinou

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 1 hhodinou

Šámal zůstává soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě

Pavel Šámal zůstane soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě prezidenta Petra Pavla. Vyloučení Šámala z projednávání a rozhodování navrhla vláda, plénum Ústavního soudu (ÚS) jí však nevyhovělo. V žádném soudním řízení v Česku nelze soudce označit za podjatého jen kvůli jeho postupu v řízení, stojí v usnesení zpřístupněném na webu ÚS. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) řekl, že rozhodnutí respektuje, podle něj ale neznamená, že vláda v kompetenčním sporu nebude úspěšná.
09:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Plán na obnovu přírody se zasekl. Ekologové připravili vlastní s desítkami opatření

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
před 2 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

VideoPřes devadesát procent škol omezuje používání mobilů

Většina českých škol už omezuje používání mobilních telefonů. Zatímco před deseti lety to bylo minimum, dnes už k tomu přistoupilo přes devadesát procent všech základních i středních, vyplývá z šetření ministerstva školství. Takové rozhodnutí je stojí i desítky tisíc korun. Aby se děti dokázaly zabavit jinak, zařizují kvůli tomu třeba nové herny. Užívání mobilních telefonů by mohla změnit novela školského zákona, která je teď ve sněmovně.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.