Život takový, aby na jeho konci lidé ničeho nelitovali – tak zní téma nové kampaně Centra paliativní péče. Vyzývá, aby si lidé uvědomili, co je pro ně důležité dřív, než bude pozdě. Zároveň se snaží vyvrátit některé mýty o umírání.
Centrum paliativní péče chce lidem připomenout, co je v životě skutečně důležité
3 minuty
Události: Nová kampaň Centra paliativní péče
„Chci takhle strávit většinu života?“ „Chci se trápit, dokud nás smrt nerozdělí?“ „Na tohle chci vzpomínat na smrtelné posteli?“ Takové otázky si pokládají postavy v reklamním spotu, který je součástí kampaně. Její tvůrci chtějí otevřít téma, jak uvažovat o blížící se smrti.
„Osmdesát procent Čechů říká, že by byli rádi, kdyby tyto informace dostali, že by byli rádi i za špatné zprávy o svém zdraví. Ale je někdy velmi těžké udělat ten první krok a říct si o ně,“ popsal zakladatel Centra paliativní péče Martin Loučka.
Diagnózu o blížícím se konci života se dozvěděl i Milan Voráček, který trpí rakovinou. „Polilo mě horko nebo zima, už si nepamatuju. To nejde popsat, to je takový pocit, že to nejde popsat,“ řekl. V nemocnici strávil s přestávkami dva měsíce, nyní se ale vrací domů za blízkými. „Mám pejska, kterého miluju, na vnoučka se těším, na svoji dceru samozřejmě a na podporu kamarádů,“ doplnil.
Voráček se navíc chystá oženit. „Letos v červenci jsem jí dal k narozeninám zásnubní prstýnek a tím to vlastně začalo. A nevěděl jsem, že umřu. Teď už to vím a ona si mě chce vzít. To je hezký příběh,“ řekl. Podobné příběhy mohou podle odborníků lidem pomoci uvědomit si, na čem jim skutečně záleží.
Většina lidí si přeje strávit konec života doma, což ale příliš často nevychází, upozorňuje také kampaň. Více než polovina Čechů v průzkumu uvedla, že jejich blízcí umírali v nemocnicích. Dalších třicet sedm procent pak v prostředí domova. Necelá desetina řekla, že jejich blízcí zemřeli v domovech seniorů a jen pět procent v hospicech.
„Je potřeba říct, že umírání v nemocnici nemusí být žádná tragédie nebo katastrofa. Dneska přibývá služeb, které umí dobře doprovodit do toho závěru života i v nemocničním prostředí,“ zmínil Loučka.
